Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jurský park mě nebaví, říká Jenda, jeden z hrdinů Cesty do pravěku

  7:01aktualizováno  7:01
Najde se vůbec někdo, kdo neviděl legendární Cestu do pravěku, jeden z prvních českých sci-fi filmů? Dobrodružnou cestu čtyř kluků, kteří se vydají na výpravu do dávné minulosti, znala od roku 1955 celá země a později i celý svět. Pro Karla Zemana to byl první celovečerní film, ve kterém kromě loutek hráli i živí herci.

Hrdinové světoznámého dobrodružného filmu režiséra Karla Zemana Cesta do Pravěku z roku 1955. | foto: Archiv

"S pravěkými příšerami jsme se ale ve skutečnosti moc nepotkali," vzpomíná jeden ze čtveřice hlavních hrdinů Zdeněk Husták.

Zdeněk Husták, který hrál v Cestě do pravěku Jendu.

Zdeněk Husták, který hrál v Cestě do pravěku Jendu.

Při natáčení filmu mu bylo 13 let a chodil na jednu ze základních škol v centru tehdejšího Gottwaldova. Divadlo předtím nehrál. Spíš se hodně věnoval sportu. Ale v roce 1953 si ho Zeman vybral do připravovaného filmu.

Hledal čtyři chlapce v pubertálním věku, kteří by dobře zahráli jeho hrdiny. Mohl si vybrat z desítek dětí, jen ze školy, do které Husták tenkrát chodil, bylo na konkurzu asi padesát školáků. Další tři hrdiny už měl Zeman vybrané. A představa o filmu byla jasná: kamarádi najdou u jeskyně trilobita a nechápou, že může být starý miliony let.

Proto se na pramici vydají po řece, která do jeskyně teče. Dostanou se tak do doby ledové, období druhohor i třetihor a přitom zažijí různá dobrodružství a setkají se s pravěkými zvířaty.

V partě kamarádů hrál Husták Jendu. Tedy toho rozumného, který uměl dobře veslovat, rozdělat oheň, najít správné dříví a nasekat ho. "Byl jsem tam tak trochu najatý na práci," vzpomíná s úsměvem dnes 71letý muž, který stále žije a podniká ve Zlíně.

"Dědo, proč tě ten dinosaurus nekousne?"

A tak zažil nezapomenutelné dva roky prázdnin. Tedy skoro. Natáčelo se skutečně dva roky a na školu nebylo moc času. Proto měla na chlapce během natáčení dohlížet a učit je vychovatelka. "Ale my jsme byli v pubertě, bylo to pro nás obrovské dobrodružství a zábava, takže jsme se tehdy i tak chovali. Vydržela to s námi asi dva týdny," vypráví Husták.

Hrdinové filmu

Zdeněk Husták (Jenda)
Působí jako projektant ve Zlíně.

Petr Herrmann (Toník)
Jako jediný u herecké profese zůstal. Hrál ve filmech Labakan, Osada havranů nebo Obsluhoval jsem anglického krále. Působí v pražském Divadle Na Fidlovačce.

Josef Lukáš (Petr)
Vystudoval průmyslovku a pracoval jako technik v letecké továrně.

Vladimír Bejval (Jirka)
Hrál v Pyšné princezně nebo Plaveckém mariáši. Po roce 1968 odešel do USA, kde se živil jako kaskadér ve westernové show.

S režisérem Zemanem měli hlavní hrdinové výborné vztahy. "Byl pátým z naší party. Fantastický, trpělivý, klidný. Nikdy na nás nekřičel," vzpomíná.

Dětští hrdinové nemuseli umět mnoho textu. Film měl být hlavně zajímavou podívanou. Spoustu scén ale i tak několikrát opakovali. Třeba když se nad jejich hlavami odehrával boj létajících pravěkých zvířat a oni tím měli být překvapeni, divit se a bát se. "Jednou jsme se báli moc, podruhé zase málo," líčí Husták.

Stejnou scénu předváděli, když se točilo na fryštácké přehradě a oni jen veslovali v loďce. "Až když jsme to pak viděli na plátně s celým pozadím, bylo to neuvěřitelné. Zeman to dokázal bez počítače. Proto mě třeba Jurský park nebaví. Tam někdo zmáčkl knoflík, tady to dělali skuteční umělci," zdůrazňuje výjimečnost Zemanova filmu Husták.

Kromě vlastních scén se malí herci dostali i do zákulisí, kde všechna zvířata, dinosauři, ještěři, vodní příšery i létající pravěcí draci ožívali. Díky filmu se podívali do zahraničí nebo k moři.

"Přivezl jsem si plnicí pero, které pak kolovalo po třídě," vypráví Husták. Zažil i zatčení německou policií, která si myslela, že kluci v obchodním domě chtěli něco ukrást. Přitom si jen za peníze z natáčení chtěli nakoupit něco domů.

Dostávali až 150 korun za natáčecí den. Přitom dospělí tehdy v běžném zaměstnání měli na hodinu asi tři koruny. Po několika letech si Husták za peníze mohl koupit vlastní motorku. A obdivu si užil dost předtím i dlouho potom. Když vyprávěl o zážitcích z natáčení svým spolužákům ve třídě nebo vlastním dětem a vnukům.

"Dnes je u nás Cesta do pravěku povinný film," tvrdí Husták. Rodina se potká před televizí a vnuci na dědově klíně se nestačí divit. "Pak pořád slyším: Proč tě, dědo, nekousne? A už je ten dinosaurus mrtvý? Dědo, nelez do té jeskyně," směje se.

Natočením Cesty do pravěku pro něj filmová kariéra skončila. Celý život se pak živil jako projektant. "Herectví mě vůbec nelákalo," dodává slavný dětský hrdina.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Za externí právníky dají některá města desetitisíce, jiná i miliony

Ačkoliv radnice mají svá právní oddělení, na vybrané úkony si najímají advokátní kanceláře, které řeší hlavně složitější spory. Většina měst platí ročně „jen“...  celý článek

Zřícenina hradu Lukov.
Máme otevřeno, hlásí hrad Lukov. Kvůli moru divočáků mu ubylo návštěvníků

V polovině srpna mají v pokladně hradu Lukov na Zlínsku jen polovinu peněz ze vstupného než obvykle. O tom, co stojí za náhlým odlivem návštěvníků, mají jasno...  celý článek

V rámci hudebního festivalu Vizovické Trnkobraní se konala populární soutěž v...
Jsem plný, řekl Američan. Na soutěži spořádal 198 švestkových knedlíků

Vítězství v pojídání švestkových knedlíků, které je tradiční součástí vizovického Trnkobraní, míří do USA. Profesionální rekordman Patrick Bertoletti patří ke...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.