Historici se obyčejně vyjadřují slovem. Tentokrát si ale vzali na pomoc mapy, plány, letecké snímky, veduty a fotografie z posledních téměř tří set let.
Šedesát jich je až do 9. ledna k vidění na výstavě Proměny Zlína na mapách a plánech ve zlínské Alternativě. Některé materiály jsou vystaveny vůbec poprvé.
„Srovnávat příběhy desítek jiných měst se Zlínem mě bavilo. Zlín je město známé i prozkoumané, a to i mezinárodně, ale zkoumána byla jen jedna jeho etapa – ta baťovská,“ říká čtyřiatřicetiletá hlavní autorka výstavy Eva Chodějovská z Historického ústavu Akademie věd ČR v Praze.
Zlín nebyl před Baťou tak známý, takže není mnoho plánů a map, které by ilustrovaly jeho starší dějiny?
Nebyl natolik hospodářsky, správně ani kulturně významný, aby někdo pořizoval jeho podrobné plány. Máme tedy k dispozici celostátní mapová díla a pak ze starší doby ojedinělou mapu asi z roku 1785, kterou doprovází veduta Zlína - pohled na město od severu. Nedochovala se ovšem v originále, ale pouze na skleněném negativu.
Takže to potvrzuje představu laika, že Zlín byl před příchodem Tomáše Bati vesnicí a pak se velmi rychle proměnil?
Zjednodušeně řečeno ano. Zlín se v krajské město nevyvinul obdobně jako jiná česká a moravská města srovnatelné velikosti a významu. Dlouho to bylo maloměsto, které modernizace, tedy průmyslová revoluce, masivní urbanizace či rozvoj dopravy míjely. Nebylo ani sídlem správních úřadů, pouze centrem relativně malého panství. Pak se velmi rychle rozrostlo přičiněním jediné rodiny, která jeho urbanistický rozvoj kontrolovala a řídila.
Eva ChodějovskáPracuje v Historickém ústavu Akademie věd ČR, kde je od roku 2006 součástí pracovní skupiny, která se zaměřuje na zpracování Historického atlasu měst České republiky. Ve zlínské Alternativě připravila s kolegy výstavu Proměny Zlína na mapách a plánech, která potrvá do 9. ledna. K vidění jsou jedinečné archivní dokumenty, především územní a regulační plány města, staré fotografie a letecké snímky. Návštěvníci si při pohledu na mapy a plány mohou udělat jasnou představu například o tom, jak Zlín vypadal v minulosti, ještě před příchodem Tomáše Bati, a budou to moci srovnat s dneškem. Ve čtvrtek 10. prosince se od 15:30 hodin koná komentovaná prohlídka s Evou Chodějovskou a dalšími spoluautory výstavy. |
Na katastrální mapě z roku 1829, která je v Alternativě vystavená, vidíme ještě úplně jiný Zlín než dnes. Jak byste ho popsala?
Tehdy ve městě žily necelé dva tisíce obyvatel. Bylo tady čtvercové náměstí s radnicí a směrem na periferii už jen dva bloky domů, pak kostel a hostinec. Vedle vlastního jádra Zlína se zde nacházely tři městské části - Cigánov, Čepkov a Trávník, což je prostor, kde dnes stojí autobusové nádraží. Na této mapě je také dobře patrný rozsáhlý areál zámku s hospodářskými budovami, které už také nestojí. Nápadná je i meandrující neregulovaná Dřevnice.
Jaké mapy či plány dokumentují onen rychlý rozvoj Zlína za Baťů?
Tato etapa rozvoje Zlína byla už mnohokrát studovaná a popsaná, ale my se ji snažíme popsat prostřednictvím kartografie. Od dvacátých let minulého století narůstá počet plánů Zlína geometrickou řadou. Vznikaly nejen plány orientační, ale také zásadní dokumenty pro úpravu města, tedy regulační plány. Na plánu architekta F. L. Gahury z roku 1925 například vidíme v západní části města rozrůstající se továrnu, což mělo dopad i na hlavní komunikace a postupně na město jako celek. Vidíme tady také první baťovské domy na Letné.
Co vás na zkoumání map i s ohledem na to, že nežijete ve Zlíně, nejvíce zaujalo?
Kromě toho, že nejde o v českých zemích typicky se rozvíjející město, bych zdůraznila jeden závěr, k němuž jsme došli. Město se sice na konci 40. let minulého století přejmenovalo, ale trendy nastartované v architektuře a urbanismu ve 20. a 30. letech ještě pokračovaly. Z tohoto úhlu pohledu tedy nevidím mezi první a druhou polovinou 20. století žádný výraznější zlom. Samostatnou otázkou je samozřejmě kvalitativní a estetická stránka, kde je patrný - stejně jako jinde v Československu - postupný úpadek.
Dá se říci, jak by vypadal Zlín, kdyby tady Baťa nepostavil továrnu?
Rozrůstal by se velmi pomalu a zřejmě by z něho bylo maloměsto, jakým jsou dnes třeba Napajedla. Byl sice sídlem panství, ale málo významného. Rozhodně by nezastiňoval sousední města - někdejší biskupskou rezidenční Kroměříž nebo historické krajské město Uherské Hradiště.
Mapy, které jsou vystavené v Alternativě, se objeví také v dalším díle Historického atlasu měst, jenž se bude týkat Zlína. Můžete ho přiblížit?
Atlas vyjde na přelomu letošního a příštího roku. Vychází jako 28. svazek řady Historický atlas měst České republiky, který už dvacet let vydává tým v Historickém ústavu Akademie věd. Smyslem projektu je popsat vývoj vybraného města z hlediska architektury a urbanismu a ukázat proměny v jeho topografii. Navíc se Zlín dostává mezi 520 měst z celé Evropy, jejichž dějiny jsou zpracované obdobným způsobem. Tento projekt se už přes půl století rozvíjí v sedmnácti zemích Evropy.
