Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

I za 50 let bude mrakodrap stejně elegantní jako dnes. Je nadčasový

  10:25aktualizováno  10:25
Když na konci 30. let vyrostla ve Zlíně administrativní budova obuvnické firmy Baťa, byla to druhá nejvyšší stavba v Evropě. Pak se žebříčkem gigantů sice propadala, její mimořádnost se však neumenšovala. Nyní slaví deset let od rozsáhlé rekonstrukce.

Baťův mrakodrap ve Zlíně | foto: Jan Karásek, MAFRA

Tu vedl v letech 2003 a 2004 architekt Ivan Bergmann. „Konstrukční a architektonické řešení stavby jsem vždy považoval za nadčasové. A těší mě, že to platí i po rekonstrukci, při níž se změnil způsob jejího využití,“ naznačil Bergmann.

Fotogalerie

Téměř 80 metrů vysoká dominanta Zlína sloužila poslední půl století před opravou jako administrativní budova státního podniku Svit. 

Tehdejší vedení nepříliš vkusně upravilo vstup od třídy Tomáše Bati a nešetřilo podlahovými vrstvami, které kupilo na sebe.

Naštěstí šlo o zásahy, které se daly snadno napravit. Bergmann se tak s architekty Ladislavem Pastrnkem, Petrem Všetečkou, Mirkou Chmelařovou, Markem Šlesingerem a Milanem Vašinou mohl věnovat klíčovým věcem.

Baťův mrakodrap

Postavil ho Jan Antonín Baťa podle projektu architekta Vladimíra Karfíka v letech 1936 až 1938 jako administrativní sídlo firmy Baťa.

77,5 metru vysoká budova měla šestnáct nadzemních a jednu podzemní etáž a byla tehdy druhá nejvyšší v Evropě.

Skelet postavilo 40 dělníků za 160 dnů, každých deset dnů přibylo podlaží. Mrakodrap stál 8,8 milionu korun.

Kancelářský prostor v každém patře pojal 200 lidí. Osmá etáž byla ředitelská a interiéry pracoven Jana Antonína Bati, Dominika Čipery, Huga Vavrečky nebo Josefa Hlavničky byly noblesně vybavené.

Mrakodrap udivoval technikou: pojízdnou kanceláří ve výtahu, důmyslný byl systém umývání oken, měl potrubní poštu, kvalitní klimatizaci.

Po rekonstrukci v letech 2003 a 2004 je mrakodrap sídlem Zlínského kraje a finančního úřadu.

Je kulturní památkou.

Paradoxní bylo, že autoři přestavby museli vymyslet návrh, který by se na vzhledu budovy co nejméně podepsal. Museli se upozadit, ne chrlit supermoderní řešení. Záměr totiž zněl: upravit stavbu tak, aby vypadala jako v roce 1938, kdy byla dokončena.

„Odstraňovali jsme nevhodné zásahy a navrhovali restaurátorské práce, například v osmé etáži byly velkorysé,“ upřesnil Bergmann. Celé osmé, takzvané ředitelské patro, které obsadil finanční úřad, je téměř beze změn. Dřevěné obložení, kovové lišty i svítidla jsou původní, zrepasované. Taky hodiny, hydrant, pítko.

Nejobtížnější byla přestavba pater, která bývala otevřenou kancelářskou krajinou, na klasické úřednické prostory. Tedy kanceláře oddělené příčkami, při zachování vzdušné chodby. To se týkalo i 15. etáže, kde dnes sedí krajští radní.

Dělníci zrepasovali také cihlové obložení budovy a kabinu na kolejnici, z níž se umývají okna. „Je to jediná možnost, jak to dělat,“ podotkla vedoucí oddělení hospodářské správy krajského úřadu Dagmar Sýnková.

Údržbou prošla i největší technická vzácnost – pojízdná kancelář Jana Antonína Bati, který v ní však nikdy neseděl, protože před Němci emigroval do Ameriky. Atrakcí je terasa s kavárnou, kde však Bergmannovi vadí ochranné sítě kvůli sebevrahům. Jinak je spokojený.

A na otázku, jak bude budova vypadat za půl století, odpovídá bez rozmýšlení: „Stejně elegantně jako dnes. Je přece nadčasová.“

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lokalitu Mezicestí archeologové zkoumali od roku 1999.
Zlínské Mezicestí překryly obchody, bohaté naleziště archeologové opustili

Našli tu zbraně, nástroje, ozdoby, keramiku i tajemné kosterní pozůstatky. Objevili stopy po obydlích či zemědělských stavbách. Získali tady řadu artefaktů...  celý článek

Proměny Květné zahrady si návštěvníci všimnou hned, když projdou vchodem....
Církev si nárokuje i Květnou zahradu v Kroměříži, na stát podala žalobu

O vlastnictví Květné zahrady v Kroměříži rozhodne až soud. Žalobu podalo olomoucké arcibiskupství, stát mu totiž památku patřící na seznam UNESCO při...  celý článek

Panelové sídliště
Valašská města řeší bytovou krizi, pro mladé těžce shánějí bydlení

Radnice na Valašsku přemýšlejí, jak získat nové obyvatele. Rožnov pod Radhoštěm chce více startovacích bytů, Valašské Meziříčí jedná o přestavbě ubytovny....  celý článek

Škoda Octavia 1,4 TSI CNG / 81 kW...
Škoda Octavia 1,4 TSI CNG / 81 kW...

r.v. 2015, naj. 48 250 km, CNG + benzín
349 900 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.