Naprostá většina průmyslové zóny v Holešově zeje prázdnotou, mezi investory je...

Naprostá většina průmyslové zóny v Holešově zeje prázdnotou, mezi investory je o ni mizivý zájem. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Zlínský kraj řeší, co s prázdnou holešovskou zónou. Odvolal její vedení

  • 10
Po změnách ve zlínské nemocnici se vedení Zlínského kraje pustilo také do průmyslové zóny u Holešova. Po odvolání představenstva sem jako krizová manažerka nastupuje Věra Fousková.

Je to velký třesk, který má Zlínskému kraji zachránit více než miliardu korun. Valná hromada v pondělí odvolala tříčlenné představenstvo krajské firmy Industry ZK.

„Jde o to, abychom nemuseli vracet dotace, které kraj získal od státu,“ prohlásil hejtman Jiří Čunek.

Dodržení podmínek je přitom hodně přísné. V zóně musí během nejbližších šestnácti let vzniknout čtyři tisíce pracovních míst a investice za 10 miliard korun.

Jen stavební řízení na dobudování inženýrských sítí se přitom vleče už šestým rokem. Kromě toho i roční provoz zóny, byť prázdné, se počítá v milionech.

I proto ji nově povede jediný člověk – Věra Fousková, která bude i ředitelkou společnosti. „Také celkový počet lidí, kteří se zónou zabývají, bude menší,“ dodal Čunek. Ubudou čtyři pracovní úvazky a kraj tak ušetří statisíce korun ročně.

Fousková dosud vedla krajský odbor koordinace rozvojových aktivit. Provozem zóny se zabývá několik let a od vedení kraje má jasné instrukce. „Největší problém je, že v zóně jsou vynaložené prostředky, které zůstávají bez efektu,“ shrnula Fousková.

Zatímco bude odvracet finanční kalamitu, kraj chystá odblokování celého území. Dnes totiž zóna není schopná přijmout investory, a proto se nebude ani nabízet. Útlumový režim může trvat měsíce, ale i roky.

„Dokud se nevyřeší všechny spory. Dnes je zóna plná různých podání občanských sdružení a aktivistů. Nebo dokud se nerozhodneme, že s některými z nich se dohodnout nedá a neobrátíme se na soudy,“ naznačil Čunek.

Zicha: Spolky chtějí chránit krajinu, a ne dělat obstrukce

Už nyní kraj oslovil odborníky z vysokých škol a Akademie věd, aby zjistili, co všechno a jakým způsobem je možné monitorovat. Zapojit chtějí moderní technologie.

Během dubna se začnou sbírat data a na přelomu jara a léta už se může měřit. První výstupy by pak byly ještě před koncem roku. Kraji přeje doba, právě nyní je totiž možné na takové aktivity čerpat evropské dotace.

„Už jsem jednal s občanskými sdruženími, která se v zóně angažují, aby definovala, co chtějí sledovat a jaké údaje potřebují,“ popsal náměstek hejtmana Josef Zicha.

Organizace se tak v prvé řadě musí dohodnout mezi sebou a popsat požadavky. Namátkou může jít o bezkontaktní monitoring vody, těsnost kanalizace, nové vrty či modelování pohybu podzemní vody. Monitoring bude dlouhodobý, aby bylo patrné, jaký vliv bude mít ostrý provoz, až nastane.

Kromě toho vznikne ve spolupráci s experty detailní mapa území, která zónu rozdělí na části a popíše, kde je možné umístit jaký provoz. Tím budou aktivisté reálně vtažení do dění kolem zóny, což má odblokovat jednání.

„Peníze už jsou proinvestované, to neovlivníme. Musíme zjistit reálný stav a od toho začít. Vycházím z toho, že spolky chtějí chránit krajinu, a ne dělat obstrukce za každou cenu,“ podotkl Zicha.

Dnes už expředseda představenstva ZK Industry Libor Karásek měl v pondělí vypnutý telefon, jeho kolegové ale popsali další problémy. Například zdlouhavé stavební řízení či obecně nízký zájem zahraničních investorů o Česko.

„Zájemci o Holešov nakonec odešli do zahraničí. Válcuje nás Polsko i Slovensko, třeba jen dálniční sítí nebo dostupnou pracovní silou,“ řekl bývalý člen představenstva Jiří Němec.

Průmyslová zóna v Holešově stojí na jímacím území pitné vody, což je zásadním zdrojem kritiky. Dokončená je už osm let, vlastní sídlo v ní má jediná společnost.

Věříte, že se holešovská zóna v nejbližších šestnácti letech dočká vzniku čtyř tisíc pracovních míst a investic za 10 miliard korun?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 21. března 2017. Anketa je uzavřena.

ne
ne 430
ano
ano 44