"Ne všichni absolventi zůstanou v Česku. Obor totiž vyučujeme také v angličtině a těchto studentů tu zůstává minimum. Navíc zde studují i lidé ze Slovenska, kteří po dokončení studia odcházejí domů," konstatoval prezident České stomatologické komory (ČSK) Jiří Pekárek.
Ročně se do komory zapíše 105 až 110 čerstvých absolventů. Členství je pro zubní lékaře, kteří v Česku chtějí pracovat, povinné.
Podle ročenky ČSK za loňský rok je v Česku zhruba 7 000 pracujících zubařů, na jednoho lékaře tak připadá 1 500 pacientů. Podle statistik se však pod lékařem skrývají i specialisté, jako třeba ortodontisté, ale i učitelé na vysokých školách. Ve skutečnosti tak na zubaře připadá pacientů víc.
Problém přitom není v tom, že by mladí lidé o obor neměli zájem. Počet přihlášek překračuje kapacitu zhruba desetinásobně. V posledních dvaceti letech se ale výrazně zvýšily nároky na materiál a vybavení fakult.
"Všechno bylo dražší a dražší, fakulty musely redukovat počty svých studentů, jednu dobu jsme byli dokonce na hranici pětadvacet studentů v ročníku," uvedl proděkan lékařské fakulty UK Antonín Zicha.
"Nyní máme v ročníku studentů padesát, předpokládám, že v budoucnu jejich počet ještě navýšíme," doufá Zicha. Podle něj je ale navýšení kapacity hlavně otázkou peněz.
Pekárek: Během pěti let se situace ještě zhorší
Prezident komory Pekárek tvrdí, že situace je kritická, ale ještě se výrazně zhorší během dalších let. Upozorňuje, že třináct procent lékařů je už nyní v důchodovém věku. Znepokojuje i rostoucí průměrný věk zubařů, který je nyní 58 let.
Pokud by podle Pekárka bylo demografické složení zubařů rovnoměrné, výkonnost by u nich byla daleko lepší. "Je to namáhavé povolání zatěžující motoriku a oči, v šedesáti jsou zubní lékaři už do určité míry za profesním zenitem," upozornil.
"Už nyní je v republice mnoho míst, kde není zubní péče zajištěna. Města se tam snaží zubní lékaře lákat, ale je to zbytečné, protože není kde brát," tvrdí prezident komory Pekárek.
Navíc přibývá pacientů, zvláště seniorů, kteří příliš nedbali na prevenci a o to důkladnější péči nyní potřebují.
Studenti mají nově o rok kratší školu
Lékařské fakulty letos opustili první absolventi zubního lékařství, kteří studovali jen pět let namísto předchozích šesti.
Zubaři s titulem MDDr. navíc nemusejí po ukončení školy pracovat nejméně tři roky pod dohledem zkušeného odborníka, jak tomu bylo dřív. Vlastní praxi si mohou otevřít hned po promoci.
"Lidé se dostanou do praxe daleko dříve, než kdyby pracovali ještě pod nějakým supervizorem. Co se týče jejich kvality, musí být stejná jako dosud," ujistil proděkan Zicha.
Podle nového systému totiž na studenty čeká během pěti let více praktické výuky. Školy využívají moderní didaktické prostředky, studenti se učí i na takzvaných "fantomech", tedy simulátorech.
Čerství zubaři se většinou připojí ke zkušenějšímu
I když si absolventi nově mohou otevřít své vlastní praxe, drtivá většina nastoupí ke zkušenému kolegovi. Hlavním důvodem jsou vysoké náklady na zařízení ordinace.
"Většina mých spolužáků šla buď do ordinací k rodičům, nebo pracují v zaměstnaneckém poměru, na klinikách nebo u soukromníků," popsala letošní absolventka Kamila Foukalová, která se rozhodla pokračovat ještě v postgraduálním studiu.
Dalším z důvodů může být i neochota zdravotních pojišťoven podepsat s novými zubaři smlouvu. "Pojišťovny neuzavírají smlouvy tam, kde je podle jejich mínění trh už saturovaný, hlavně ve velkých městech," nastínil Zicha.
Mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Rod jeho slova potvrzuje: "Otevírání nových praxí podporujeme hlavně v oblastech s nedostatkem poskytovatelů stomatologické péče. Další žádosti o nové smlouvy ve velkých městech, kde je péče dostatečně zajištěná stávajícími smluvními partnery, tedy kde není těžké sehnat stomatologa, který vezme nového pacienta do péče, je nutno řešit individuálně."
Upozornil, že VZP podporuje hlavně vstup nových lékařů do stávajících praxí, aby byla zajištěna plánovaná generační výměna.
