Tři riziková místa v Česku
Zdroj: Allianz Automapa |
Nic se nemění ani na mapě rizikových silnic, kterou ve dvouletých intervalech aktualizuje Ústřední automotoklub (ÚAMK). Kraj tam má dva extrémně nebezpečné úseky.
Prvním je průjezd Buchlovskými horami, který je dokonce třetím nejrizikovějším místem v celé České republice. Za poslední tři roky se tam staly čtyři vážné nehody, jeden člověk zemřel a čtyři utrpěli vážná zranění.
Druhým pak zdánlivě neškodná cesta z Uherského Ostrohu do Blatnice pod Svatým Antonínkem na jižní Moravě. Tam se staly tři vážné nehody a tři lidé byli těžce zraněni.
„Vycházíme z policejních statistik nejvážnějších dopravních nehod,“ popsal mluvčí ÚAMK Petr Vomáčka. Zlínský kraj má na mapě dva úseky, hůř jsou na tom jen v Ústeckém a Středočeském kraji.
Obě zmíněné cesty se liší. Čtyřproudá tepna ze Slovácka do Jihomoravského kraje a klidná silnice v polích lemovaná alejí ale mají jedno společné - jsou přehledné a mají dobrý povrch.
„Jenže problém není v cestách, ale v lidech. Paradoxně tam, kde jsou silnice špatné, úzké nebo je náročný a kopcovitý terén, jsou řidiči obezřetnější a nehod je méně,“ řekl krajský koordinátor BESIP Zdeněk Patík. Tato organizace ročně vydá na prevenci bezpečnosti 2,5 milionu korun.
Pořádá akce společně s dopravní policií nebo městy. Předškolákům vysvětluje, jak přecházet silnici, školáci doprovází policisty při dopravních kontrolách a učí se rozpoznat chyby, jež řidiči i chodci dělají. To vše se má jednou odrazit v tom, že se budou v dopravním provozu pohybovat zodpovědně. Ať už pěšky, či autem.
Senioři se neorientují v novinkách, mladí potřebují autodrom
„Kromě dětí se zaměřujeme i na mladé řidiče, kteří jsou rizikovou skupinou, a seniory,“ uvedla Soňa Valchářová, vedoucí odboru dopravy na radnici ve Valašském Meziříčí.
U seniorů je to podle ní nutné, i když často řídí celý život. „Kdybych se teď na ulici zeptala pěti seniorů na nějakou novinku z dopravy, tři o ní zaručeně nebudou vědět. Nesledují změny v pravidlech, nové dopravní značky, neumí ‚zipovat‘,“ podotkla Valchářová.
Krajský Zlín vydal letos téměř sto milionů na zlepšení chodníků, cyklostezek a cyklopruhů, navíc staví parkovací místa, aby zjednodušil průjezdnost městem.
„Kampaně na bezpečnost v dopravě vyjdou ročně na desítky tisíc korun,“ uvedl mluvčí magistrátu Zdeněk Dvořák.
Ve Zlíně by si řidiči měli dávat pozor v místě, kde se třída Tomáše Bati protíná s Gahurovou ulicí. V letech 2013-15 tam policie řešila šestnáct dopravních nehod, při kterých se tři lidé těžce zranili.
Příští rok bude v prevenci patřit hlavně mladým mezi 15 a 25 lety, tedy začínajícím řidičům. Takzvané mokré řidičáky jsou nejnebezpečnější období.
„Pomohlo by, kdyby měli kde testovat bezpečnou jízdu. Proto hledáme místo na autodrom. Ale to chce několik hektarů volného prostoru a ten v kraji chybí,“ podotkl Patík.
Silnice mají odpouštět chyby řidiče
I když jsou statistiky pro Zlínský kraj špatné, nedá se z nich vyčíst, jací jsou zdejší řidiči. Eviduje se pouze nehoda a její následky, nikoliv bydliště či rodiště viníka. Obecně ale platí výše zmíněné: široká, rovná cesta s kvalitním povrchem svádí k rychlé jízdě.
S opravami rozbitých úseků se ale kvůli zvýšení bezpečnosti přestávat nemusí. „Jen je nutné opravovat je tak, aby odpustily chybu řidiče,“ zmínil Vomáčka.
V praxi to znamená, že propustek v příkopu nemusí být betonový a kolmo k silnici. Nebo že stromy neporostou v zatáčce, kde může auto snadněji vyletět z cesty, ale podél rovného úseku. Tam opodstatnění mají, protože opticky zužují cestu a řidiči proto zpomalují.
Hejtmanství pošle do zlepšení přehlednosti přechodů pro chodce přes dva miliony korun.
„Žádat o ně mohou všechny obce,“ sdělil náměstek hejtmana Pavel Botek. „V minulosti mnoho žádostí o tyto peníze nechodilo. Částečně proto, že o nich obce nevěděly, ale i kvůli obrovské administrativní zátěži,“ doplnil.
