Dlouhou dobu se ukrývala v dutině stromu, teď už malé pandy červené zakoušejí radovánky venkovního světa. Pozvolna prozkoumávají výběh, hrají si a zkoušejí šplhat po stromech. Lidé je mohou zahlédnout v expozici v asijské části.
Pro zoo je odchov dvou malých samečků mimořádným chovatelským úspěchem. „Ačkoliv v Evropě chová pandy červené 140 zoologických zahrad, loni přišlo na svět jen 48 mláďat,“ upozornila mluvčí zahrady Romana Bujáčková.
Zlínská mláďata přišla na svět letos v červnu, při narození vážila pouhých 100 gramů. Jejich vývoj je velmi pozvolný.
„Ve čtrnácti dnech začala otevírat oči, po měsících jsme jim dali čipy, abychom je rozlišili. Daří se jim velmi dobře, velikostí už se skoro blíží dospělcům,“ řekl ošetřovatel Kamil Čihák.
Pro maminku pand, samici Chantal, to byl už druhý porod. Loni přivedla na svět samečka, který ale ve věku čtyř měsíců uhynul. Příčinou byl zánět plic, což je bohužel neduh, který se u pand vyskytuje. I proto jsou naše nová mláďata pod bedlivým dozorem, včetně kontrol veterináře,“ poznamenal Čihák.
Chutná jim bambus i psí granule. Občas vyberou ptačí hnízdo
Podle něj však žádná zvláštní péče od ošetřovatelů nebyla zapotřebí. „Stačilo je dodávat potravu matce, aby měla mléko. A zajistit celé rodince klid. Tato zvířata totiž špatně snáší stres a jsou známy i případy, kdy vystresovaná matka svá mláďata sežrala,“ doplnil ošetřovatel.
Teď už mláďata přijímají běžnou potravu - nejčastěji bambus, ale také různé druhy ovoce, vařená vajíčka, psí granule i speciální vitamínové granule pro pandy.
„Ale neznamená to, že by to byli zarytí vegetariáni. Pokud najdou na stromě, například ptačí hnízdo, nebudou se příliš rozpakovat a vyberou ho.“ Právě jídelníček, který není extrémně energeticky bohatý, zapadá do životního stylu pand červených.
„Jsou to velcí lenoši, pomalá, váhavá zvířata. Nejtypičtěji je můžete vidět, jak polehávají nebo přímo spí ve větvích stromů. I proto máme u výběhu pand červených cedulku s nápisem: Podívejte se vzhůru,“ usmál se Čihák.
Ve volné přírodě žijí pandy červené v podhůří Himaláje v nadmořské výšce od 2000 metrů nad mořem. Počty těchto zvířat žijících na svobodě však stále klesají. Důvodem je odlesňování jejich teritorií a také lov pro kožešinu.
Zajímavostí je, že se známější pandou velkou nejsou blízcí příbuzní. „Spojuje je sice podobná strava, ale pandy velké mají blíž k medvědům, pandy červené zase k menším šelmám,“ vysvětlil ošetřovatel.
Mladí samečci pravděpodobně ve zlínské zoo nezůstanou. Už na jaře zřejmě zamíří do některé jiné evropské zahrady.
