Designér legendární Tatry 603 studenty nechválil, ale inspiroval

  10:42aktualizováno  10:42
Má neoficiální označení 1, vpředu tři světla místo obvyklých čtyř a kulatou „kapličku“ kolem tachometru. Tyto detaily odlišují model obdivovaného vozu Tatra 603 od všech ostatních. Navrhl jej zlínský průmyslový designér a sochař Zdeněk Kovář, který by se právě dožil 100 let.

První typ aerodynamické krásky Tatra 603. | foto: Archiv Tatry Kopřivnice

Vsetínský rodák měl jednoduchou zásadu – každému stroji, nástroji či soše vtiskl jedinečnou tvář či praktickou podobu.

„Dnes už to bereme jako standard, ale dříve nebylo samozřejmé, aby nůžky měly ergonomický tvar, netlačily a padly do ruky,“ poukázala na jeho přínos kunsthistorička Lucie Šmardová.

Kovářova práce přesáhla město, region i celou zemi. Ovlivnila dělníky v baťovských závodech, lékaře a desítky studentů a v polovině minulého století vynesla Zlín na špičku českého průmyslového designu. A jeho vliv je u regionálních firem znatelný dodnes.

Tvaroval rukojeti pracovních nástrojů

Vztah k materiálu a technice měl Kovář už jako malé dítě. Naplno se projevil ve 30. letech, když se u firmy Baťa vyučil strojním a ručním ševcem. Několikaletá praxe přímo ve výrobě mu dala obrovské zkušenosti.

Fotogalerie

Z vlastní praxe totiž znal funkční pohyby lidské ruky při ovládání strojů či nástrojů a právě jejich estetické kultivaci a ergonomické funkci se později věnoval.

Na začátku války začal chodit na zlínskou Školu umění. Ateliér vedl sochař Vincenc Makovský a v Kovářovi se dokázalo vzácně spojit umělecké a technické nadání. U Baťů byla teorie propojená s praxí, proto začal pracovat na konstrukcích.

Největší boom přišel až v 50. letech. Baťova škola už neexistovala, ale design se ve Zlíně učil dál na Střední uměleckoprůmyslové škole. V roce 1947 tady Kovář založil ateliér tvarování strojů a nástrojů.

„Nejvíc jsem se zajímal o tvarování rukojetí pracovních nástrojů,“ vzpomínal při svých 85. narozeninách.

„V dílnách jsem viděl neuvěřitelně znetvořené lidské ruce. Ženy měly pokřivené a vychýlené články prstů, muži mozoly velké jako klouby rukou. Snažil jsem se modelovat nástroj tak, aby ruce netrpěly,“ vysvětloval.

Díky tomu pak začali ševci a šičky používat jeho kleště, šídla, nůžky a nože, které jim přesně pasovaly do ruky. Práce se jim díky tomu obrovsky ulehčila.

Zdeněk Kovář

Narodil se 26. ledna 1917 ve Vsetíně a vyučil se ve zlínských závodech. Začínal v ateliéru Vincence Makovského v Baťově zlínské Škole umění. V roce 1947 se zde stal vedoucím oddělení tvarování strojů a v letech 1959–89 vedl zlínský Ateliér tvarování strojů a nástrojů při VŠUP v Praze, od roku 1981 šlo o samostatnou katedru tvarování strojů a nástrojů. Od roku 1989 tvořil ve vlastním ateliéru. Zemřel 21. června 2004 ve Zlíně.

Kovář byl originál i v tom, že nevycházel jen z naučených postupů, ale radil se i s lékaři. Ve zlínské nemocnici dokonce vznikl ústav, který se věnoval zdravotním následkům a komplikacím způsobeným nesprávnými pracovními nástroji.

„Navrhoval jsem i záchodové sedátko“

Jako výtvarníka si ho žádaly strojírny z celé země. „Navrhoval jsem všechno možné – stroje, nábytek, ale i záchodové sedátko, sáňkařské boby nebo velkorypadlo,“ vzpomínal Kovář.

Takto se v 50. letech ozvala Tatra Kopřivnice.

„Vedením byli pověřeni dva pracovníci, aby navštívili profesora Kováře a projednali s ním návrh karoserie,“ píše v knize o Kovářovi architekt Josef Raban.

