Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vodu z baťovských studní používají obyvatelé Zlína dodnes

  8:29aktualizováno  8:29
Ve Zlíně je téměř 150 studní, jež pocházejí ze 30. let minulého století. K cihlovým domkům je nechal postavit podnikatel Tomáš Baťa. Některé z nich by se v budoucnu mohly stát místem odpočinku. Starousedlíci nyní vodu ze studní používají na zalévání zahrádek.

Baťovské studny ve Zlíně - studna na Lesní čtvrti. Na snímku František Peřina. | foto: Jan Karásek, MAFRA

"Jsme na to zvyklí," souhlasí František Peřina, který na Lesní čtvrti ve Zlíně bydlí více než šedesát let. "Když je dlouho sucho, automaticky chodíme ke studni pro vodu na zalévání zahrádky," vysvětlil. Většina těchto studní pochází ze třicátých let. Postavil je známý obuvník kvůli tomu, aby své zaměstnance v cihlových domcích zásoboval vodou.

Studny postavené Tomášem Baťou

Na území Zlína včetně jeho místních částí se nachází celkem 147 studní, které většinou pocházejí ze 30. let minulého století.

Nejvíce jich je v nejstarších částech centra Zlína: na Kvítkové, Zálešné nebo Podvesné, a to dohromady 26. Ve čtvrti Letná existuje 20 starých studní a na Lesní čtvrti 18. Místní části Malenovice a Jaroslavice mají po 10 studních. V Loukách a na Kudlově je jich 11.

Tomáš Baťa nechal studny postavit poblíž domků svých zaměstnanců jako zdroj pitné vody. Až později se obyvatelé napojili na veřejný vodovod.

Studna u domků na Kvítkové ulici pochází z konce 20. let minulého století. Jedna z nejstarších studní z konce 19. století je u zlínské knihovny. V této době už se ale nepoužívá. V budoucnu by okolí některých starých studní ve Zlíně mohlo vypadat tak jako nově upravená studna v místní části Kudlov. Obyvatelům slouží jako místo k posezení.

"Například Zálešná, Letná nebo Podvesná se stavěly takzvaně na zelené louce. Studny tady předtím nebyly," potvrdil ředitel Státního okresního archivu David Valůšek.

Vzor evidenčních listů, podle kterých se ještě před pár lety studny kontrolovaly, dokonce pochází ještě od Bati.

Zlín na tom byl s vodou špatně a funkční vodovod v té době ještě neexistoval. Lidé byli odkázaní na řeku Dřevnici a problém vyřešila až nově postavená fryštácká přehrada.

Přestože jsou studny staré přes osmdesát let, většina z nich funguje pořád. Najdete je zarostlé v rohu travnatých plácků mezi baťovskými domky, za živými ploty zahrad i uprostřed chodníků v cihlových čtvrtích.

Například na Letné je jich dvacet, na Lesní čtvrti se dá napočítat osmnáct a v nejstarších částech Zlína šestadvacet. "Jako kluci jsme se u studny scházeli, a když jsem chodil do školy, umýval jsem se u ní," zavzpomínal Peřina.

Kudlovská studna se stala inspirací pro úpravu studní na posezení

Vodu ve studních lidé potřebovali i později, když začal fungovat vodovod. I v 50. letech, když měly rozvody havárii, poruchu nebo se musely odstavit. "To tady stávaly fronty i dva dny po sobě, aby si lidi napustili vodu do kbelíku," doplnila sedmdesátiletá Aloisie, která bydlela na Zálešné.

Studny ale Baťa nestavěl jen ve zlínských čtvrtích, ale i v místních částech. Například na Kudlově stála studna před budovou současné mateřské školy. "Jako malý jsem tam pil a do školy se z ní také čepovala voda," připomněl Karel Janák z Kudlova.

Právě v této části se místním dobrovolníkům podařilo opravit jednu ze starých studní. Kdysi bývala součástí soukromého pozemku, ale místní si pamatují, že si k ní občas chodívali pro kvalitní vodu. Když se rozšiřovala silnice, měla být studna zasypána. "My jsme si ale říkali, že by nebylo špatné ji opravit a postavit kolem ní lavičky," upřesnil Janák.

Baťovské studny ve Zlíně -  opravená studna v Kudlově

Baťovské studny ve Zlíně - opravená studna v Kudlově

Dnes se pro Kudlovské stala místem, kam si chodí posedět maminky s malými dětmi i teenageři. Právě tak by mohly v budoucnu vypadat i některé studny ve Zlíně. Například v části Mladcová, kde místní uvažují o tom, že se právě kudlovskou studnou nechají inspirovat. Radnice ale musí nejdříve vyřešit vlastnictví.

"Některé studny jsou na obecních pozemcích, jiné se dostaly na pozemky soukromé," vysvětlila Martina Vašátková z odboru životního prostředí zlínské radnice. Město se proto od loňského roku snaží postupně vykoupit části pozemků se studnami, které by lidem v okolí chyběly. Zatím se to podařilo u čtyř studní.

Až budou vyřešené všechny, mohla by přijít na řadu jejich úprava. "Chceme je zachovat. Možná budeme jednou rádi, že je máme," dodala Vašátková.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

V rámci hudebního festivalu Vizovické Trnkobraní se konala populární soutěž v...
Spořádat dokáže skoro cokoliv. Knedlíky jsou ale extra, říká Američan

Patrick Bertoletti má za sebou stovky soutěží a desítky vítězství na akcích, které jsou pro Američany podobně prestižní a sledovanou záležitostí jako třeba...  celý článek

Koupaliště v Újezdě u Valašských Klobouk.
Vandal nalil barvy a motorový olej do bazénu, obec už ho letos neotevře

Za vodními radovánkami tam jezdili lidé z celého Vizovicka. Na oblíbeném koupališti v Újezdě už si ovšem letos nezaplavou. Obec nečekaně ukončila jeho provoz...  celý článek

Výzkum ukázal, že šlo o ženu ve věku 30 až 50 let, nikoliv o muže, jak se...
Vědci zkoumali mumii z Buchlova. Dcera egyptského kněze mohla mít rakovinu

Traduje se, že šlo o svatební dar. Jisté je, že egyptskou mumii přivezl v první polovině 19. století na hrad Buchlov Josef Vratislav z Mitrovic ze svých cest...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.