Ve hře jsou přitom dva základní scénáře. Skupina nelegálních migrantů se zde může objevit víceméně kdykoliv. Až později, řádově za měsíce, mohou přijít lidé, kteří zde případně získají azyl. „Připravení jsme na obě varianty,“ ujistila náměstkyně zlínského primátora Kateřina Francová.
Město se může opřít o pomoc nevládních organizací. „Už jsme o tom jednali, jsou velmi dobře nachystaní,“ doplnila Francová.
Akutní péči dokáže zajistit například Charita či Český červený kříž. Obě organizace disponují materiální pomocí, navíc mají síť vyškolených dobrovolníků. „Pokud se tady najednou objeví skupina běženců na nádraží, budou rychle potřebovat potraviny, oblečení a další věci. Ty jim můžeme poskytnout. Jsme připravení na krizové situace,“ uvedl ředitel zlínské Charity Vlastimil Vajďák. Dlouhodobě ubytovat větší počet lidí ale samozřejmě nemohou.
Červený kříž k uprchlické krizi vydal prohlášení, ve kterém se zavázal k poskytování pomoci. „Jsme připraveni přispívat k tomu, aby se tyto osoby po celou dobu pobytu na našem území nacházely v odpovídajících podmínkách s respektem k lidské důstojnosti,“ stojí v něm.
Azylanti budou potřebovat ubytování a školy pro děti
Zlínská organizace k tomu má vše potřebné. Třeba i polní kuchyni či stany. „Dobrovolníky jsme schopní dát dohromady během několika hodin. Ti lidé jsou ve svých zaměstnáních, zároveň ale ochotní vzít si dovolenou či věnovat volný čas,“ poznamenala ředitelka zlínského ČČK Michaela Stýblová.
Problémem nebude ani najít ve Zlíně v krátké době tlumočníky. Stát má pro tyto případy nasmlouvané služby, vypomohli by i lidé z konkrétní země, kteří už v Česku žijí. „Systém tady je, dobrovolnický i státní a je vytvořený dobře. Pokud se ale změní trasa, kterou ti lidé proudí a přijdou jich najednou desetitisíce, to pak nezvládne bez potíží nikdo,“ upozornil Vajďák.
Dlouhodobý pobyt pak znamená zajistit cizincům bydlení a dětem školy. Azyl jim dává práva a povinnosti, jaké mají občané ČR - mohou tedy pracovat, dosáhnou na sociální dávky. Kolik volných bytů Zlín má, radnice ví, přesné počty a lokality ale zveřejňovat nebude.
„Zatím jde o opravdu hypotetickou možnost. Potřebujeme jen mít přehled,“ podotkla Francová. Totéž platí o místech na základních školách. Volná kapacita někde je, velmi pravděpodobně by se ale jednalo nanejvýš o několik dětí.
Stejné otázky jako ve Zlíně si kladou také v dalších velkých městech kraje. I když Česko v naprosté většině případů není pro uprchlíky cílovou destinací, je variantou, že zde část z nich skončí. To v případě, pokud Evropská unie prosadí povinné kvóty.
Čunek: Máme vlastních problémů víc než dost
Starostové se však shodují, že města jsou schopná pojmout jen několik málo cizinců. Ve Vsetíně o tom radnice jednala nedávno. „Máme silnou romskou komunitu, tedy vlastních problémů víc než dost,“ reagoval starosta Jiří Čunek. „Nejde o to, že bych azylanty rovnou viděl jako problémové, ale bezpochyby budou potřebovat zvýšenou péči. Stát by to měl rozprostřít,“ vysvětlil.
Město je podle něj schopné přijmout jednu či dvě ohrožené křesťanské rodiny, víc volných bytů ani jiné ubytovací kapacity ale nemá. A třeba v Uherském Hradišti a Kroměříži příliš nepočítají s tím, že by museli problém řešit.
„Krizově jsme schopni lidi ubytovat, volné jsou třeba středoškolské internáty. Vůbec ale nejsme připravení z hlediska jazykového,“ naznačil starosta Kroměříže Jaroslav Němec.
„Je to věc vlády, ta musí říct, co chce. Zatím nás nikdo neoslovil,“ prohlásil uherskohradišťský starosta Stanislav Blaha.
Nelegální běžence policie na území Zlínského kraje nezachytila, přesto tady krátkodobě pobývají. Několik skupinek se vystřídalo třeba v Uherském Hradišti, v zařízení cizinecké policie, kde se o ně starali dobrovolníci Charity. Hranici u nás ovšem nepřešli, policie je převezla z Břeclavska.
„Takových míst je v kraji více, nebudeme ale zveřejňovat kde. Ti lidé jsou tam jen na dobu nezbytnou k vyřízení administrativních záležitostí a pak putují dál,“ řekla mluvčí krajské policie Lenka Javorková.
