Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na přebudování věznice ve skanzen komunistické brutality nejsou peníze

  9:26aktualizováno  9:26
Z chátrající uherskohradišťské věznice by mohlo být unikátní muzeum totality. Tak zachovalý interiér, který ukazuje brutalitu minulého režimu, totiž jinde není. Nyní se hledají potřebné stamiliony korun.
Věznice v Uherském Hradišti nechvalně proslula vězněním odpůrců komunismu v 50. letech.

Věznice v Uherském Hradišti nechvalně proslula vězněním odpůrců komunismu v 50. letech. | foto: Jan Karásek, MAFRA

"Je to unikátní místo. Hlavně proto, že všechno v ní zůstalo jako dřív," upozornil Aleš Kýr, vedoucí kabinetu dokumentace a historie Vězeňské služby ČR.

Věznice je smutně proslulá hlavně brutálním mučením v padesátých letech, působil zde i obávaný tyran Alois Grebeníček, otec dnešního poslance za KSČM. Poslední vězni i dozorci odtud odešli v roce 1960.

A od té doby se věznice svým interiérem vůbec nezměnila. Neprošla žádnou stavební úpravou, nikdo v ní nebydlel. Uvnitř je schodiště, po kterém bachaři vodili zmučené vězně, oprýskané zdi, mříže, rozbitá okna i dřevěné dveře, přes které vězni slýchali nářek ostatních.

Autentické jsou cely, samotky i vězeňská kaple. V ní je viditelná velká rudá hvězda i nápis Proletáři všech zemí, spojte se! Když dovnitř ještě před několika lety mohla veřejnost, odvahu našli i ti, kteří za mřížemi strávili část svého života.

Na muzeu se všichni shodnou, nikdo ale nemá peníze

"Vždycky před popravou jsme slyšeli strašně výt psy," vzpomínala Anna Honová, která tady byla dva a půl roku. Teď je v Konfederaci politických vězňů a stejně jako tisíce dalších lidí usiluje o to, aby věznice nezchátrala.

Petici za důstojné využití této budovy podepsalo 4,5 tisíce lidí. S muzeem totality souhlasí ministerstvo spravedlnosti, kterému budova patří, okresní soud, který ji využívá k archivaci, hradišťská radnice i část obyvatel.

V nedávném průzkumu mezi místními lidmi skončil rozsáhlý chátrající areál v centru Hradiště na třetím místě mezi deseti největšími problémy města. Všechny snahy však už několik let končí kvůli nedostatku financí.

Nemá je radnice ani stát. Podle studie ministerstva by oprava vyšla na 300 milionů korun. O tom, že význam hradišťské věznice není jen záležitostí města, ale přesahuje hranice celého kraje, diskutovali nedávno odborníci a historikové na konferenci.

"Vybudování muzea by měl být celonárodní zájem," říká uherskohradišťský městský architekt Aleš Holý.

Seznam kulturních památek se rozšiřovat nebude

V ruce už má předběžný plán, jak by se areál dal využít. Kromě muzea by sloužil i ke kultuře nebo vzdělávání, upravilo by se velké nádvoří. Stejný názor mají zástupci občanského sdružení Memoria. Peníze na opravu by se podle nich daly najít i v evropských fondech.

"Unie přispěla na památník totality v Rumunsku, tady platí opravu Velehradu či rekonstrukci baťovské továrny," vypočítal předseda sdružení Petr Slinták. "Myslím, že na muzeu totality by se shodla většina lidí. Je to jediná cesta, jak budovu zachránit," naznačil.

Podporovatelé věznice navíc usilují o to, aby se stala národní kulturní památkou. Měla by tak zaručenou větší ochranu proti zničení.

"Také by to zvýšilo její prestiž," dodala Jana Spathová z Národního památkového ústavu v Kroměříži.

Získat takový titul však někdy trvá dlouhé roky. Jisté je, že objekt by musel splňovat kvality z historického i stavebního hlediska. Ministerstvo kultury navíc aktivistům příliš šancí nedává.

"S rozšířením počtu památníků ve své působnosti nepočítáme. Z ekonomických důvodů," oznámila mluvčí Lenka Brandtová.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zřícenina hradu Lukov.
Máme otevřeno, hlásí hrad Lukov. Kvůli moru divočáků mu ubylo návštěvníků

V polovině srpna mají v pokladně hradu Lukov na Zlínsku jen polovinu peněz ze vstupného než obvykle. O tom, co stojí za náhlým odlivem návštěvníků, mají jasno...  celý článek

(ilustrační foto)
Ve Zlínském kraji ubývá vody, potoky vysychají. Déšť se nestačí vsáknout

Přestože místy vydatně zaprší, vody v řekách a potocích ve Zlínském kraji stále ubývá. Některé menší toky už jsou prakticky vyschlé a voda se tam drží jenom v...  celý článek

Dobrovolní hasiči už od 19. století fungovali takřka v každé vesnici či městě
Někde smetánka, jinde chudí. Spolky měly v minulosti velký význam

O společenský život se ve druhé polovině devatenáctého století starali hasiči, vojenští vysloužilci či prominentní milovníci četby. Řada těchto spolků zanikla...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.