Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Austrálii zemřel baťovec Popovský, vynálezce jednorázové injekce

  19:10aktualizováno  19:10
Měl originální nápady i odvahu dovést je do konce. František Popovský byl baťovec, sportovní letec, ale především vynálezce a konstruktér. Co všechno dokázal, ale ví hlavně Australané. Tam po emigraci v roce 1969 prožil větší část svého života a tam také letos 8. dubna ve svých 89 letech zemřel.

František Popovský patřil mezi nejvýraznější osobnosti baťovců. | foto: archiv Pavla Hajného

Narodil se v roce 1925 ve Štípě u Zlína. "U nás byl skoro neznámý, ale v Austrálii se dočkal uznání," upozornil Pavel Hajný, spisovatel, scenárista a autor knihy Marie Baťová - První dáma Zlína.

Popovský vystudoval Baťovu strojní průmyslovku na Slovensku, pracoval v oddělení zúčtovacích strojů a už tehdy vymyslel patent, díky kterému se zautomatizoval přesun děrných štítků.

V továrně měl na starosti veškerou techniku. I díky tomu se seznámil se svými pozdějšími přáteli Miroslavem Zikmundem a Jiřím Hanzelkou.

"Když jsme se vrátili z Afriky, potřebovali jsme vyčistit přístroje," vzpomínal Zikmund.

Produkční z filmových ateliérů k tomu zavolala největšího odborníka Baťových závodů, Františka Popovského. "Přišel po třech dnech a říká - tak jsem vám z toho vysypal polovinu Sahary," připomněl cestovatel.

Vynalezl jednorázovou injekci

V roce 1969 se ale Popovský rozhodl emigrovat. Nejprve se uchytil ve Vídni a následně už natrvalo v Austrálii, kde začala jeho slavná kariéra.

"K nejznámějším vynálezům patřila jednorázová injekce," prohlásil Hajný.

Šlo o injekci, která zaručuje nezranitelnost zdravotníků i ostatních lidí, kteří s ní přijdou do styku. Vymyslel i převodník na měřiče rychlosti a vzdálenosti. Plán byl, že právě tento vynález umožní australským firmám ještě nějakou dobu vyrábět auta s počítačem na míle a ne na kilometry. Schválily to i Spojené státy.

Popovský proto investoval většinu svého jmění do výroby velkého množství převodníků. Pak se ale v USA rozmysleli a nechali v autech britskou normu měření.

"Statisíce převodníků pak František zužitkoval inovativním způsobem. Nechal je nasypat do betonových základů svého právě budovaného domu," vysvětlil Hajný.

Po převratu v roce 1989 se Popovský podílel i na cestě Miroslava Zikmunda do Austrálie. Televizní štáb tak mohl v Austrálii natočit slavné skalní kresby Aboridžinců. Popovský vše natáčel na digitální kameru.

Právě jeho fotografie se pak objevily v Zikmundově knize "Modrý Mauritius... a přece Austrálie!".

Popovský si nenechal ujít ani světové setkání baťovců ve Zlíně, na které ještě dlouho vzpomínal. Poslední léta trávil v Tahmooru nedaleko Sydney. "Baťovci v něm ztratili jednu z nejvýraznějších osobností," dodal Hajný.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rekonstrukce obchodního domu Prior ve Zlíně odstartovala.
VIDEO: Velká oprava Prioru ve Zlíně začala, vrátí mu baťovský vzhled

Jedna z architektonických dominant Zlína a památka na slavnou baťovskou éru se mění před očima. Obchodní dům Prior se za rok představí v téměř autentické...  celý článek

(ilustrační foto)
Ve Zlínském kraji ubývá vody, potoky vysychají. Déšť se nestačí vsáknout

Přestože místy vydatně zaprší, vody v řekách a potocích ve Zlínském kraji stále ubývá. Některé menší toky už jsou prakticky vyschlé a voda se tam drží jenom v...  celý článek

Betonování dálničního mostu u Zástřizel.
Po Baťových dálnicích zůstaly jen mosty, práce ukončila válka

Baťova dálnice, která se začala chystat před druhou světovou válkou, měla protínat Československo z východu na západ. Zůstala z ní ale pouze torza mostů v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.