Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Počet krav klesl na čtvrtinu, farmáři věří v restart díky růstu dotací

  11:30aktualizováno  11:30
Zemědělci ve Zlínském kraji se mohou letos těšit na zhruba dvojnásobné státní dotace na krávy či ovce. Zatímco za posledních deset let ubylo v regionu skotu o 75 procent, nyní se situace stabilizuje. A cena mléka díky tomu neporoste.
V minulých letech se zemědělcům chov krav příliš nevyplácel, proto svá stáda ve velkém vybíjeli. Ilustrační snímek

V minulých letech se zemědělcům chov krav příliš nevyplácel, proto svá stáda ve velkém vybíjeli. Ilustrační snímek | foto: Ota BartovskýMF DNES

Před čtyřmi lety museli ve zlínském zemědělském koncernu Lukrom vybít na 400 dojnic.

Důvodem byly nízké výkupní ceny mléka a nešťastná dotační politika státu. Potíže měli všichni zemědělci a zvažovali, že se přeorientují na chov jalovic nebo prasat.

Dnes už takové myšlenky nemají. A zřejmě ani delší dobu mít nebudou. Ceny mléka stouply a štědřejší je i ministerstvo zemědělství. Českým pěstitelům a chovatelům rozdá na dotacích více peněz než loni. A to téměř 1,57 miliardy korun, přičemž minulý rok to byla zhruba polovina.

"Skot je klíčový, živočišná výroba zaměstnává nejvíce lidi," zdůraznil majitel Lukromu Zdeněk Červenka, jehož firma vyprodukuje denně 30 tisíc litrů mléka.

Jen v družstvu v Chropyni chová 1 100 krav, litr mléka prodávají za 9,50 korun. Před pár lety byla průměrná cena kolem šesti korun. Zemědělci ve velkém vylévali mléko na pole. Výrobní náklady byly totiž vyšší. A stát nebyl v dotacích příliš štědrý. Za posledních deset let v kraji i proto ubylo 75 procent krav.

"V posledních letech nebyl úbytek tak rapidní, ale chceme, aby se jejich počet zvyšoval. Pokud by to pokračovalo dál, mělo by to dopad na ceny mléka," přiblížila šéfka Agrární komory Zlínského kraje Karla Malinová.

Dotace se zřejmě zdvojnásobí

Podle ní by se letos mohl obrat k lepšímu podařit i díky vyšší podpoře živočišné výroby od státu. Zatímco letos dostal zemědělec na krávu zhruba 1 500 korun, letos to může být dvojnásobek. Částka bude známá poté, co ministerstvo dostane od chovatelů žádosti.

"Podpora živočišných komodit je naší prioritou, vytváří víc pracovních míst hlavně na venkově," ujistil šéf odboru komunikace ministerstva zemědělství Hynek Jordán.

S penězi mohou počítat nejen chovatelé krav, ovcí či koz, ale i pěstitelé chmelu a brambor na výrobu škrobu.

Přihlásí se o ně také Agrodružstvo Morkovice, které chová 1 600 kusů skotu, z toho asi polovinu dojnic.

"Jsme rádi, že to stát konečně začíná řešit. Ještě to není úplně podle našich představ, ale už se k nim přibližujeme," těší předsedu družstva Josefa Uchytila.

"Je to pozitivní změna," přidal se předseda Zemědělského družstva Kelečsko Josef Hruška.

A podle odborníků na vyšších dotacích "vydělá" i krajina. Chov skotu je důležitý v tom, že jej farmáři mohou provozovat v nížinách i v podhůří. O velké plochy je dobře postaráno.

"Zemědělci na krmivo pěstují vojtěšku, která zúrodňuje půdu. A z krav pochází hnůj a močůvka, jež jí také prospívá," vyjmenoval předseda kroměřížské agrární komory Jan Hašek.

Věří, že situace vydrží aspoň do roku 2020

Větší balík peněz pro farmáře ministerstvo zemědělství získalo díky legislativě Evropské unie, která umožňuje dotace příspěvky navýšit oproti loňsku o tři procenta.

"Dotace poskytneme v maximální možné výši," upřesnil mluvčí ministerstva Jordán.

Zemědělci jsou rádi. Byť říkají, že pomoc mohla přijít dřív a někteří dokonce i to, že dorazila "pět minut po dvanácté". Nebýt zvýšení výkupních cen mléka, mohla být situace horší.

Nicméně tentokrát má jít o dlouhodobé opatření, jež bude chov nejen skotu v zemi stabilizovat.

"Věřím, že to není nárazovka. V rámci zemědělské koncepce by měly zůstat dotace na této výši do roku 2020," věří předseda kroměřížské agrární komory Jan Hašek.

Podle zemědělců teď bude sice ministerstvo šetřit na dotacích na rostlinnou výrobu (příští rok mají být stopnuty dotace na cukrovku), nicméně i tak jsou rádi. Chov skotu považují za klíčový.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lokalitu Mezicestí archeologové zkoumali od roku 1999.
Zlínské Mezicestí překryly obchody, bohaté naleziště archeologové opustili

Našli tu zbraně, nástroje, ozdoby, keramiku i tajemné kosterní pozůstatky. Objevili stopy po obydlích či zemědělských stavbách. Získali tady řadu artefaktů...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Za externí právníky dají některá města desetitisíce, jiná i miliony

Ačkoliv radnice mají svá právní oddělení, na vybrané úkony si najímají advokátní kanceláře, které řeší hlavně složitější spory. Většina měst platí ročně „jen“...  celý článek

Betonování dálničního mostu u Zástřizel.
Po Baťových dálnicích zůstaly jen mosty, práce ukončila válka

Baťova dálnice, která se začala chystat před druhou světovou válkou, měla protínat Československo z východu na západ. Zůstala z ní ale pouze torza mostů v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.