Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Baťovské domky nebyly chráněné, díky tomu šly opravy po povodních rychle

  16:52aktualizováno  16:52
Baťovské domky v Otrokovicích byly po povodních v roce 1997 v dezolátním stavu, jejich snímky se staly jedním ze symbolů ničivých záplav. Naštěstí radnice brzy získala dost peněz, aby mohla lidem vyplácet půjčky. Pomohlo i to, že domy nebyly památkově chráněné.

Tři týdny pod vodou v červenci 1997 navždy změnily podobu Otrokovic a tamější místní části Bahňák plnou typických baťovských domků. | foto: Repro: MF DNES

V sobotu 5. července 1997 kolaudoval otrokovický řezbář a výtvarník Jiří Holub opravený dům ve Wolkerově ulici v Otrokovicích. Tehdy si do něj koupil i novou koženou sedačku. Pár dnů poté ale přišla povodeň a Holub musel dům opustit. Na pohled, který se mu naskytl po návratu, nikdy nezapomene.

„Všude bylo bláto, nepořádek – a uprostřed místnosti červená sedačka. Když natekla voda, zvedla se ke stropu a pak zase klesla na podlahu. Vypadala jako nová,“ vylíčil Holub.

Fotogalerie

„Musel jsem si promnout oči, jestli se mi to nezdá. Sloužila nám ještě 15 let,“ doplnil.

Velká voda, která začátkem července zaplavila otrokovické části Štěrkáč, Stará kolonie a Bahňák, měla nepředstavitelnou sílu. V jednom domě dokonce našli klavír zaražený do stropu.

Bahňák se změnil v jezero obsahující čtyři miliony kubíků vody. Evakuováno bylo 6500 lidí, zaplaveno 1080 bytů a domů. Ani jeden ale nespadl. Při povodních však zemřel 17letý mladík, který chtěl na lehátku doplavat k místu, kde do Štěrkoviště vtékala voda z dostihové dráhy. Zřejmě spodní víry ho vtáhly pod hladinu.

Když se lidé po necelých dvou týdnech mohli vrátit, ve svých obydlích našli těžko popsatelnou spoušť, kterou po sobě voda zanechala. Škody v Otrokovicích byly nakonec vyčísleny na 3,5 miliardy korun. Velká proměna čekala poničený průmyslový areál firmy Toma a zásadní úkol byl i před majiteli domů.

Z baťovských domků se památka nestala. Naštěstí

Když se Stanislav Mišák v roce 1994 stal starostou Otrokovic, brzy nato zarazil snahu předchozího vedení města, aby se baťovské domky na Bahňáku staly památkově chráněnými. Vyhláška ministerstva kultury přitom už byla připravená, platit však nezačala.

„Když lidé domy kupovali, nevěděli o tom, že by měly být součástí památkové zóny. Nechtěli jsme, aby tam vznikl skanzen, ale aby šlo o živou část města, která se může rozvíjet,“ zavzpomínal Mišák, který právě na Bahňáku bydlí.

V roce 1997 se to ukázalo jako prozíravé rozhodnutí. Obnova památkově chráněného Bahňáku by byla kvůli byrokracii daleko náročnější. Šlo i o peníze. „Musela by se kupovat třikrát dražší lícová cihla, okna by nesměla být plastová, to samé dveře a jiné,“ podotkl Holub.

Před povodněmi Otrokovice uzavřely pojistku

Důležitá byla i další věc. Otrokovice jako jedno z mála měst byly proti velké vodě pojištěné. „Od roku 1996 jsme si sjednali pojistku, ročně jsme platili 75 tisíc korun. Po povodních u nás byla kontrola, pojišťovna si myslela, že jsme to zfixlovali, abychom zpětně dostali peníze. Ale ukázali jsme jim uzavřenou smlouvu,“ řekl Mišák.

Díky tomu dostala radnice odškodné přes 50 milionů korun. Stát jí půjčil 100 milionů korun, k tomu přišly miliony z dalších pojistek. „Klíčové bylo, že tyto finance byly k dispozici brzy. Měli jsme základ, od něhož se dalo odrazit,“ zdůraznil exstarosta.

Město proto nabídlo obyvatelům postižených částí nízko úročené půjčky 300 tisíc korun. Dávalo jim je postupně, po 50 tisících. A zájem byl obrovský. Stejně jako o humanitární pomoc, která na Moravu tehdy mířila z celé země.

„Solidarita byla úžasná. I po letech musím všem lidem, kteří nám pomáhali, hrozně moc poděkovat. Bez nich bychom to nezvládli,“ vzkázal Mišák.

Příběhy z povodní

V létě 1997 platilo, že obyvatelé si k sobě byli najednou blíž. Pryč byly dřívější půtky a spory, každý měl najednou stejné problémy. A hledala se společná řešení. „My Češi jsme takoví, že když je dobře, nedokážeme se domluvit. Ale ve špatných časech se umíme semknout,“ prohodil Holub.

Pohnutá doba přinesla tisíce příběhů a příhod. Šťastných, ale i smutnějších. Třeba o vystudovaném inženýrovi, který široké rodině pomohl postavit šest domů. Když byl pod vodou ten jeho, nepřijel pomoct nikdo. Vysoušeli jej dobrovolníci.

Mladí manželé zase dlouho nemohli mít dítě. Snažili se, chodili po doktorech, ale zkrátka to nešlo. Pak přišly povodně, oba měli plno práce s obnovou svého domu – a najednou se zadařilo. „Přezdívali mu Plaváček,“ usmál se Mišák.

