Výstava je členěna do devíti tematických celků podle účelu jednotlivých staveb. Zahrnuje zejména modely budov, plány, fotografie, ale také nábytek nebo užité umění pocházející z Wrightovy dílny. Expozici doplňuje americký dokumentární film, který dává návštěvníkům možnost nahlédnout do tří domů, které pro sebe Wright postavil.
"Frank Lloyd Wright je pomyslný oblouk od tradiční architektury devatenáctého století až po nejprogresivnější tendence 50. let," vyjádřil se k Wrightově tvorbě jeden z organizátorů výstavy Vladimír Šlapeta. Wright za svého života postavil 433 budov, z nichž přes 350 tvoří soukromé rezidence. Většinou se zabýval pouze stavbou a organizací jednotlivých domů, nicméně kolem roku 1912 a v 30. a 50. letech se věnoval i urbanismu. Jeho pojetí měst pracovalo s faktem, že každá rodina bude mít vlastní dům s pozemkem a auto. Šlo o projekt ideálního města, neboli the Living City.
Na přelomu 19. a 20. století Wright přišel s myšlenkou dynamického interiéru, v němž by se jednotlivé prostory a oddíly domu vzájemně prolínaly. Tuto koncepci si vyzkoušel na několika rodinných domech, které se vyznačují asimetrickým půdorysem, velkou obytnou místností, neobyčejným nábytkem a velkou citlivostí pro detail v řešení interiéru. Wright se také nebál přicházet s novými materiály, které ve značné míře využíval. Mezinárodní věhlas Wrightovi přinesla až publikace jeho prací připravená s Ernstem Wasmuthem během pobytu v Evropě v letech 1909 - 1910.
Frank Lloyd Wright prožil dětství ve Wisconsinu ve Spojených státech. Již v útlém věku se jeho matka rozhodla, že ze svého syna vychová renomovaného architekta, což se jí o několik let později podařilo. Na sklonku osmdesátých let 19. století odjel Wright do Chicaga, kde se učil od vůdčí osobnosti chicagské architektonické školy Louise Sullivana. Vlastní ateliér si založil v roce 1893 v Oak Parku. V této době také začal realizovat tzv. prériové domy - jednoduché domky s křížovým půdorysem a horizontálními terasami.
V roce 1914 ovlivnila Wrightovu tvorbu tragická událost, kvůli které následně odjel do Japonska a postavil zde známý hotel Imperial. Ten díky své konstrukci přečkal změtřesení v roce 1923. Před touto realizací totiž vyhořelo Wrightovo sídlo Taliesin. V požáru, který založil jeden z architektových sluhů, zahynula tehdejší Wrightova družka Mamah Cheney, její dvě děti a čtyři spolupracovníci.
Po návratu do Spojených států se Wright usadil v Kalifornii, kde se začal zabývat stavbou masivních vil připomínajících kulturu starých Mayů. Ve 30. letech se ve Wrightově práci objevují nové prvky - diagonály, spirály, oblé a kruhové tvary. Jedním z mnoha příkladů je třeba vila Fallingwater. Na konci života Wright postavil Guggenheimovo muzeum moderního umění na 5. avenue v New Yorku, které zároveň tvoří vrchol jeho tvorby. Frank Lloyd Wright zemřel v roce 1959.
