Už před koncem roku radní rozhodli, že budou peníze rozdávat podle nových pravidel, a poslední, smogem zahalené dny jim daly zapravdu.
„Druhá vlna rozdávání dotací na výměnu kotlů už bude určená výhradně na využívání obnovitelných zdrojů, tedy tepelná čerpadla a kotle na biomasu,“ řekl radní Jan Pijáček, zodpovědný za oblast řízení dotačních programů.
V úvahu přichází běžně používané dřevo, ale i kůra, štěpka či piliny, které se dají koupit ve formě pelet nebo briket.
Loni na podzim bylo možné stejné peníze čerpat i na plynové kondenzační kotle a kotle na hnědé uhlí. Ty však tvořily jen zlomek všech žádostí.
Žádost letos mohou lidé podat elektronicky
Dotace se letos budou rozdávat nadvakrát. Jarní kolo se spustí zhruba v polovině března a bude v něm 30 milionů korun.
Při maximální dotaci 150 tisíc se může dostat na dvě stovky žadatelů. Na podzim pak kraj počítá s částkou 150 milionů.
Zájem o státní peníze na výměnu nejstarších kotlů na tuhá paliva, která mají nedokonalé spalování, a proto nejvíc znečišťují ovzduší, loni předčil očekávání.
Zlínský kraj proto vyjednal u ministerstva pro životní prostředí výjimku a namísto plánovaných 100 milionů rozdělil zhruba o třetinu více.
Pro peníze však sáhl do letošního jarního kola, proto je současná částka o poznání nižší.
„Nechtěli jsme žadatele odmítat a odsouvat na další rok, vyplatili jsme všechny žádosti, které splnily podmínky dotace,“ uvedl tehdejší náměstek hejtmana Ivan Mařák (více zde).
I tak příjem žádostí zastavili už po třech dnech, úspěšných jich nakonec bylo 1 179 a odmítnutých 110 (více zde). Víc než sedm stovek žádostí už bylo koncem roku i proplacených.
Vedly dotace na kotle na biomasu
Novinkou letos bude elektronický systém podávání žádostí. Ve Zlínském kraji loni lidé čekali hodiny ve frontě ještě před otevřením úřadu. Vedení kraje se chce opakování situace vyhnout.
„Vyvíjíme systém, který umožní podat žádost elektronicky, na této menší výzvě jej odzkoušíme, naplno by jel na podzim a v dalších kolech,“ potvrdil Pijáček.
Vůbec nejčastěji chtěli lidé kotel na biomasu, tyto žádosti tvořily 41 procent všech. Druhý v pořadí byl plyn s 21 procenty, který ale letos z nabídky vypadl, stejně jako třetí v pořadí - kombinace uhlí a biomasy. Tepelné čerpadlo se rozhodlo vybudovat téměř 16 procent žadatelů.
Jaká bude podzimní nabídka, zatím není jasné, dá se ale předpokládat, že uhlí se do ní nevrátí. Dlouhá řada dnů, kdy v celé zemi platila omezení kvůli smogové situaci, se totiž dostala i na jednání vlády a ekologické organizace na ni tlačí, aby dotace na hnědouhelné kotle nedávala.
Městská doprava zdarma zřejmě nebude
Dost možná se změní i harmonogram rozdávání dotací, který je zatím naplánovaný do roku 2021. Do Zlínského kraje z nich má jít 480 milionů korun. Vláda nyní oznámila, že jej urychlí.
A taky vyzvala města ke změnám v dopravě.
„Městská hromadná nebo regionální doprava, která by byla zdarma, by určitě mohla přispět okamžitě i bez dalších zásahů ke zmírnění smogové situace,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec.
Ale na rozdíl od Prahy, kde jsou už nyní připravení v případě smogové situace jízdné zdarma odhlasovat během několika hodin, to ve Zlínském kraji nevypadá příliš reálně. Vedení Zlína v principu souhlasí s tím, že by lidé měli víc jezdit MHD, tvrdí ale, že jízdné zdarma by nebylo příliš efektivní.
„Doprava uvnitř města činí asi dvaatřicet procent všech jízd. Většinu pak představují jízdy vozidel mimo město, nebo naopak z okolních obcí do Zlína. Ty by MHD plně nenahradila a jízdné zdarma by na tom nic nezměnilo,“ reagoval Josef Novák, radní odpovědný za dopravu.
Jeden takový den by radnici vyšel asi na 180 tisíc korun. Nadějně to s jízdným zdarma nevypadá ani v dalších městech kraje. Například Uherské Hradiště ročně doplácí městskou hromadnou dopravu miliony, jenomže samo ji neprovozuje.
„MHD je provázána s příměstskou dopravou. Opatření by tedy zasahovalo nejen do smluvních vztahů s dopravcem, ale také se Zlínským krajem a okolními městy,“ upozornil mluvčí města Jan Pášma.