Jeden starší seniorský pár ztratil skoro všechno, jen ne optimismus. „Začínáme spolu zase jako po svatbě, kupujeme si vařečku, hrnce a podobně,“ smáli se.

Další z obyvatel Bahňáku přímo na ulici uspořádal veřejnou zabijačku. Kdo chtěl, mohl si přijít pro maso a další dobroty.

„Bahňák tehdy připomínal obrovské mraveniště osob, které intenzivně pracovaly. Jezdila sem spousta pomocníků odjinud, zabezpečovali i dovoz pitné vody a další věci. Vznikala krásná osobní přátelství, která vydržela dlouhá léta,“ vylíčil současný starosta a další obyvatel této části Jaroslav Budek.

Oprava se dělala z gruntu

Klíčové bylo, že se domy podařilo vysušit do zimy. „Třicítky zdi, které postavila firma Baťa, jsou na vysušování ideální. Byly pevné a tvrdé, vody tam moc nevsáklo,“ poznamenal Mišák.

Teplárna Otrokovice pustila vytápění naplno, aby se interiér přehříval a šlo větrat. Město sehnalo i horkovzdušné a kondenzační vysoušeče. Spousta lidí navíc dostala odvahu opravit dům z gruntu. Po řádění vody ani nic jiného nezbývalo.

Města v kraji chrání hráze za stamiliony, vodu z roku 1997 by nezadržely

„Lidé okopávali omítky, které byly třeba z roku 1930, vyměnili dveře a okna. Baráky najednou dostaly šmrnc a celá čtvrť prohlédla,“ řekl Holub.

Když si v roce 2002 Otrokovice připomínaly pětileté výročí, stopy od povodní by našel jen ten, kdo by dobře věděl, kam se má podívat.

„Za to, co prožili, si to tamější obyvatelé zasloužili. Bahňák je zvelebený a obměnila se i jeho populace, přišly sem výrazně mladší rodiny,“ všiml si Mišák.

Brzy se navíc začalo s budováním bariér a hrází proti velké vodě, díky čemuž jsou dnes Otrokovice velmi dobře chráněné. „Se vznikem protipovodňových opatření všichni zjistili, že obnova jejich domů má smysl. Mají větší pocit bezpečí,“ zmínil Budek.

Vzpomínky na děsivý zážitek ale z hlavy vymazat nejde. „Dodnes, když je špatná předpověď nebo na horách leží hodně sněhu, chodí lidé k Moravě a dívají se, jestli řeka stoupá. Ano, máme hráze, ale vše, co stvořila lidská ruka, je zranitelné. A voda může přijít odkudkoliv,“ shrnul Mišák.

Autor:



Nejčtenější

Muž ve Zlíně ubil sousedova jorkšíra smetákem. Pořád to hulákalo, říká

Soused zabil seniorovi psa

Čtyřicetiletý muž ve Zlíně ubil sousedovi psa smetákem. Policii se přiznal a řekl, že mu došla trpělivost se štěkáním...

V Hostýnských vrších platí zákaz vstupu do lesů, zavřeny jsou i rozhledny

Rozhledna na vrcholu Kelčského Javorníku, který se nachází ve výšce 865 metrů...

Polomy v lesích komplikují začátek turistické sezony ve Zlínském kraji. Nejhorší je situace v Hostýnských vrších, kde...



Věznice v Hradišti byla komunistickým peklem, popravy hlásilo vytí psů

Uherské Hradiště bylo v 50. letech místem, kde dozorci brutálně týrali...

Její zdi nikdy nebyly místem radosti. Události po komunistickém puči v roce 1948 ale uherskohradišťskou věznici...

Jihlava - Zlín 1:1, drama o záchranu, v poslední minutě srovnal Ikaunieks

Zlínský brankář Zdeněk Zlámal čelí jihlavské šanci, v níž se ocitli Martin Nový...

Zlínští fotbalisté byli vteřiny od důležitého vítězství, které by je posunulo blízko k záchraně v první lize. V páteční...

V domově našla kancelář ombudsmana utlumené seniory, ředitel to odmítá

Domov pro seniory ve Zlíně na Burešově.

Kancelář ombudsmana zjistila vážná pochybení v provozu zlínského Domova pro seniory na Burešově. Klienti údajně...

Další z rubriky

Kvůli pochybnému hospodaření zlínské nemocnice je obžalovaná někdejší šéfka

Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně.

Policie ukončila vyšetřování hospodaření zlínské nemocnice kolem roku 2012. Výsledek potvrdil podezření na zkreslování...

V novém zlínském Prioru otevřou v létě první obchody včetně bistrotéky

V obchodní pasáži Prioru má vzniknout gastronomický koncept nazvaný Bistrotéka...

První dvě podlaží opravovaného obchodního domu Prior ve Zlíně se otevřou letos v létě. Bude v nich supermarket,...

Obcím klesnou příjmy od státu, starostové se bojí omezení investic

(Ilustrační snímek).

Městům a obcím v posledních letech stále stoupají daňové příjmy, což jim umožňuje více investovat. Teď však může přijít...

Už víte, kam do školky?
Už víte, kam do školky?

Také vás čeká tento rok zápis do školky? Poraďte se, jaká školka je nejlepší ve vašem okolí, či jestli zvolit státní nebo soukromou.

Najdete na iDNES.cz