Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zlín uctí památku J. A. Bati, rodné Uherské Hradiště však nikoliv

  12:31aktualizováno  12:31
Na čtvrtek 23. srpna připadá 47. výročí dne, kdy mladší bratr obuvníka Tomáše Bati Jan Antonín zemřel v brazilské Batatubě. Narodil se sice v Uherském Hradišti, připomenou si ho však jen ve Zlíně. Hradišťská radnice totiž žádnou vzpomínkovou akci na slavného rodáka nechystá.

Jan Antonín Baťa | foto: SOKA Zlín

K soše Jana Antonína Bati naproti zlínskému mrakodrapu ve čtvrtek přibudou květiny. Dají je tam zástupci zdejšího magistrátu a připomenou tak 47. výročí jeho smrti.

Naproti tomu Uherské Hradiště, kde se nevlastní bratr světoznámého obuvníka Tomáše Bati narodil, podobnou připomínku nechystá. "Nic neplánujeme," potvrdil mluvčí hradišťské radnice Jan Pášma.

Jan Antonín Baťa i po téměř půl století od své smrti zůstává kontroverzní postavou, na niž se názory rozcházejí. Po smrti šéfa baťovského impéria Tomáše se stal jeho překvapivým nástupcem místo Baťova syna Tomáše juniora.

Jan Antonín se tak ocitl v nesmírně těžké situaci. V době hospodářské krize se musel vyrovnat veleúspěšnému bratrovi, kterého ve firmě uznávali jako pánaboha.

Baťovští pamětníci ho však viděli jinak: "Jan Baťa mohl zasednout za Tomášův stůl jako řidič zasedne k volantu, protože organizace, v níž má mít napříště hlavní slovo, tu stojí jako silný, dobře udržovaný automobil, takže řidiči stačí soustředit se na cestu jeho předchůdcem rovněž přesně vytyčenou," popisoval tehdejší situaci novinář Josef Vaňhara.

Ať tak či tak, Janův styl řízení firmy byl jiný. Už nerozhodoval vše jeden člověk jako za Tomáše, na vedení se podíleli ještě Hugo Vavrečka s Dominikem Čiperou. Situace se vyostřila s hrozbou války.

Jan byl emotivní typ, co na srdci, to na jazyku. To se ukázalo jako problematické například v roce 1937, kdy se obdivně vyjadřoval o stavbě autostrád nebo vysoušení Pontských bažin v Itálii, kterou ovládal diktátor Mussolini.

Příliš mu nepomohla ani návštěva říšského maršála Göringa a emigrace do Anglie, pak USA. Nakonec odešel roku 1941 i s rodinou do Brazílie, kde se snažil stavět satelity Zlína a znovu podnikat.

Zůstal tam až do své smrti v roce 1965, zlomený z poválečného rozsudku patnáctiletého vězení za to, že se nepřipojil k protifašistickému odboji. Toto rozhodnutí zrušil soud až v roce 2007, Baťovi potomci se teď domáhají také náhrady za znárodněný majetek v hodnotě zhruba pěti miliard dolarů.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ukázka toho, co vidí člověk v psychobudce
VIDEO: Schizofrenikem na zkoušku: V hlavě mám zmatek, vše je rozostřené

Unikátní zařízení, které simuluje, jak vnímá člověk se schizofrenií, je nyní volně přístupné ve Zlíně. „Psychobudku vyvinuli na 1. lékařské fakultě Univerzity...  celý článek

(Ilustrační snímek).
Otrokovice trápí zápach. Starosta viní bývalou kafilerii a sepsal petici

Část Otrokovic obtěžuje zápach. Starosta se svými lidmi proto coby občané iniciovali vznik protestní petice. Podle nich jde zápach z bývalé kafilerie. Ta to...  celý článek

Kapela Elán se představí jako hlavní hvězda Vizovického Trnkobraní v sobotu 19....
Ve Vizovicích oslaví 50 let Trnkobraní i Elán, dorazí také americký jedlík

Už po padesáté hostí Vizovice festival Trnkobraní. Během pátku a soboty se na dvou scénách představí přes 20 interpretů, mezi nimi kapely Elán, Tři sestry nebo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.