Ani nevím, kdo je europoslanec za region. S naším europoslancem jsem nic neřešil a ani netuším, co dělá. Ze Zlínského kraje je do Bruselu daleko.
To jsou reakce šéfů obcí, firem či škol z regionu na dotaz MF DNES, jak moc prožívají blížící se eurovolby a jaké mají zkušenosti se zástupci ze Zlínského kraje v sídle Evropského parlamentu.
Na druhou stranu ale dodávají, že by to chtěli zlepšit, a někteří plánují i konkrétní věci. Posun by mohl přijít i díky tomu, že má letos více kandidátů z kraje šanci uspět. Čtyři z nich jsou na volitelných místech - prvních čtyřech pozicích. Dosud vždy uspěl pouze jeden, aktuální europoslankyní je Olga Sehnalová z ČSSD.
"Zdá se mi, že funkce europoslanců je trošku ‚abstraktní‘. Bylo by dobře, kdyby tam byl někdo, kdo pomůže městům a obcím. To bychom mohli pocítit hlavně v oblasti dotací," myslí si zlínský primátor Miroslav Adámek.
Něco dělají, ale nevím co
Byl by rád, kdyby bylo dělení eurodotací jednodušší a samosprávy by měly větší vliv na to, kam peníze investovat. Adámek uvažuje o tom, že by v případě, pokud nedosáhne na národní zdroje, oslovil europoslance z regionu kvůli zajištění peněz na opravu Památníku Tomáše Bati ve Zlíně (více o něm čtěte zde).
"Určitě něco dělají, ale přesně nevím co. Z pozice starosty do Bruselu nevidím," reagovala starostka Lačnova Marie Vlčková.
Kdo z regionu má velkou šanci na zvoleníOlga Sehnalová Michaela Šojdrová Stanislav Polčák Martina Dlabajová |
Současně říká, že by se na zdejší europoslance v případě potřeby obrátila. Už to udělala dříve, ale po stranické, a ne regionální linii.
"Abych se přiznal, tak ani nevím, kdo je europoslancem za region. Nezaregistroval jsem jeho činnost," přiznal kvestor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Alexander Černý. "Evropských peněz máme ale relativně dost díky tomu, že jsme se hlásili do operačních programů všeho druhu," doplnil.
Univerzita získala například skoro miliardu korun na budování dvou staveb - laboratorního a polymerového centra (více zde). Také Černý si ale postěžoval na přebujelou byrokracii při získávání dotací, což je však nejen podle něho chybou také českých úřadů.
Takže vzkaz budoucím zástupcům regionu v Bruselu zní: zjednodušte papírování při financování projektů. Ale pomoct by mohli víc.
"Nejde jen o dotace, ale i o zpětné vazby v byznysu, aby europoslanci věděli, co potřebujeme," naznačil finanční ředitel zlínské strojírenské firmy Tajmac-ZPS Jan Kurinec.
Dosud se společnost s místními europoslanci míjela a nebyla sama. To bylo dáno právě i tím, že byl za region zatím vždy zvolen jen jeden.
Europoslanci by mohli pomoct i filharmonii
Firmy by uvítaly i pomoc ve formě zlepšení infrastruktury. Majitel společnosti Oxalis ze Slušovic Petr Zelík myslí třeba na plánovanou rychlostní silnici R49 z Hulína ke slovenské hranici.
"Má vést pár set metrů od sídla naší firmy, hodně by nám pomohla," přiblížil Zelík, jehož podnik dováží a prodává kávu i čaj.
Cesta z Hulína má u Unie zelenou, jsou na ni už i peníze. Momentálně však schází stavební povolení (více zde).
Zelík by se také nebránil setkání s novými europoslanci. Podnikatelé by přiblížili své potřeby, oni by nabídli možnosti pomoci. Ty jsou značné, byť se o nich málo ví.
"V Česku existuje slabé povědomí o výsledcích práce europoslanců. Nedokázali ji prezentovat," říká politoložka Jiřina Pavlíková.
O spolupráci s europoslanci uvažuje i ředitel Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně Josef Němý. Impulzem mu k tomu byl dotaz MF DNES, zda je něco takového možné a smysluplné.
"Přímo v Evropském parlamentu bývají koncerty. Mohlo by také jít o zprostředkování turné, což by bylo zajímavé i finančně," přemítá Němý.
Na otázku, koho bude možné oslovit, odpoví tento víkend. V pátek a v sobotu se konají historicky třetí eurovolby. A hned kvarteto politiků z regionu je do čtvrtého místa. To by se mohlo proměnit v posílení Zlínského kraje v Bruselu.
Obhajující Olga Sehnalová z ČSSD a Michaela Šojdrová z KDU-ČSL jsou na druhých místech. Trojkou kandidátky TOP 09 a STAN je Stanislav Polčák, čtyřkou za ANO zase Martina Dlabajová.
