Většina lidí považuje baziliška za bájného tvora z pohádek a pověstí, málokdo však ví, že skutečně existuje. Návštěvníci zlínské zoo si ještěra mohou prohlédnout na vlastní oči.
"Chovali jsme je přibližně před deseti lety a teď jsme se k jejich chovu vrátili," řekl zoolog Pavel Shromáždil.
Domov našli v teráriích na zámku Lešná. "Upravili jsme pro ně jednu z expozic. Zatím je tam jen odrostlejší sameček, dalších pět zhruba čtyřměsíčních mláďat je zatím v zázemí zoo," podotkl Shromáždil.
Přátelští zelení ještěři dostanou spolubydlící
Často se stává, že větší jedinci mohou ublížit mladším sourozencům, proto je nutné čekat, až povyrostou.
Jinak jde o přátelská zvířata, která snesou společnost. Budou ji mít i v zámeckém teráriu. "Chtěli bychom tam umístit ještě dracénu, což je druh vzácného ještěra. Snad ji získáme během léta," prozradil zoolog.
Bazilišek zelený v zoo Zlín.
Bazilišci jsou podobní leguánům. Obratní a zelení ještěři se dorozumívají kýváním hlavy a s pohybem ve větvích stromů nemají sebemenší problém.
Ke kontrole pohybu jim slouží dlouhý ocas, který může dosáhnout i dvou třetin celkové délky těla. Ta u dospělého baziliška nepřesahuje osmdesát centimetrů.
Baziliščí mládě ve zlínské zoo.
Rozeznat od sebe samce a samičku je podle odborníka jednoduché. "Typickým znakem dominantních samečků je nápadná a výrazná přilba na hlavě," popsal Shromáždil. Baziliščí samičky jsou navíc mnohem menší a nenápadnější.
Vodu milují. A prochází se po ní
Legendy nelžou alespoň v tom, že se baziliškové rádi pohybují kolem vody. Jsou dobří plavci a ve vodě umí také "chodit" po vodě na kratší vzdálenosti, díky čemuž dostali přezdívku "Ježíšova ještěrka".
I kvůli této dovednosti jsou mezi lidmi docela populární. "Dnes se s bazilišky můžeme poměrně často setkat i jako s typickými domácími zvířaty, kdy jsou v nemalé míře chováni v soukromých chovech a svým způsobem tak někomu nahrazují psy a kočky," dodal zoolog Shromáždil.
