Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Život mezi botami. Hlaváček je zkoumal i vymýšlel, proslul obuví Ötziho

  10:51aktualizováno  10:51
O botách věděl snad všechno. Dokázal z nich určit nemoci, věk i výšku jejich majitele. Pátral po botách Ježíše, studoval obuv Albrechta z Valdštejna, Židů z pochodů smrti i pravěkého muže Ötziho.

Poslední prací, které se Petr Hlaváček věnoval, byl výzkum bot z pochodů smrti. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Odešel poslední poctivý švec. Přesně tato věta se objevila na sociálních sítích, kterými se o víkendu šířila zpráva o nečekané smrti Petra Hlaváčka (o jeho úmrtí čtěte také zde).

Pravdou je, že právě on má na takové označení nárok. S botami na stole, za prosklenými vitrínami, v knihách i ve svých myšlenkách totiž strávil většinu života.

Fotogalerie

Pracoval na mezinárodních výzkumech, udělal několik zásadních historických objevů a jeho práci oceňovali odborníci na celém světě.

Záchrana pro diabetiky

Nakonec se ovšem k zachraňování lidských životů přece jen dostal. Desítky let se totiž zabýval takzvanou profylaktickou obuví. Tedy speciálními botami pro diabetiky, které jsou pro ně životně důležité.

"Měl ojedinělou myšlenku a díky tomu vlastně zachránil mnoho lidí od amputace nohy," zdůraznil zlínský diabetolog Emil Záhumenský, který s Hlaváčkem na projektu pracoval od 90. let.

Petr Hlaváček

  • Narodil se 23. února 1950, dětství prožil v Boršicích na Slovácku, absolvoval studium kožařské průmyslovky ve Zlíně, pracoval ve Svitu.
  • Při zaměstnání vystudoval Fakultu technologickou VUT Brno. Od roku 1979 působil jako vysokoškolský učitel a výzkumník. Byl emeritním děkanem Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
  • Dlouhodobě se věnoval výzkumu obouvání dětí a diabetiků. Za vývoj a realizaci profylaktické obuvi pro diabetiky získal v roce 2005 světovou cenu UITIC.
  • V roce 2003 byl jeho projekt obuvi pravěkého člověka Ötziho zapsán mezi sto největších světových objevů.
  • Zastupoval Českou republiku v pracovní skupině ISO s cílem vypracovat nový světový systém číslování obuvi. V další skupině odpovídal za vypracování jednotných konstrukčních požadavků obuvi pro diabetiky.
  • Byl vedoucím tří evropských výzkumných projektů.
  • Od roku 2005 pracoval na výzkumu obuvi terakotové armády v Číně.

Jeho práce byla natolik převratná a úspěšná, že za ni dostal světovou cenu UITIC. Tedy pomyslného "obuvnického Oscara".

Pravěké boty Ötziho

Zlínského vysokoškolského pedagoga uznávali odborníci na celém světě. Pokud někde archeologové objevili prastarou obuv, většinou se o tom brzy dozvěděl a často býval pozván, aby nález na místě prozkoumal. Mnohokrát dokázal, že pomocí bot lze určit výšku i váhu člověka, jeho nemoci či možné příčiny smrti.

Za výzkumy putoval do Mongolska, Turecka, Číny i Vietnamu.

Před dvanácti lety vyrazil i na vrcholky Alp, když vyhrál konkurz na prestižní projekt UNESCO, který se týkal výzkumu obuvi na pravěkého muže Ötziho.

"Po téměř šestiletém výzkumu jsme mohli vyrobit repliky bot, které byly nošené před 5 300 lety," hlásil nadšeně Hlaváček. V botách se vydal do výšky 3 200 metrů.

Za tuto práci byl nominován americkým časopisem Discover v kategorii Discovery story, který ji zařadil mezi 100 největších světových objevů.

Generál i Židé z pochodů smrti

Velký objev si Petr Hlaváček přitom připsal už v osmdesátých letech. Tehdy se čirou náhodou dostal k holínkám Albrechta z Valdštejna.

Všiml si atypicky ochozeného podpatku a došel k závěru, že slavný generál trpěl syfilidou. Odborníci to pak potvrdili.

Po Valdštejnovi zkoumal Hlaváček i další obuv. Snažil se najít a popsat třeba obutí, které na sobě nosil Ježíš. Jeho rukama prošla nejstarší obuv na světě, stará deset tisíc let, i údajné zbytky sandálu Jana Křtitele.

Zkoumal také boty z masového hrobu Němců na Jihlavsku i válečných vězňů na Tachovsku.

"Je to mimořádně zajímavá práce. Spojuje se v ní můj zájem o obuv a velmi silný příběh vězňů z pochodu smrti," svěřil se tehdy Hlaváček.

Terakotová armáda

Obrovské úsilí i čas věnoval zlínský expert studiu takzvané terakotové armády v Číně. Osm tisíc vojáků z vypálené hlíny je považováno za osmý div světa a patří do světového dědictví UNESCO. Jejich boty ovšem nikdo nezkoumal.

Když Hlaváček dostal mimořádné povolení ke studii přímo na místě, zjistil do té doby zcela neznámé skutečnosti. Podle fotografií odhalil střihy bot a popsal dva základní typy.

Právě díky světovému uznání se Petr Hlaváček dostal před třemi roky do týmu, který se snažil vyřešit chaotické číslování obuvi. A měl určit celosvětově platné jednotné normy. Spolu s Hlaváčkem přitom seděli v komisi jen zástupci Německa, Velké Británie a Jihoafrické republiky.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bojová ukázka přepadení vlaku na nádraží ve Valašských Kloboukách (22. července...
Ve Valašských Kloboukách se střetla „vojska“, předvedla přepadení vlaku

Vojska rakousko-uherské monarchie a ruského carství se střetla na nádraží ve Valašských Kloboukách. Členové spolku Jižní Valašsko s vydatnou pomocí kolegů z...  celý článek

Myslivci instalovali pachové ohradníky, mají udržet divočáky z oblasti zasažené...
Myslivci kvůli moru nasadili pachové ohradníky. Zda divočáky odradí, neví

Myslivci na Zlínsku během soboty rozmístili pachové ohradníky, které mají udržet divočáky uvnitř oblasti zamořené africkým morem. V Lukově vyrazili do terénu v...  celý článek

Jeden ze tří nových plánovaných úseků silnice I/35 je zprovozněný mezi...
Čekání na Palačovskou spojku se o rok protáhne kvůli novým posudkům

Nejdříve v roce 2022 bude podle posledních předpokladů dokončena takzvaná Palačovská spojka. Zhruba roční zpoždění souvisí zejména s nutností zpracovat nové...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.