Ve Zlíně měla ODS v letech 1994 až 2010 svého primátora a město se bralo za její tradiční baštu. Jenže před pěti lety v komunálních volbách poprvé neuspěla a loni utrpěla debakl, když se do zastupitelstva vůbec nedostala. Občanští demokraté teď hledají cesty, jak se vrátit mezi silné hráče, kteří dění v krajském městě ovlivňují.
Jednou z nich je spojení s jinými stranami. A ve hře je spolupráce s TOP 09, která se po čtyřech koaličních letech na radnici také nedostala. Vedení zlínských buněk obou stran tuto možnost považuje za schůdnou. V příštích komunálních volbách by ODS a TOP 09 mohly sestavit společnou kandidátku.
„V kontextu posledních voleb je naše spojení žádoucí. Spolupracovat můžeme se stranami, s nimiž se programově shodneme, s lidovci či jinými sdruženími,“ myslí si šéf zlínské ODS Miroslav Chalánek.
Ten už před volbami slíbil, že pokud strana vypadne ze zastupitelstva, skončí. Hodlá to dodržet. Na jaře ho na místním sněmu vystřídá nový předseda, který by měl úvahy převést do praxe. Vůle ke spolupráci v ODS, byť u některých členů velmi pragmatická, totiž je.
Spojení schvaluje současný i bývalý předseda krajské ODS
„Spojení se nevyhýbám,“ připustil bývalý vlivný zastupitel a exradní za ODS Zdeněk Blažek, jenž byl ještě před volbami proti. „Nemám ale rád spolky lidí, kteří se potkají, vytvoří hnutí a jdou do voleb. Stranický princip je zodpovědnější,“ doplnil.
O společné kandidátce ve Zlíně v minulosti mluvili i krajský šéf Stanislav Blaha a jeho předchůdce a někdejší hejtman Libor Lukáš. „ODS si nemůže pořád hrát na vlastním písečku a myslet si, že dosáhne stejných výsledků jako před lety,“ varoval Blaha.
Paradoxem je, že Blaha je po úspěšných volbách starostou v Uherském Hradišti, kde ODS přízeň voličů neztrácí. Ani v jiných městech kraje, kde sice přišla o místa v radě, ale vyloženě nepropadla. Ve Zlíně je situace jiná. Zdá se, že voliči straně stále neodpustili její dlouhodobé vládnutí s ČSSD.
Loňské volby ve Zlíně vyhrálo hnutí STAN, které se předtím rozešlo s TOP 09 a vzalo si na kandidátku členy jiných dvou hnutí. Získalo přes třicet procent hlasů a do koalice si vybralo druhé ANO.
„Převálcovali nás a ukázali, jak si prorazit cestu k úspěchu,“ prohlásil na adresu STAN předseda zlínské topky Robert Hamrla, o jehož setrvání ve funkci bude rozhodovat místní sněm v září. „Jde o to, abychom našli partnery, s nimiž si budeme vyhovovat hlavně lidsky.“
Kromě ODS jmenoval také KDU-ČSL, která je v bloku s hnutím Zlín 21. Lidovci sice skončili v opozici, ale získali nejlepší volební výsledek za posledních dvacet let. „Aktuálně nemáme potřebu hledat nového partnera,“ reagoval lidovecký zastupitel Miroslav Kašný.
„Dnes jsou populární hnutí, je to jedna z cest. Nebránil bych se ani jednání s ODS, ale jen na komunální úrovni. Na krajské si to nedokážu představit,“ naznačil místopředseda zlínské TOP 09 Milan Baroň. Podle něj topce scházejí silná regionální témata a „sňatek z rozumu“ s jinou stranou není spásonosný.
Příklad v Holešově však ukázal, že spolupráce přináší úspěch. TOP 09 tady skončila druhá, když měla na kandidátce i členy hnutí STAN a bezpartijní, a její lídr Rudolf Seifert se dokonce stal starostou. „Ve Zlíně by spojení s ODS pomohlo,“ myslí si Seifert.
