Děti ve Zlínském kraji se častěji rodí do úplných rodin. (Ilustrační snímek)

Děti ve Zlínském kraji se častěji rodí do úplných rodin. (Ilustrační snímek) | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Ve Zlínském kraji se lidé rozvádějí nejméně, ctí rodinu a tradice

  • 2
Zlínský kraj znovu potvrdil, že si zaslouží označení tradiční. V rámci republiky se tu rozvedlo nejméně párů a děti se častěji než jinde rodí do manželství.

Platí to dlouhodobě a pro celý kraj, ale vůbec nejlepší výsledky má Valašsko. V letošním prvním pololetí tady skončilo rozvodem pouze 1,7 manželství na tisíc obyvatel. Celý kraj má s údajem 2,1 nejnižší rozvodovost v republice. Průměrná míra v zemi je přitom 2,6; nejvíc rozvodů hlásí Liberecký, Ústecký a Středočeský kraj (2,9).

V případě Zlínského kraje nejde o náhodný výkyv. „Od roku 2006 počet rozvodů klesá, s výjimkou jediného roku,“ potvrdila zástupkyně ředitelky krajské správy Českého statistického úřadu Leona Tolarová.

Vysvětlení je snadné. Zlínský kraj je region, v němž po generace hraje rodina hlavní roli. „V tomto směru je skutečně extrémní a zcela určitě se ve výsledku projevuje i počet lidí, kteří vyznávají křesťanské hodnoty,“ uvedl sociolog olomoucké Univerzity Palackého Dan Ryšavý.

Většina dětí se narodila sezdaným rodičům

S tím jde ruku v ruce také skutečnost, že se děti častěji rodí sezdaným partnerům. Úplné rodiny v porodnicích převládaly i letos, z celkového počtu 2 876 dětí se jich svobodným maminkám narodilo 1 190, tedy 41,4 procenta.

Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostl tento podíl o 1,1 procentního bodu. „Mezi kraji to však byla druhá nejnižší hodnota,“ doplnila Tolarová. Na opačném konci žebříčku opět figuruje Ústecký kraj.

Aby byl rodinný výčet úplný, osudové ano si během první poloviny letošního roku řeklo 1 029 párů. To je méně než republikový průměr a také méně než za stejné období loni. Vzrostl ale počet těch, kteří manželství uzavírali poprvé – tvořili 70 procent všech párů.

„Lidé tady skutečně víc tíhnou k tradici a víře, což se promítá i do fungování rodiny. Vůbec nejsilněji je to znát na Valašsku a Slovácku,“ reagoval Jiří Gračka z olomouckého arcibiskupství, pod něž spadá většina farností v kraji.

Lidé znají své kořeny, kraj na rozdíl od severu republiky nikdy v minulosti neprožil násilné vystěhování či umělé osídlení. A co se počtu věřících týká, během sčítání lidí v roce 2011 se ke křesťanské víře hlásilo 37 procent obyvatel kraje, na Uherskohradišťsku dokonce 45,6 procenta. Více věřících však obecně hlásí celá Morava.

„Jenomže ne plošně celé kraje. Na jižní Moravě je velmi tradiční Hodonín, ale Brno nebo třeba Znojmo už ne. Podobné to je v Olomouckém kraji, Jesenicko bylo součástí Sudet,“ vysvětlil Ryšavý.

A ačkoliv Haná jako region tradici bezesporu má, není tolik zakořeněná v lidech. „Skutečný, autentický folklor je zcela jistě víc na Slovácku než na Hané,“ podotkl Ryšavý.

Mladí se po studiích nevracejí zpět

Problém Zlínského kraje je jinde – vylidňuje se. Víc lidí zemřelo, než se narodilo, a odstěhovalo se 2 192 lidí, z toho naprostá většina do jiných krajů v republice. V opačném směru přišlo 1 913 osob, tedy o 279 méně.

Oblasti schází velká centra, která by nabízela pracovní příležitosti. To je také důvod, proč se málo vracejí mladí lidé, kteří skončí studia. Častěji zůstávají ve městě, kde studovali, a ve velké míře odcházejí i absolventi zdejší Univerzity Tomáše Bati. Když zůstanou, mají šanci jen na druhé nejnižší platy v republice.