"Trasa se maximálně vyhýbá dopravě. Kde není cyklostezka, vede po vedlejších cestách. To je nanejvýš dvacet procent celé délky," říká Zdeněk Urbanovský z Centrály cestovního ruchu Východní Moravy.
Chce to trekingové kolo, pár dnů volna a raději i sadu na lepení duší. Start je ve Velkých Karlovicích u hotelu Horal. Nedaleko pramení Vsetínská Bečva a začíná stejnojmenná cyklostezka, která vede podél řeky až do Vsetína.
Cesta je to nenáročná a prakticky pořád mírně z kopce, takže se cyklista může kochat hustými lesy, rozsáhlými pastvinami a valašskými dřevěnicemi.
Mapa cyklostezky z Velkých Karlovic při Bečvě a Moravě až k Dunaji v Bratislavě.
Ze Vsetína pak pokračuje po značené cyklotrase číslo 50 přes Semetín a Pržno. Tam je pak asfaltový povrch na zhruba kilometr dlouhém úseku přerušený.
"Vede po hrázi Bečvy, pod stromořadím a je to moc pěkné místo. Jen musí být sucho," potvrdil starosta Pržna Jaroslav Machala.
Jakmile se cestovatel dostane do Valašského Meziříčí k soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy, má v nohách poctivých 58 kilometrů. Soutok řek je vždy pozoruhodné místo a na trase k Dunaji čekají celkem tři.
Odtud už zamíří ven ze Zlínského kraje, do Hranic na Moravě, Teplic nad Bečvou, Lipníku, Přerova a Tovačova, kde je druhý slíbený soutok a Bečva se vlévá do Moravy.
"Cyklostezka je tady sjízdná bez potíží celá od Hranic až po Přerov, pouze úsek mezi Rybářemi a Týnem nad Bečvou nemá asfaltový povrch. Vede po zpevněné polní cestě," upozornila Pavla Bídrlíková z Hranické rozvojové agentury.
Už v příštím roce by se měla i tato část zlepšit.
Zajímavosti podél cyklostezky
Pokud si na 64 kilometrů dlouhém úseku z Meziříčí do Tovačova bude chtít cyklista od kola oddechnout, může se jít podívat do teplických jeskyní, na hranickou propast, do akvaparku nebo vystoupat z Týnu na hrad Helfštýn.
Za zastávku stojí i Osecké náplavy, tedy místo na břehu řeky Bečvy, které vzniklo při povodních v roce 1997. Velká voda tehdy vytvořila jeden z největších náplavů na území republiky.
Ráj cyklistůVýchodní Morava je rájem cyklistů. V počtu kilometrů vybudovaných cyklostezek patří Zlínský kraj k nejlepším. Totéž platí pro trasy na horská kola. Velkým lákadlem pro jízdy na kole se stala cyklostezka Bečva. Vede totiž větší částí mimo silnice a na 160 kilometrech provede zájemce horskými údolími Rožnovské Bečvy a Vsetínské Bečvy a od jejich soutoku vede do Tovačova k řece Moravě. Zde navazuje na trasu podél řeky Moravy a Baťova kanálu. A pak už se dá dojet až k Dunaji. |
Pokračuje se dál na Troubky a Tovačov, kde čeká zřejmě nejproblematičtější úsek celé třísetkilometrové trasy. Zhruba čtyři kilometry mezi obcemi totiž vedou po silnici druhé třídy.
"Je hodně frekventovaná," upozornil starosta Tovačova Leon Bouchal. Stavba klasické bezpečné cyklostezky je ve fázi příprav a shánění peněz. "Snad bychom letos mohli začít s terénními pracemi," doufal starosta.
Cyklostezka pak povede po historické hrázi bývalého Skašovského rybníka, která je v současnosti pro cyklisty naprosto nesjízdná, a po hrázích obou řek. Zatím se však musí jet po silnici.
V Tovačově cyklostezka Bečva končí, navazuje na ni však cyklotrasa 47 která vede z Jeseníku do Hodonína a protíná Kroměříž.
V ní začíná druhá páteřní cyklostezka ve Zlínském kraji: podél Baťova kanálu. I ona končí v 80 kilometrů vzdáleném Hodoníně.
Kroměříž nabízí unikátní historické zahrady, Arcibiskupský zámek s mimořádně cennou sbírkou obrazů, které dominuje nejcennější obraz v zemi Apollo a Marsyas od Tiziana, nebo třeba vinné sklepy.
Kroměříž a Skalica, skvosty na trase
Cesta k Dunaji zavede cyklistu ještě do jednoho města s podobnou atmosférou, slovenské Skalice.
"V Kroměříži od mostu přes Moravu vede za zámeckou zahradou pohodlná cyklostezka lužním lesem až do Kvasic k hřišti. Dál navazuje další úsek, který vede po silnici," vysvětlil Urbanovský.
Na rozdíl od úseku u Tovačova se ten kvasický dá objet, aby se cyklista autům vyhnul – po druhém břehu Moravy, kde je polní cesta až k Bělovskému jezu.
Přes ten vede poměrně frekventovaný silniční most. "Tomu je dobré se vyhnout, o něco níž po proudu je bezpečnější lávka pro cyklisty," poradil ředitel Baťova kanálu Vojtěch Bártek.
Pak jsou možnosti dvě: buď projet Otrokovicemi, které nabízejí cyklostezky po obou březích řeky, nebo po silnicích přes obce Bělov a Žlutava. V obou případech se cyklista dostane do Napajedel a dál až do Starého Města a Uherského Ostrohu.
Celou cestu jede po břehu Moravy, a pokud má zájem, může přechodně vyměnit kolo za loď, navštívit zámek či hřebčín v Napajedlech nebo se vykoupat v jezerech u Ostrožské Nové Vsi, které jsou vyhlášené čistou vodou.
Jen kousek od nich se dostane na hranici Zlínského a Jihomoravského kraje. V něm se však cestovatel zdrží jen zhruba dvacet kilometrů, než se dostane z Uherského Ostrohu do Sudoměřic a překročí hranici státní.
"Doporučil bych nezajíždět až do Hodonína, ale vzít to přes Sudoměřice do Skalice. Je to fantastické město se spoustou památek," řekl Urbanovský.
Brzy za hranicemi se pak cyklista napojí na staré vojenské cesty na slovensko-rakouské hranici, které byly řadu let civilistům nepřístupné. Značené jsou jako Záhorácká cyklotrasa a vedou v těsné blízkosti hranice, lužními lesy řeky Moravy a prakticky po rovině.
Nevýhodou je, že po větších deštích jsou části cesty pod vodou, nemají zpevněný povrch, a kdo se tam vydá, potřebuje svačinu.
"Je to trochu dobrodružství. Poslední možnost najíst se nebo přespat je v Moravském Svatém Jánu. Dalších asi padesát kilometrů nenarazíte na nic, jen krásnou přírodu," varoval Urbanovský.
Tak se dá dostat až do Bratislavy, kde je pod Devínskou skálou poslední slíbený soutok, tentokrát Moravy a Dunaje. A také cíl výletu.
