Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odbory nadchl úspěch stávky ve zlínském Mitasu, budou sebevědomější

  10:08aktualizováno  10:08
Ve většině velkých firem jsou kolektivní smlouvy uzavřené. Při jednání o nových se ale dá čekat, že požadavky odborových organizací na vyšší mzdy budou razantnější. Inspiroval je i nedávný úspěšný protest zaměstnanců ve zlínském závodě firmy Mitas.

Výstražná stávka ve zlínském podniku společnosti Mitas, které se zúčastnilo několik stovek zaměstnanců. | foto: Dalibor GlückČTK

Svoje tažení za zvýšení mezd dotáhli odboráři ve zlínském závodu Mitas až k výstražné stávce, do ní se zapojilo 500 zaměstnanců. I díky tomu švédská skupina Trelleborg, které Mitas patří, na lepší peníze kývla (více zde).

„Kolektivní smlouva bude podepsána zřejmě v květnu, poté budeme moci zveřejnit konkrétní částku,“ uvedl předseda odborářů zlínského závodu Vladislav Jandásek.

Sáhnout při vyjednávání o kolektivní smlouvě ke stávce je hodně neobvyklý a odvážný krok. Jenže odborářům Mitasu vyšel. A stali se tak inspirací pro svoje kolegy v jiných firmách.

„Když někde budou při jednání o výši mezd problémy, odbory mohou vzít v potaz, jak postupoval Mitas,“ řekla Marie Dančáková, zmocněnkyně Odborového svazu KOVO za Zlínský kraj, která zastupuje zaměstnance ve Zbrojovce Vsetín.

„Vím o případech, kdy manažeři firem ze Zlínska říkali: ‚Počkejme, jak dopadne jednání v Mitasu.‘ Jsme velká a strategická společnost, náš postup má sociální přesah do menších podniků,“ líčí Jandásek.

Roli hraje i fakt, že nezaměstnanost je nízká, ekonomika šlape a firmám se daří. Zaměstnanci proto mívají větší nároky. A mění se také jejich přístup.

„Dříve jsem měl pocit, že zaměstnanci vyjednávání o mzdách jen přihlížejí. Teď se snaží aktivně zapojovat a mají větší motivaci. Dění v Mitasu sledovali pozorně,“ uvedl František Janča, který teď řešil kolektivní smlouvu v uherskobrodské České zbrojovce.

Technické profese tam od června dostanou přidáno o pět procent, dělníci o šest procent. Celkový letošní růst mezd pak bude ještě o dvě procenta vyšší.

„Odbory sledují výsledky firmy, srovnávají výšku odměňování a případné benefity v okolních společnostech, což je činí při vzájemném vyjednávání sebevědomější a razantnější,“ popsal Radek Hauerland, viceprezident pro vnější komunikaci České zbrojovky.

Jaké zvýšení mzdy žádat? Inspirací je Continental Barum

Klíčová jednání o mzdách začnou až na podzim. Nyní jsou ve většině podniků kolektivní smlouvy již uzavřené, dělají se převážně na kalendářní rok. Jako jedni z prvních jednají v otrokovické pneumatikárně Continental Barum, největší firmě v regionu. Ta je vodítkem pro odboráře jiných podniků, jaké zvýšení mezd žádat.

„Loni jsme dosáhli navýšení o sedm procent, což je slušné,“ zmínil šéf tamějších odborů Jan Skoch.

Ve společnosti je průměrná dělnická mzda přes 30 tisíc korun. „Produktivita práce je tu stejná jako u našich kolegů v Německu, kde mají mzdy daleko vyšší. To je dlouhodobě neudržitelné,“ kritizuje Skoch.

Podle předsedkyně krajské hospodářské komory Ivony Huňkové ale hrozí, že pokud se skokově zvýší mzdy, výrazně porostou i životní náklady.

„Firmy za poslední dva roky výrazně zvedly mzdy a mnohdy to byly i vyšší částky. Další tlaky na přidávání peněz tak někdy bývají prolamováním do otevřených dveří,“ upozornila Huňková.

Společnosti navíc fungují na konkurenčním trhu, který je mnohdy tlačí, aby se vešly do nákladových mantinelů.

„Vedení některých firem by třeba rádo přidalo, ale je limitováno představami zahraničních vlastníků. Faktem však je, že ve Zlínském kraji je druhá nejnižší mzda v Česku. Objektivně pro to přitom není důvod,“ řekla Huňková.

I proto se dá čekat, že mnozí odboráři na podzim do jednání o mzdách pro příští rok pořádně „šlápnou“ a svoje zájmy budou prosazovat o poznání ostřeji.

„Jak vnímám nálady a tendence v regionu, zaměstnanci jsou stále sebevědomější a ambicióznější. Někde se dokonce uvažuje o tom, že by se smlouvy uzavíraly na víceletá období, aby byl růst mezd dynamičtější,“ konstatoval David Šrott z Odborového svazu KOVO.

V AVX i Greineru už se dohodli

V některých firmách kolektivní smlouvy platí od 1. dubna. To je případ AVX v Uherském Hradišti, což je pobočka americké společnosti, v níž pracuje 1400 lidí a průměrná hrubá dělnická mzda činí 19 tisíc korun. Teď dostanou přidáno 8,5 procenta a přibyly i další bonusy.

Jednání v AVX se konala ve stejné době, kdy kulminoval spor o mzdy v Mitasu. A i v Hradišti byla situace napjatá.

„Zaměstnanci byli nachystaní zahájit nátlakové akce, po firmě už se šířily letáky. Nakonec ale došlo k dohodě,“ podotkl Šrott.

Hotovo je také ve slušovické firmě Greiner, kde se vyrábějí plastové obaly a pracuje 400 lidí. Smlouvu uzavřeli před pár dny, zbývá ji jen podepsat.

„Vedení svolalo jednání se zaměstnanci a ti přistoupili na návrh dorovnání mezd,“ řekl Šrott.

Naopak vyhrocený spor se vede v uherskobrodském závodu OKIN Industry. Už v minulých letech tady do jednání vstupoval zprostředkovatel, což je předstupeň vyhlášení stávkové pohotovosti. A stejně to bude i letos.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.