Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pramenitá voda z lesní studánky? Většina je bez kontroly a skrývá bakterie

  16:22aktualizováno  16:22
Povinné rozbory vody z pramenů a studánek zákon nikomu neukládá, dělá je jen hrstka měst a organizací. Špinavá voda přitom může vyvolat úplavici, žloutenku i průjmy.

Většina studánek ve Zlínském kraji není kontrolovaná. (Ilustrační snímek) | foto: Marcela JanoutováRungo.cz

Po celém Zlínském kraji je jich na 1 300. Pití ze studánek a dalších veřejně přístupných zdrojů však může skýtat vážná zdravotní rizika. U drtivé většiny z nich totiž kvalitu vody nikdo nekontroluje.

„Prameny a studánky nejsou většinou žádným způsobem zajištěny proti náhodné ani úmyslné kontaminaci či znečištění. Tyto zdroje nepodléhají legislativně žádné laboratorní ani jiné kontrole a většinou nemají žádného provozovatele ani majitele,“ řekla Eva Javoříková z Krajské hygienické stanice ve Zlíně.

Některá města, obce či organizace přesto pravidelné rozbory vody u vybraných studánek zajišťují. Například odbor životního prostředí a zemědělství zlínského magistrátu každého čtvrt roku nechává zkontrolovat vodu na čtyřech místech ve městě. Jde o pramen u točny MHD Příluky, Svatou vodu v Malenovicích, Tomášovu studánku u rybníka v Prštném a také pramen, který s ní sousedí.

Pitná voda je ve studánkách v Přílukách a Malenovicích

„První dva prameny sledujeme kvůli velkému množství obyvatel, kteří je využívají. Prameny v Prštném kontrolujeme na žádost místních chatařů,“ přiblížil mluvčí magistrátu Zdeněk Dvořák.

Výsledky rozborů město pravidelně zveřejňuje na webu. Vodu přitom mohou lidé bez potíží pít pouze ze studánek v Přílukách a Malenovicích. „Prameny v Prštném jsou trvale nevhodné k pití. Opakovaně vykazují značné bakteriální znečištění, zřejmě se jedná o vodu znečištěnou splachy z terénu,“ uvedl Dvořák.

Vodu z pětice zdrojů v blízkém okolí nechává každý měsíc zkontrolovat také radnice v Rožnově pod Radhoštěm. Výsledky posledních rozborů u studánky Sladské na Horních Pasekách, studánky v Mokrém na Dolních Pasekách, studánek Hranička a Stračka v Zašové však dopadly špatně.

U všech objevili kontroloři bakterie rodu Escherichia coli, což značí možnost fekálního znečištění. „Vodu z nich nedoporučujeme používat jako pitnou,“ sdělil Vladimír Čáň z rožnovské pobočky Laboratoří ALS, které průzkum zajišťují.

Velmi proměnlivou kvalitu vody má Sachova studánka v Horní Bečvě. Pokud ji přesto chtějí lidé pít, měli by ji před konzumací převařit. Podobně je na tom studánka u jezu mezi Otrokovicemi a Bělovem, jejíž vodu několikrát do roka nechává prověřit otrokovická radnice.

Znečištění se mění ze dne na den

Kontrole vodních zdrojů se věnují také Lesy ČR a ochránci přírody. Ti jednou ročně nechávají dělat rozbory například u studánek na území Valašského Meziříčí.

Naopak ochranáři z uherskohradišťské základní organizace Rochůs od testování Kamenné studánky u Holého kopce a Račí studánky na Buchlovicku před několika lety upustili.

„Naposledy jsme studánky kontrolovali asi šest sedm let zpátky. Bakteriologické rozbory se totiž den ze dne mění. Dá se tedy těžko přesně říct, která voda je zrovna pitná a která ne. Navíc jsou rozbory velmi drahé,“ vysvětlila za organizaci Lenka Pechová.

Každý, kdo vodu z pramenů a studánek pije, tak činí na vlastní nebezpečí. Hygienici doporučují, aby ji lidé spotřebovali co nejdříve, případně ji uskladnili v chladnu a temnu. Znečištěná voda může vyvolat mnoho vážných infekčních onemocnění. Mezi ně patří úplavice, žloutenka typu A, ale i běžnější průjmy.

„I ty ale mohou především u malých dětí nebo oslabených osob vést k velmi vážným zdravotním následkům,“ varovala Javoříková.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Poslanec za ČSSD Antonín Seďa.
Poslanci chtějí zase uspět, nové tváře se strany bojí nasadit výš

Většina stran ve Zlínském kraji, které jdou do parlamentních voleb, sází na staré známé tváře. Noví lidé na čelných pozicích spíš scházejí. Podle politologů...  celý článek

Dobrovolní hasiči už od 19. století fungovali takřka v každé vesnici či městě
Někde smetánka, jinde chudí. Spolky měly v minulosti velký význam

O společenský život se ve druhé polovině devatenáctého století starali hasiči, vojenští vysloužilci či prominentní milovníci četby. Řada těchto spolků zanikla...  celý článek

Zřícenina hradu Lukov.
Máme otevřeno, hlásí hrad Lukov. Kvůli moru divočáků mu ubylo návštěvníků

V polovině srpna mají v pokladně hradu Lukov na Zlínsku jen polovinu peněz ze vstupného než obvykle. O tom, co stojí za náhlým odlivem návštěvníků, mají jasno...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.