Na Kongresové a Univerzitní centrum získal Zlín dotaci 311 milionů korun, celkově ale v čerpání dotací nevyniká.

Na Kongresové a Univerzitní centrum získal Zlín dotaci 311 milionů korun, celkově ale v čerpání dotací nevyniká. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Zlín získává málo evropských dotací, politici v tom problém nevidí

  • 8
Zatímco jinde tvoří dotace skoro polovinu radničního rozpočtu, ve Zlíně je to jen čtvrtina, zjistili odborníci z Vysoké školy ekonomické. Radnice ale tvrdí, že dotací získává dostatek a slibuje, že jejich největší boom bude za rok.

Přestavba Gahurova prospektu ve Zlíně vrcholí, stavbaři opravují podchod na náměstí Práce a průběžně se pracuje na obnově malenovického sídliště nebo zateplování škol. To všechno magistrát podniká s pomocí dotací ze státních a evropských fondů.

Přesto by Zlín mohl využívat dotačních, tedy cizích, peněz podstatně víc. Vyplývá to z průzkumu MasterCard česká centra rozvoje, který zpracovává tým odborníků z pražské Vysoké školy ekonomické.

Největší dotace Zlína v letech 2003 - 2012

Kongresové a Univerzitní centrum: 311 milionů

Opravy centra města: 120 milionů

Zoo pavilon Etiopie: 20 milionů

25 trolejbusů pro DSZO: 250 milionů

Podnikatelský inkubátor 23. budova: 46 milionů

Cyklostezka Zlín-Otrokovice: 20 milionů

Cyklostezka Lešná-Lukov: 9,5 milionů

Preference MHD: 33 milionů

Pozn.: Poslední tři projekty ještě nebyly ukončeny, dotace jsou předpokládané.

"Města ze svých zdrojů mají jen minimální šanci zaplatit větší investici. Jsou téměř stoprocentně závislá na dotacích, hlavně evropských," potvrdil jeden z autorů studie Milan Damborský.

Hodnotil období let 2003 až 2012 a ve srovnání všech třinácti krajských měst patří Zlínu desátá příčka. Zatímco v nejlepším Ústí nad Labem tvoří dotace 42 procent z rozpočtu, ve Zlíně je to 24 procent.

Jde o dotace, které města dostávají automaticky od státu, třeba na provoz škol, ale i ty, o které žádají, aby mohla stavět.

Priority určuje Unie

Důvod, proč se zlínský magistrát umístil u konce tabulky, částečně vězí v tom, že město nemůže peníze z dotací použít na to, co právě potřebuje. Naopak musí potřebovat to, na co zrovna teď peníze jsou.

"Priority určuje EU a to je problém. Stává se pak, že města čerpají peníze na věci, které nejsou smysluplné anebo je nevyužívají. Znám i město, kde o dotace nežádají vůbec," vysvětlil Damborský.

Stejným způsobem situaci vysvětluje ekonomický náměstek primátora Bedřich Landsfeld. I on tvrdí, že se nabídka dotací ne vždy potkává s potřebami města.

"Samozřejmě že kdybychom stavěli zimní stadion, tak bychom čerpali hodně evropských peněz a hodnocení by vyletělo nahoru. Ale my jsme se zaměřili na opravy a rekonstrukce městského majetku a na ty mnoho dotací vypsaných nebylo," řekl Landsfeld za současnou koalici, která město vede od roku 2010.

Situaci ve Zlíně však nevidí tak zle a slibuje, že nejvíc dotačních peněz se utratí příští rok. "Desítky milionů z dotací budou stát cyklostezky, ať už páteřní do Otrokovic, nebo další, na Lukov. Začneme i s opravou knihovny a počítáme se Zelenou úsporám, s jejíž pomocí budeme zateplovat městské budovy a školy," vyjmenoval Landsfeld.

Souhlasil by i s tím, aby se město zadlužilo kvůli spolufinancování, které je při získávání dotací nezbytné.

"Teď je optimální doba na stavění. Banky půjčují za nízké úroky a ceny ve stavebnictví se drží dole. Daří se nám vysoutěžit třeba i poloviční cenu. V takových podmínkách bych souhlasil s úvěrem," potvrdil Landsfeld.

Nejvyšší dotace šla do Kongresového centra

Výsledky průzkumu zpochybňuje také Irena Ondrová (v letech 2002-2006 náměstkyně primátora, 2006-2010 primátorka). Dokonce tvrdí, že do města šlo maximum možných dotací.

"Nevím, z čeho průzkum vychází. Zastávali jsme názor, že je potřeba dostat do Zlína co nejvíc dotačních peněz," řekla Ondrová.

Stála i za historicky nejvyšší dotací v rámci města i kraje. Na stavbu Kongresového centra radnice získala 430 milionů korun. Z nich 120 milionů ušetřila a nyní se za ně opravuje Gahurův prospekt, podchod a zbude i na park Komenského.

Pravdou zůstává, že jiná města dotace čerpají mnohem víc. Že by Zlín neuměl o dotaci požádat, tedy posílal špatně vypracované projekty, ovšem považuje jeden z tvůrců studie Damborský za téměř nemožné.

"Žádné z velkých měst s tím nemá problémy, vypracovat projekt už umíme," míní ekonom.

Landsfeld nicméně několik neúspěchů přiznává. "Nějaké by se našly, ale to není problém, který by nás brzdil," uvedl náměstek.