„Jsem moc rád, že jsme na startovní čáře a můžeme o díky tomu, že máme přislíbené dotace, vypsat výběrové řízení,“ řekl primátor Miroslav Adámek.
Přestavbu Domu umění si dal Adámek jako závazek, který v tomto volebním období splní. A vypadá to, že se mu to podaří.
„Uvidíme, jestli se ve výběrovém řízení někdo neodvolá. Ale doufáme, že do půlky letošního roku začneme,“ věří.
Město může nákladnou investici za 70 milionů korun rozjet, protože má od ministerstva kultury přislíbenou dotaci 32 milionů korun. Chce ale zažádat ještě o další státní a evropské dotace, aby mohlo vložit co nejméně vlastních peněz.
Zapojí se do sbírky i podniky Baťa z celého světa?
Pomoci má i veřejná sbírka, v níž je zhruba 180 tisíc korun. Dvacet tisíc poslalo například nakladatelství Kniha Zlín.
„Přispělo několik drobnějších a tři větší dárci. Největší částku, rovných 100 tisíc korun, poslala Teplárna Otrokovice,“ upřesnil primátor.
Město teď obesílá s informacemi o veřejné sbírce i podniky Baťa po celém světě a členy slavné obuvnické rodiny.
„Samotná přestavba potrvá zhruba dva roky. Do konce volebního období bude určitě hotová,“ doplnil mluvčí magistrátu Zdeněk Dvořák.
Tomáš Baťa byl úsporný člověk, měl slabost pro inovativní materiály |
Cílem je vrátit památkově chráněnému domu původní podobu, kterou jí vtiskl architekt František Lydie Gahura v roce 1933. Navrhl ho jako připomínku tragické smrti Tomáše Bati a použil typicky baťovský železobetonový skelet, který vyplnil sklem. Uvnitř bylo letadlo Junkers, v němž se továrník zabil.
Čistý ráz budovy časem znehodnotily nevzhledné přístavby. Z památníku se stal Dům umění a sídlo v něm našly Filharmonie Bohuslava Martinů i Krajská galerie výtvarného umění.
„Chceme památníku vrátit jeho krystalickou podobu. Protože právě jednoduchost, velkorysost a ryzost tohoto díla připomíná povahu Tomáše Bati. A jakákoliv aktualizace by pak byla proti tomuto duchu,“ vysvětlil architekt Petr Všetečka, který zpracoval studii na proměnu budovy.
