Beskydy jsou v ČR
Na úvod je třeba říci, že Beskydy jsou jenom obyčejné malé moravskoslezské hory. Kdo je zvyklý na lyžovačku v Alpách, zimní Beskydy mu asi moc vonět nebudou a jistě v nich najde spoustu typických českých nešvarů: krátké a špatně upravované sjezdovky, nekvalitní služby, arogantní vlekaři, málo míst k parkování...
Pro jinou skupinu lidí však mohou Beskydy představovat naprosto jiné hodnoty. Ve srovnání s ostatními českými horami sem jezdí mnohem méně lidí včetně cizinců (ti sem nejezdí prakticky vůbec), celá oblast vyzařuje spíše lidovost než duch komerčního turismu, ceny jsou příznivé, hospody stylové a krajina překrásná. Pro nepříliš náročného člověka naprosto ideální prostředí.
Jak je to se sněhem
Se sněhem to v Beskydech bývá různé. Jsou roky, kdy ho tu leží spolu s Jeseníky nejvíce v republice, převládá-li však západní proudění (jako např. letos) podmínky moc dobré nejsou. Záplavy sněhu přinášejí do Beskyd především fronty od jihovýchodu (několikrát se opakovaly např. loni).
Nejvyšší vrstva bývá vždy na Lysé hoře, jinak platí, že sněhu přibývá do nitra hor směrem ke slovenské hranici (Bílá, Horní Lomná, Javorníky). Tady se také sníh drží na jaře o poznání déle než třeba na vyšších, avšak k nížinám vystrčených kopcích (Radhošť, Pustevny, Javorový). Východněji položená horská údolí mají totiž své specifické chladnější mikroklima.
|
|
Sjezdové lyžování
Pro oblast Beskyd je charakteristické spíše větší množství menších lyžařských středisek, které jsou rozptýleny po celém rozlehlém pohoří. K nejznámějším a největším patří Pustevny, Soláň, Javorový, Bílá, Dolní Lomná.
Najdete tu však řadu dalších lyžařských areálů, v nichž si třeba zalyžujete i mnohem lépe, než v těch mediálně známých. Prakticky u každé horské osady, v každém větším údolí jsou v provozu tři, čtyři vleky: například Zlatník, Razula, Horní Bečva, Mezivodí atd.
O víkendech při dobrých sněhových podmínkách panuje na beskydských sjezdovkách standardní lyžařská atmosféra jako na kterékoli jiné české sjezdovce, v týdnu tady však bývá velmi málo lidí a fronty prakticky nejsou.
Raritou je lyžařské středisko Kasárna, které leží 300 m za česko-slovenskou hranicí, vede k němu asfaltová cesta z Velkých Karlovic, ale parkovat se musí před hraniční závorou a zbytek dojít pěšky.
Náročný pěší pochod v délce několika kilometrů a s nemalým převýšením čeká také zájemce o lyžování na Lysé hoře. Zde byla v provozu nejnáročnější sjezdová trať, z důvodů ochrany přírody je však již několik let uzavřena.
|
|
Lyžařská turistika
Říká se, že kdo se naučí "běžkovat" v Beskydech, nemá v jiných horách problémy se sjezdy. V Beskydech se totiž nachází spousta hřbetů a hřebínků s množstvím krátkých ale ostrých sjezdů. To vše okořeněno úzkými lesními cestičkami, nečekanými zákruty, vyvrácenými stromy a zasněženými ploty (např. z ostnatých drátů). Není rozhodně výjimkou razit si vlastní stopu či sjíždět po kolena v novém prašanu.
Zkrátka tu ještě není tolik lidí, aby bylo jisté, že na všech trasách bude nejpozději v 9 hodin ráno vydupaná poctivá lyžařská stopa, tak jak je to běžné v komerčně úspěšnějších českých horách. Po několikaletém tréninku v Beskydech se můžete s běžkami bez obav vydat skutečně kamkoliv.
Turisté jezdí na běžkách zpravidla hřebenovky, kterých je tu několik: Vsetínské vrchy, Radhošťské Beskydy, Javorníky, Těšínské Beskydy, Zadní hory, Veřovické vrchy. Udržované běžecké okruhy jsou na Pustevnách.
|
|
Doprava do Beskyd
Od západu se do Beskyd jezdí po trase Olomouc – Hranice – Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm. Z posledně jmenovaného města je to blízko na Pustevny, Horní Bečvu, Bílou, Bumbálku, Soláň a do Velkých Karlovic. Do této části Beskyd jezdí především návštěvníci ze střední Moravy a Zlínska.
Východní část Beskyd je dostupná hlubokými údolími beskydských řek ze severu od ostravské aglomerace. Údolím Ostravice vede silnice do Bílé a na Grúň, údolím Mohelnice na Zlatník a Visalaje, údolím Olše na Javorový a do Horní a Dolní Lomné. Východní část Beskyd navštěvují téměř výhradně obyvatelé Ostravska, Frýdecko-Místecka a Karvinska.
Dopravu uvnitř pohoří zajišťují prakticky jenom autobusy, železnice vedou poměrně dost daleko od většiny horských center. Napříč pohořím vede málo komunikačních tahů, mnohá sousední údolí vůbec nejsou propojena. Je třeba to mít na paměti zejména při plánování návratu z běžkařských tras.
 Lysá hora |
 V osadě Dorotiakovci v Zadních horách na česko-slovenské hranici |
 Zadní hory |
 Masiv Lysé hory a Travného od Bumbálky |
 Čertův mlýn od Pusteven |
 Dolní stanice lanovky na Pustevny v Trojanovicích-Ráztoce |
 Sjezdovka nad chatou Třeštík |
 Masiv Radhoště |
 Před sochou Radegasta |
