Naleštěný pohár stojí ve vitríně u hlavního vchodu do kroměřížské základní školy Oskol a každému příchozímu hlásí: Jsem zpátky. Je putovní a zdejší sportovci jej obhájili před několika dny v soutěži Odznak všestrannosti olympijských vítězů.
„Když jsme odjížděli na závody, loučili jsme se s ním. Sice mě napadlo, že by se obhajoba mohla podařit, ale naděje jsem si nedělal, konkurence byla veliká,“ přiznává ředitel školy Oldřich Gejda.
Jenomže osmičlenný tým složený z žáků sportovních tříd od sedmé po devátou, ho přece jen vrátit dokázal. Za sebou nechali 39 jiných škol z celé republiky, tedy zhruba tisícovku vrstevníků.
Většina z členů závodního týmu sportuje, jsou mezi nimi třeba plavci, tenistka, volejbalistka. Zrovna teď má část z nich tělocvik, osmáci zaplnili víceúčelové hřiště v areálu školy. „Óvéčkáři, pojďte sem,“ svolává je učitel Vítězslav Tesařík.
Nejde o tajné heslo, ale zkratku závodu, kterou tvoří písmena OVOV. Pětice šampionů přichází. „Hlavně jsem hrdý na to, že jsem dokázal porazit ty, co dělají čistou atletiku,“ hlásí Denis Rajskup.
Sám závodně plave, přesto bodoval i v běžeckých disciplínách. Soutěž tvoří deset úkolů, jako jsou sedy-lehy, dřepy, skákání přes švihadlo, hod medicinbalem, sprint na 60 metrů. Devět jich je povinných, desátou si mohou závodníci zvolit. Třeba sedů-lehů udělají zlatá děvčata za dvě minuty přes 70, kluci přes stovku.
Díky evidenci výkonů děti vidí, jak se zlepšují
Termín republikového finále byl týden po prázdninách. Trochu zrádné datum, školní tělocvik není, volnější bývá i příprava ve sportovních klubech. V Kroměříži ale dokázali morálku udržet.
„Každou středu jsme měli společný trénink a mimo to i individuální,“ říká osmačka Miluše Tylšarová. A žáci se shodují, že je k aktivitě zvedali jak rodiče, tak pan učitel, který tomu ostatně obětoval vlastní volno. „Na dovolenou jsem pak jel až večer po tréninku,“ směje se Tesařík.
Je znát, že mu děti dělají radost. Stejně pyšná je na ně i další tělocvikářka Marta Bajerová. „Za jejich výsledky je velká dřina,“ chválí. „U nesportovních tříd je to s pohybem horší a mnohem složitěji se hledá motivace,“ dodává.
Odznak všestrannosti olympijských vítězů dělají v Oskole během tělocviku všichni žáci na druhém stupni. Princip je v tom, že opakují rok po roce stejné cviky vybrané tak, aby měly smysl pro celkovou kondici.
Oskol má nejlepší tým i jednotlivce
Díky evidenci výkonů mohou děti sledovat, jestli se zlepšují. Soutěž založili před pár lety olympijští šampioni v desetiboji Robert Změlík a Roman Šebrle s cílem motivovat děti ke sportu. Dnes je do projektu zapojena řada dalších úspěšných olympioniků.
S týmem z Oskola trénoval i tamní deváťák Petr Hudeček, protože už ale v závodě startoval jako nejstarší možný ročník, musel do něj jít sám za sebe.
A byl, stejně jako družstvo, nejlepší ze všech. Závodně dělá atletiku, sportovat začal právě ve škole.
„Na téhle soutěži je nejlepší, že kombinuje silové disciplíny a rychlost. Je to všestranná příprava, která se pak dá uplatnit v jakémkoliv sportu,“ uvažuje. „Navíc se v tom člověk najde, zjistí, co mu jde lépe,“ dodává.
