Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Židé z ghett i tábora v Osvětimi pracovali také pro Baťu, říká historik

  12:00aktualizováno  12:00
Firma Baťa za války ve svých filiálkách využívala na nucené práce Židy z ghett i z koncentračního tábora v Osvětimi. Vedení ve Zlíně nad tím přivíralo oči. Vyplývá to ze studie historika Martina Marka, o kterou se podělil s MF DNES. Téma zůstává pro řadu lidí ve Zlíně tabu, někteří oslovení historici se k tomu odmítli na jméno vyjádřit.

V baťovské továrně v polském Chelmeku pracovala průměrně více než stovka vězňů z Osvětimi. V tamním koncentračním táboře zemřelo za druhé světové války přes milion lidí, převážně Židů. | foto: AP

Je podzim roku 1942. V areálu továrny Baťa v polském Chelmeku stojí dům obehnaný ostnatým drátem. V noci se v něm židovští vězni z nedaleké Osvětimi snaží načerpat síly, aby ráno mohli pracovat. Podnik si jich najal 100 až 150 i s nacistickými bachaři. V nelidských podmínkách čistí tovární rezervoáry vody od bahna.

"Brutální zacházení, nulová péče a nedostatečná strava i oblečení si vyžádaly velké oběti. Při tomto pracovním nasazení zemřelo nejméně 47 lidí, zřejmě jich však bylo víc," přiblížil historik Martin Marek z Historického ústavu Masarykovy univerzity v Brně.

Fotogalerie

Řadu týdnů zkoumal archivy z baťovských filiálek i koncentračních táborů, aby zjistil, jak fabrika Židy využívala na nucené práce.

Osvětimský případ ho zaskočil, byl zdaleka nejkřiklavější.

Podle Marka firemní pobočky za vědomí zlínského vedení, v němž už nepůsobil Jan Antonín Baťa, který emigroval do Ameriky, využívaly Židy ve velkém. V polské Radomi, v německém Ottmuthu, ale i v Sezimově Ústí či v dole v Ratíškovicích.

"Zlínské vedení koncernu o tom muselo vědět, ale přivíralo nad tím oči. Na prvním místě byl výkon a Židé byli velice levná pracovní síla," tvrdí Marek.

V Radomi Židé dostávali i mzdu, byť nižší než ostatní

Například obuvnickou továrnou v Radomi podle něho prošlo během války až 900 Židů z městských ghett. Měli se lépe než vězni v Osvětimi, dostávali také mzdu, byť nižší než ostatní. Mohli i tajně směňovat zboží a vůbec už to, že legálně opustili ghetto, pro ně byl velký úspěch.

"V Ottmuthu ale při nucených pracích zemřel minimálně jeden člověk," upozornil Marek.

Tématem využívání Židů společností Baťa za války se zabývali už někteří zahraniční historici. Ve Zlíně je to ale stále nereflektované téma, téměř tabu.

Továrny Baťa s nasazenými Židy

Radom: vystřídalo se jich tam až 900.

Chelmek: v průměru 100 až 150 osvětimských vězňů.

Ottmuth: 278 pracovníků.

Sezimovo Ústí: průměrně asi 70 Židů v pobočce Moravských a slovenských strojíren.

Ratíškovice: konkrétnější čísla o nasazení Židů v hnědouhelném dole nejsou známa.

Řeší se například to, zda Jan Antonín Baťa pomáhal Židům odjet před válkou do ciziny (více čtěte zde), aktuální otázkou jsou nároky jeho potomků na vrácení majetku zabaveného komunisty.

Problematika chování baťovských filiálek během války však nikoliv.

Historici na poznatky nereagují

Marek je první, kdo toto téma hlouběji uchopil, a už teď je zřejmé, že mnoho jeho kolegů s ním nebude souhlasit. Byť tuto problematiku zatím podrobně nestudovali.

"Byl bych velmi opatrný a nestavěl se k tématu příliš kriticky," reagoval publicista Jaroslav Pospíšil. "Zastávám názor, že nešlo o žádné koncentrační tábory."

Právě Pospíšil momentálně pracuje na monografii jednoho z tehdejších šéfů zlínského koncernu Alberta Miesbacha.

S historikem Hubertem Valáškem při společném hledání podkladů nenarazili na podrobnější zmínky o využívání Židů na nucené práce.

V představenstvu firmy tehdy figurovali i Dominik Čipera, Josef Hlavnička, Hugo Vavrečka, František Malota a Hynek Baťa.

Někteří historici se odmítli k tématu pod svým jménem vyslovit.

Jeden z nich poukázal na to, že by na využívání Židů jistě upozornili komunisté po roce 1945, když se snažili firmu Baťa očernit. A vzhledem k tomu, že to neudělali, tak asi proto, že nenašli argumenty.

"Druhá věc je, do jaké míry mohlo zlínské vedení ovlivňovat dění ve svých filiálkách. Němci byli všude," naznačil další historik, jenž nechtěl sdělit své jméno.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lokalitu Mezicestí archeologové zkoumali od roku 1999.
Zlínské Mezicestí překryly obchody, bohaté naleziště archeologové opustili

Našli tu zbraně, nástroje, ozdoby, keramiku i tajemné kosterní pozůstatky. Objevili stopy po obydlích či zemědělských stavbách. Získali tady řadu artefaktů...  celý článek

Dvanáctý ročník historického festivalu Veligrad 2017 (12. srpna 2017).
VIDEO: Jiná přilba? Vyměnit! Nadšenci do Velké Moravy bazírují na detailech

Jak žili, pracovali, jedli, bydleli nebo bojovali lidé v devátém století, vědí už jen historici a archeologové. Spolek Velkomoravané ale dávnou minulost...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Za externí právníky dají některá města desetitisíce, jiná i miliony

Ačkoliv radnice mají svá právní oddělení, na vybrané úkony si najímají advokátní kanceláře, které řeší hlavně složitější spory. Většina měst platí ročně „jen“...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.