Odešel poslední poctivý švec. Přesně tato věta se objevila na sociálních sítích, kterými se o víkendu šířila zpráva o nečekané smrti Petra Hlaváčka (o jeho úmrtí čtěte také zde).
Pravdou je, že právě on má na takové označení nárok. S botami na stole, za prosklenými vitrínami, v knihách i ve svých myšlenkách totiž strávil většinu života.
Pracoval na mezinárodních výzkumech, udělal několik zásadních historických objevů a jeho práci oceňovali odborníci na celém světě.
Záchrana pro diabetiky
Nakonec se ovšem k zachraňování lidských životů přece jen dostal. Desítky let se totiž zabýval takzvanou profylaktickou obuví. Tedy speciálními botami pro diabetiky, které jsou pro ně životně důležité.
"Měl ojedinělou myšlenku a díky tomu vlastně zachránil mnoho lidí od amputace nohy," zdůraznil zlínský diabetolog Emil Záhumenský, který s Hlaváčkem na projektu pracoval od 90. let.
Petr Hlaváček
|
Jeho práce byla natolik převratná a úspěšná, že za ni dostal světovou cenu UITIC. Tedy pomyslného "obuvnického Oscara".
Pravěké boty Ötziho
Zlínského vysokoškolského pedagoga uznávali odborníci na celém světě. Pokud někde archeologové objevili prastarou obuv, většinou se o tom brzy dozvěděl a často býval pozván, aby nález na místě prozkoumal. Mnohokrát dokázal, že pomocí bot lze určit výšku i váhu člověka, jeho nemoci či možné příčiny smrti.
Za výzkumy putoval do Mongolska, Turecka, Číny i Vietnamu.
Před dvanácti lety vyrazil i na vrcholky Alp, když vyhrál konkurz na prestižní projekt UNESCO, který se týkal výzkumu obuvi na pravěkého muže Ötziho.
"Po téměř šestiletém výzkumu jsme mohli vyrobit repliky bot, které byly nošené před 5 300 lety," hlásil nadšeně Hlaváček. V botách se vydal do výšky 3 200 metrů.
Za tuto práci byl nominován americkým časopisem Discover v kategorii Discovery story, který ji zařadil mezi 100 největších světových objevů.
Generál i Židé z pochodů smrti
Velký objev si Petr Hlaváček přitom připsal už v osmdesátých letech. Tehdy se čirou náhodou dostal k holínkám Albrechta z Valdštejna.
Všiml si atypicky ochozeného podpatku a došel k závěru, že slavný generál trpěl syfilidou. Odborníci to pak potvrdili.
Po Valdštejnovi zkoumal Hlaváček i další obuv. Snažil se najít a popsat třeba obutí, které na sobě nosil Ježíš. Jeho rukama prošla nejstarší obuv na světě, stará deset tisíc let, i údajné zbytky sandálu Jana Křtitele.
Zkoumal také boty z masového hrobu Němců na Jihlavsku i válečných vězňů na Tachovsku.
"Je to mimořádně zajímavá práce. Spojuje se v ní můj zájem o obuv a velmi silný příběh vězňů z pochodu smrti," svěřil se tehdy Hlaváček.
Terakotová armáda
Obrovské úsilí i čas věnoval zlínský expert studiu takzvané terakotové armády v Číně. Osm tisíc vojáků z vypálené hlíny je považováno za osmý div světa a patří do světového dědictví UNESCO. Jejich boty ovšem nikdo nezkoumal.
Když Hlaváček dostal mimořádné povolení ke studii přímo na místě, zjistil do té doby zcela neznámé skutečnosti. Podle fotografií odhalil střihy bot a popsal dva základní typy.
Právě díky světovému uznání se Petr Hlaváček dostal před třemi roky do týmu, který se snažil vyřešit chaotické číslování obuvi. A měl určit celosvětově platné jednotné normy. Spolu s Hlaváčkem přitom seděli v komisi jen zástupci Německa, Velké Británie a Jihoafrické republiky.
