"Ročně u nás ošetříme desítky cizinců. Pokud se s nimi lékař není schopen domluvit, musíme volat tlumočníka," popsala iDNES.cz praxi mluvčí plzeňské fakultní nemocnice Renata Jenšíková s tím, že výdaje na zajištění tlumočníků se ročně pohybují odhadem mezi 20 a 50 tisíci korunami. Za první kontakt mezi lékařem a pacientem zaplatí nemocnice mezi tisícem a dvěma tisíci korunami.
Jazykové kartyKarty jsou vypracované pro tři obory - oční, gynekologii a chirurgii. Každá sada karet obsahuje 150 až 200 různých karet. Všechny obsahují důležité termíny a fráze, které jsou nejprve uvedeny v českém jazyce a poté v devíti dalších jazycích. Komunikační karty jsou zpracovány i na témata, která s výkonem zdravotní profese ve vztahu k pacientům úzce souvisí (například hygiena, stravování, oblékání, zdravotní pojištění atd.). Většina karet je doplněna ilustračními obrázky a fotografiemi. Komunikační karty je možné používat samostatně, je možné z nich sestavit i jednoduché výrazy. Lze je alternativně využít i u pacientů s poruchou řeči (např. po prodělaných cévních mozkových příhodách) nebo u neslyšících. |
V některých případech poskytne tlumočník na začátku pouze telefonickou konzultaci, pak se ale snaží co nejdřív přijet. "Máme stálý seznam tlumočníků, kteří jsou pro nás k dispozici ve dne, v noci," uvedla Jenšíková. Komunikační karty ale podle ní představují výrazné usnadnění.
"Byl tady hlad po zajištění tlumočnických služeb. Stává se, že cizinec přijde k lékaři, evidentně s nějakým problémem, a nedokáže to vysvětlit. Kvůli jazykové bariéře může dojít až k životu ohrožujícím stavům," upozorňuje Alena Hynková z odboru sociálních služeb plzeňského magistrátu, který karty vydal.
Tlumočníka karty nesuplují
Tlumočnické karty podle Hynkové představují možnost, jak tuto jazykovou bariéru alespoň částečně překlenout. Plzeňští lékaři je dostanou zatím ve třech různých formách, připravené jsou pro oční a gynekologicko-porodnické oddělení a chirurgii.
"Ale už teď víme, že to nebude stačit. Hodily by se například obměny pro interní oddělení nebo zubní. Chtěli bychom udělat také karty, které by sledovaly následnou léči. Ty by zjišťovaly například, kam se člověk vrací, jestli se o nemocného má kdo postarat," uvedla Hynková.
V každé sadě je 150 až 200 různých kartiček. Podle Hynkové je ale pravděpodobné, že pro prvotní anamnézu a kontakt s pacientem jich bude lékaři stačit zhruba třicet. Mezi těmi základními je například, jestli má cizinec s sebou průkaz totožnosti nebo je pojištěný.
"Je to slušná nabídka i vzhledem k množství jazykových mutací. Tlumočníka to ale rozhodně nesupluje," konstatovala Alena Hynková.
Pořídit si podobné karty ale není jedinou možností, jak vyjít cizincům vstříc. Například motolská fakultní nemocnice má pro cizince samostatný příjem a oddělení se stálými zaměstnanci. Pracují zde lidé, kteří mluví několika cizími jazyky. "Pacientů, kteří pocházejí z lokalit se specifickým jazykem, je minimum," dodala k tomu mluvčí nemocnice Eva Jurinová.
Podle ní navíc všichni pacienti dostávají informace ve svém jazyce pomocí formuláře k informovanému souhlasu. "Pokud není k dispozici tlumočník a pacient nehovoří žádným světovým jazykem, pomocí tohoto formuláře je o svém zdravotním stavu informován," popsala Jurinová. Formulář je podle ní velmi podrobný, lékaři stačí potřebné informace pro pacienta zaškrtnout.
Poptávka je obrovská
Plzeňský magistrát vydal karty v nákladu 150 kusů, po padesáti kusech pro každou ze tří specializací. K dispozici je budou mít například lékaři ve fakultní a Mulačově nemocnici nebo na železniční poliklinice.
Podle Aleny Hynkové by magistrát rád v budoucnu připravil dotisk karet, zájem totiž výrazně převyšuje nabídku. "Měly by o ně zájem například i neziskové organizace, aby mohly cizince doprovázet k lékaři. Narážejí totiž na stejný komunikační problém," připomněla Hynková. Podobné karty by navíc mohly sloužit i policii v terénu nebo úředníkům.
Náklady ve výši 200 tisíc korun na vydání karet hradil odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. "Podle nás je to velmi užitečný nápad, jsme rádi, že se toho Plzeň chopila. Je to můstek, po kterém můžou přejít některé informace, které jsou důležité pro zdraví pacientů," sdělil iDNES.cz vedoucí odboru azylové a migrační politiky Tomáš Haišman.
Jedná se o pilotní projekt. Pokud se ukáže jako úspěšný, rozšíří se zřejmě karty i do dalších regionů.
V Česku žije podle statistik 440 tisíc cizinců, z nichž 295 je ze zemí mimo Evropskou unii.
