Etnograf Mnislav Zelený, zvaný Atapana, u amazonských indiánů

Etnograf Mnislav Zelený, zvaný Atapana, u amazonských indiánů | foto: Archiv Mnislava Zeleného

Zlín ukáže další cestovatelský poklad, foukačky a jiné unikáty z Amazonie

  • 2
Zlín má velkou šanci stát se cestovatelským rájem. Vedle připomínky Ingriše, Hanzelky a Zikmunda by totiž měl lákat na poklady Jižní Ameriky z rozsáhlé sbírky uznávaného antropologa Mnislava Zeleného. Ten už se s krajem shodl na jejím umístění.

Stoprocentní jistota to ještě není, jasný vzkaz ale ano. Zlínský kraj nechce promarnit příležitost, která se nemusí opakovat.

Svou sbírku deseti tisíc předmětů a fotografií z různých koutů Jižní Ameriky mu hodlá natrvalo darovat kulturní antropolog Mnislav Zelený.

Po několikaměsíčním domlouvání se obě strany shodly na místě, kde by sbírku mohli návštěvníci najít. Je to bývalé obuvnické muzeum v bráně u vstupu do baťovského areálu.

„Jisté to bude, až se sepíše smlouva. Ale je fakt, že se jednání posouvá dopředu,“ přiznal Zelený, který pět let působil jako velvyslanec v Ekvádoru a Kolumbii a platí za špičkového znalce života a kultury amazonských kmenů.

Přece jen využijí bývalé ševcovské muzeum

Právě své poklady z nedotknutelných amazonských pralesů by rád umístil do bývalého obuvnického muzea. To je v těsné blízkosti Baťova institutu s výše zmíněnými expozicemi zlínských cestovatelských legend. A jejich fanoušci by to k dalšímu cestovateli neměli daleko.

„V budoucnu bychom tady mohli mít památník cestovatelství s Ingrišem, Hanzelkou a Zikmundem, Náplavou, festivalem Neznámá země a sbírkou Zeleného,“ naznačil ředitel Muzea jihovýchodní Moravy Pavel Hrubec.

Zvolená budova, která patří kraji, se zamlouvá Zelenému podstatně více než nabízený hrad Malenovice či prostory v současném muzeu ve 14. budově.

„Ševcovské muzeum je nejrychlejší a nejlevnější varianta. Vyhovuje velikostně i lokalitou,“ souhlasí také Hrubec.

O tomto místě se mluvilo už dřív. Pak ale přišel požadavek od státu, aby každý kraj měl tzv. Evropský dům, kde by se soustředily všechny instituce zabývající se evropskými dotacemi a projekty. Ve Zlíně šlo právě o tuto budovu (více zde). Tento plán však nakonec padl.

Sbírka naláká třicet tisíc lidí ročně, věří hejtmanství

Převzetí sbírky v úterý schválili krajští radní a na konci dubna o něm musí rozhodnout zastupitelé.

„Je to hodnotná sbírka a my bychom si ji neměli nechat ujít,“ uvedl radní Ladislav Kryštof.

Poté začne diskuse o podobě darovací smlouvy. Podle předběžných plánů by se v ní kraj měl zavázat minimálně ke třiceti letům, po které bude o sbírku pečovat a ukazovat ji zájemcům.

„Nechci, aby ležela někde v depozitáři,“ zdůraznil Zelený.

Na více než 400 metrech čtverečních návštěvníci najdou předměty, které jinde neuvidí. Třeba originální indiánské foukačky, zbraně, nářadí, rybářské sítě, čelenky.

Zelený hodlá expozici pojmout „živěji a globálněji“. Proto představí Amazonii jako součást globálního problému, připomene její přírodní bohatství, obyvatele, mapy, politiku nebo misionáře.

„Například českého misionáře Samuela Fritze, který namaloval první podrobnou mapu Amazonky, tam považují takřka za národního hrdinu,“ vysvětlil antropolog.

Pokud bude smlouva hotová brzy, je možné, že expozice bude otevřena do roka. Vstupné by mělo být podobné jako na výstavách v muzeu, tedy 60 korun. Kraj předpokládá, že unikátní sbírka ročně přiláká na 30 tisíc lidí.