Jednalo se o řízení a interiér nákladních aut T 137 a 138, ale také o osobní (a dnes už legendární) vůz Tatra 603. Na ní Kovář v roce 1954 navrhl elegantní oblý tvar, který si oblíbil celý svět. Přívod vzduchu pro chlazení motoru vytvořil zvláštní kapsou na boku zadní části auta.

Z 50. let pochází i sochařská díla, která dokazují jeho výtvarné cítění. V Národní galerii je jeho torzo ženy nazvané Durr-moll. Do kroměřížské Květné zahrady navrhl fontánu Tritonů, která nahradila zdevastovaný originál ze 17. století.

„Bručoun“, který inspiroval

Kovář tehdy pracoval v Uherském Hradišti, kam byl jeho ateliér přesunutý, pořád se ale tvrdohlavě snažil vrátit design do Zlína. Podařilo se mu to až po dlouhém přemlouvání v roce 1959, kdy tady VŠUP otevřela Ateliér tvarování strojů a nástrojů. Vedl ho až do roku 1989.

„Byla to exkluzivní škola svého druhu. Nikdo tady neměl takovou praxi,“ řekla Šmardová.

Pro studenty byl Kovář „bručounem“, který měl zvláštní zvyk: například nikdy nechválil. Přitom ale dokázal inspirovat.

„Jeho systém výuky byl velmi sdělný, ale jen pro toho, kdo chtěl pochopit. Donutil studenta o problému přemýšlet. Naučil nás myslet designérsky,“ řekl o něm v roce 2002 odborník v oblasti průmyslového designu a zlínský profesor Pavel Škarka.

Autor:

Nejčtenější

Se třemi dětmi rezignujete na spoustu věcí, říká pediatrička Karolová

Kateřina Karolová se svými třemi syny

Jako dětská lékařka odešla Kateřina Karolová sbírat zkušenosti na kliniku do Německa, kde zažila velmi náročné služby....

Muž souzený za krádeže ve skladu Čepra měl doma 17 milionů v hotovosti

Obžalovaní (zleva) Blanka, Tomáš a Vladimír Žeravíkovi, Pavel Pávek a Marcel...

Více než rok trvaly podle obžaloby velké krádeže pohonných hmot ze skladu státní společnosti Čepro v Loukově na...

Vyloučení Kanga a Čivič dostanou od Sparty nejvyšší možné pokuty

Guélor Kanga ze Sparty (uprostřed) v utkání proti Slovácku

Guélor Kanga a Eldar Čivič dostanou od vedení fotbalové Sparty nejvyšší pokuty, jaké stanovuje klubový řád. Oba budou...

Gang vozil na Zlínsko kokain ze Slovenska, šéfové si užívali luxusu

Slovenskému dovozci kokainu policisté zabavili i luxusní automobil.

Policie pozatýkala gang distributorů drog, který téměř rok dovážel ze Slovenska na Zlínsko kokain, ředil jej a...

Zlín - Plzeň 0:2, góly v úvodu a mistr si v klidu došel pro výhru

Plzeňští fotbalisté slaví vstřelenou branku, zato Zlín smutní.

Dva góly během pěti minut v úvodu utkání usnadnily plzeňským fotbalistům předehrávku 18. kola první ligy. Ve Zlíně...

Další z rubriky

Hlavní tah z Brna na Slovensko uzavřela tragická srážka auta s kamionem

Tragická dopravní nehoda u Drslavic.

Několik hodin byla dnes neprůjezdná hlavní silnice z Brna na Slovensko. U Drslavic na Uherskobrodsku se totiž dopoledne...

Holešov má most na mostě, betonový skelet kryje památku ze 17. století

Historik Karel Bartošek uvnitř stavby, která kryje barokní most, nejstarší na...

Most, který postavili v době raného baroka přes zámecký příkop v Holešově, už kryje nová stavba. Po dvou letech se tak...

Světlo Valmez uspělo mezi světovými festivaly, porota ocenila zapojení dětí

Festival Světlo Valmez získal prestižní mezinárodní ocenění Bea World.

Mladičký festival Světlo Valmez patří mezi světovou špičku. V konkurenci nízkorozpočtových akcí z celého světa získal...

Najdete na iDNES.cz