Přestavba Gahurova prospektu ve Zlíně vrcholí, stavbaři opravují podchod na náměstí Práce a průběžně se pracuje na obnově malenovického sídliště nebo zateplování škol. To všechno magistrát podniká s pomocí dotací ze státních a evropských fondů.
Přesto by Zlín mohl využívat dotačních, tedy cizích, peněz podstatně víc. Vyplývá to z průzkumu MasterCard česká centra rozvoje, který zpracovává tým odborníků z pražské Vysoké školy ekonomické.
Největší dotace Zlína v letech 2003 - 2012Kongresové a Univerzitní centrum: 311 milionů Opravy centra města: 120 milionů Zoo pavilon Etiopie: 20 milionů 25 trolejbusů pro DSZO: 250 milionů Podnikatelský inkubátor 23. budova: 46 milionů Cyklostezka Zlín-Otrokovice: 20 milionů Cyklostezka Lešná-Lukov: 9,5 milionů Preference MHD: 33 milionů Pozn.: Poslední tři projekty ještě nebyly ukončeny, dotace jsou předpokládané. |
"Města ze svých zdrojů mají jen minimální šanci zaplatit větší investici. Jsou téměř stoprocentně závislá na dotacích, hlavně evropských," potvrdil jeden z autorů studie Milan Damborský.
Hodnotil období let 2003 až 2012 a ve srovnání všech třinácti krajských měst patří Zlínu desátá příčka. Zatímco v nejlepším Ústí nad Labem tvoří dotace 42 procent z rozpočtu, ve Zlíně je to 24 procent.
Jde o dotace, které města dostávají automaticky od státu, třeba na provoz škol, ale i ty, o které žádají, aby mohla stavět.
Priority určuje Unie
Důvod, proč se zlínský magistrát umístil u konce tabulky, částečně vězí v tom, že město nemůže peníze z dotací použít na to, co právě potřebuje. Naopak musí potřebovat to, na co zrovna teď peníze jsou.
"Priority určuje EU a to je problém. Stává se pak, že města čerpají peníze na věci, které nejsou smysluplné anebo je nevyužívají. Znám i město, kde o dotace nežádají vůbec," vysvětlil Damborský.
Stejným způsobem situaci vysvětluje ekonomický náměstek primátora Bedřich Landsfeld. I on tvrdí, že se nabídka dotací ne vždy potkává s potřebami města.
"Samozřejmě že kdybychom stavěli zimní stadion, tak bychom čerpali hodně evropských peněz a hodnocení by vyletělo nahoru. Ale my jsme se zaměřili na opravy a rekonstrukce městského majetku a na ty mnoho dotací vypsaných nebylo," řekl Landsfeld za současnou koalici, která město vede od roku 2010.
Situaci ve Zlíně však nevidí tak zle a slibuje, že nejvíc dotačních peněz se utratí příští rok. "Desítky milionů z dotací budou stát cyklostezky, ať už páteřní do Otrokovic, nebo další, na Lukov. Začneme i s opravou knihovny a počítáme se Zelenou úsporám, s jejíž pomocí budeme zateplovat městské budovy a školy," vyjmenoval Landsfeld.
Souhlasil by i s tím, aby se město zadlužilo kvůli spolufinancování, které je při získávání dotací nezbytné.
"Teď je optimální doba na stavění. Banky půjčují za nízké úroky a ceny ve stavebnictví se drží dole. Daří se nám vysoutěžit třeba i poloviční cenu. V takových podmínkách bych souhlasil s úvěrem," potvrdil Landsfeld.
Nejvyšší dotace šla do Kongresového centra
Výsledky průzkumu zpochybňuje také Irena Ondrová (v letech 2002-2006 náměstkyně primátora, 2006-2010 primátorka). Dokonce tvrdí, že do města šlo maximum možných dotací.
"Nevím, z čeho průzkum vychází. Zastávali jsme názor, že je potřeba dostat do Zlína co nejvíc dotačních peněz," řekla Ondrová.
Stála i za historicky nejvyšší dotací v rámci města i kraje. Na stavbu Kongresového centra radnice získala 430 milionů korun. Z nich 120 milionů ušetřila a nyní se za ně opravuje Gahurův prospekt, podchod a zbude i na park Komenského.
Pravdou zůstává, že jiná města dotace čerpají mnohem víc. Že by Zlín neuměl o dotaci požádat, tedy posílal špatně vypracované projekty, ovšem považuje jeden z tvůrců studie Damborský za téměř nemožné.
"Žádné z velkých měst s tím nemá problémy, vypracovat projekt už umíme," míní ekonom.
Landsfeld nicméně několik neúspěchů přiznává. "Nějaké by se našly, ale to není problém, který by nás brzdil," uvedl náměstek.
