Tomáš Baťa | foto: Archiv

Tomáš Baťa ovlivnil celé generace. Jak by dnes Zlín vypadal bez něj?

  • 14
Od narození Tomáše Bati, zakladatele moderního Zlína, uplynulo v neděli 140 let. MF DNES při této příležitosti s pomocí historiků zkoumala dvě možnosti: jak by Zlín vypadal, pokud by v něm Baťové působili dodnes, a kdyby ho minuli.

Podnikatelský život Tomáše Bati provázelo stručné, ale velmi výstižné krédo: „Budovy – to jsou hromady cihel a betonu. Stroje – to je spousta železa a ocele. Život tomu dávají teprve lidé.“

Živnostenské oprávnění mu úřad vystavil 21. září 1894 na jméno jeho staršího bratra Antonína, protože Tomáš ještě nebyl plnoletý.

„Volbou místa, kde bychom se měli usadit, jsme si nelámali hlavy. O tom rozhodoval cit. Rozhodli jsme se pro Zlín jen proto, že to bylo naše rodiště,“ napsal později Tomáš Baťa ve svých vzpomínkách.

A toto rozhodnutí ovlivnilo desítky tisíc lidí, protože s rozvíjením obuvnické fabriky se radikálně měnilo i město.

Rapidně přibývalo zaměstnanců, takže nahoru letěl také počet obyvatel Zlína. Prosperitu však utnula druhá světová válka a komunistická éra.

Zajímavou představou tak může být, jak by se město vyvíjelo, pokud by tyto předěly nenastaly. MF DNES oslovila pět odborníků, kteří si s touto myšlenkou pohráli z různých hledisek a došli k zajímavým a někdy i rozdílným závěrům.

S Baťou? Inovační a technologické centrum

„Zlín už není firemní město, je to město pluralitní a svobodomyslné,“ napsala ve své vizi Barbora Vacková z Ústavu populačních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Podle ní by se dnes ve městě boty nevyráběly, ale bylo by inovačním a technologickým centrem firmy Baťa.

Tomáš Baťa

Slavný podnikatel a král obuvi se narodil 3. dubna 1876 ve Zlíně. Spolu s bratrem Antonínem ml. a sestrou Annou založil v roce 1894 ve Zlíně obuvnickou firmu Baťa a postupně z ní vytvořil rozsáhlý komplex výroby, obchodu, dopravy, služeb a financí. Byl jedním z největších podnikatelů své doby. Zavedl originální metody řízení výroby a obchodu a systém motivace pracovníků (Baťova soustava řízení). Jeho postupy byly na tehdejší podnikání revoluční a jsou stále užívány jako příklady top managementu. Spolu s budováním svého továrního areálu dokázal přebudovat celé město Zlín. Jako jeho starosta prosadil koncepci zahradního města s originální funkcionalistickou architekturou. Tomáš Baťa zemřel 12. července 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích. Bylo mu 56 let.

„Ze Zlína by možná byl obuvnický Detroit,“ zmínil Martin Jemelka z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR.

„I když on vlastně je obuvnickým Detroitem,“ připomněl Jemelka, že stejně jako americký Detroit opustila automobilová výroba, přišel o obuvnickou výrobu i Zlín.

Bez Bati? Jako Vizovice či Napajedla

O něco snadněji se dá najít odpověď na otázku, jak by Zlín vypadal, pokud by v něm obuvnický podnik rodiny Baťů nikdy nepůsobil. Zřejmě by šlo o ospalé městečko, jehož rytmus by byl mnohem poklidnější než dnes.

Lidé by měli blíže k tradicím i k sobě, neměli by ale tolik pracovních příležitostí a možností kulturního či sportovního vyžití.

„Bydlení ve Zlíně bez Bati by vyhovovalo jinému typu lidí než jsou ti, kteří v něm žijí dnes,“ řekl ředitel Státního okresního archivu ve Zlíně-Klečůvce David Valůšek.

Zlín by velikostí patřil mezi města typu Vizovic či Napajedel. Protože jen těžko se dá předpokládat, že by přišel „jiný Baťa“, který by ho proměnil v prosperující aglomeraci.