„Stěhovaví ptáci netuší, jaká zima bude. Vždy pár jednotlivců vyzkouší, jaké jsou podmínky, a pokud jim vyhovují, usadí se,“ popsal místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.
Zároveň upozornil na několik vzácných ptačích hostů, které lze pozorovat třeba ve Zlínském kraji.
„Například na řece Dřevnici ve Zlíně-Malenovicích se usadil skorec vodní. Velmi zajímavý pták, který se živí tak, že sbírá hmyz pod vodní hladinou,“ přiblížil ornitolog.
Tmavohnědý menší pták s bílou náprsenkou ornitology překvapil. „Je docela neobvyklé vidět ho takto nízko, protože většinou žije ve vyšších nadmořských výškách v horských potocích,“ poznamenal Šafránek.
Další raritou je, že přibývá mořských racků. Ti se naučili hnízdit poblíž hulínské štěrkovny.
Nekrmte ptáky zbytky z kuchyně ani pečivem
„Jsou to druhy, které musí urazit velkou vzdálenost, než sem doletí. Líbí se jim především v blízkosti skládek,“ upřesnil Šafránek.
Pokud by přišly tuhé mrazy a ještě by třeba napadl sníh, budou mít ptáci čím dál větší problémy opatřit si potravu. Lidé jim pak mohou pomoci přežít zimu a zároveň pozorovat různé druhy u krmítek.
Brkoslav severní
„A to včetně těch vzácných. Opravdovým skvostem zahrad bývá v tomto období brkoslav severní. Je to druh, který k nám nepravidelně zalétává ze Skandinávie,“ vysvětlil Šafránek.
Hustě opeřený šedý pták s chocholkou se nechá nalákat na jablka, jeřabiny či jmelí.
Zážitkem může být ale i pozorování běžnějších druhů – sýkor, zvonků, pěnkav, vrabců, čížků či kosů.
Na krmítko přiletí rádi, ale lidé by si měli dát pozor, čím je krmí. I v dobré víře by jim nevhodně zvoleným krmením totiž mohli způsobit velké potíže.
„Určitě jim neublíží slunečnicová semínka nebo univerzální krmení, které lze sehnat v obchodě,“ radí ornitolog. Sýkorky, brhlíky a strakapoudy zase spolehlivě přiláká zavěšený hovězí lůj nebo lojová koule.
„Do krmítek naopak v žádném případě nepatří zbytky jídel z kuchyně, chleba a slané pečivo. Ptáci by mohli po jejich pozření uhynout,“ varuje Šafránek.
