Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Větrné elektrárny jsou ve Zlínském kraji tabu, jediná „zdobí“ Hostýn

  8:25aktualizováno  8:25
Zlínský kraj je v oblasti výroby energie z větrných elektráren na chvostu. Stojí v něm jen jedna "vrtule", což je nejméně v zemi. Jinde staví další, na východě Moravy ale převažuje nezájem investorů. I kvůli nevhodné krajině.

Jediná větrná elektrárna ve Zlínském kraji se nachází na Hostýně v těsné blízkosti poutního místa. | foto: MF DNES

V Libereckém kraji loni postavili třináct nových větrných elektráren, v Karlovarském kraji v současnosti povolují deset, v Ústeckém dokonce osmnáct.

Po celé zemi se investoři snaží budovat větrné zdroje energie. Jenže tento bez nadsázky celosvětový trend do Zlínského kraje pořád nedorazil.

Nechápu, proč je povolená vrtule na poutním místě

Ve Zlínském kraji existuje jen jedna větrná elektrárna na Hostýně. Podle Davida Hansliana z oddělení meteorologie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR by jich zde mohlo stát daleko více.

Jaký je potenciál našeho kraje ve srovnání s jinými?
Malý. Jednak proto, že Zlínský kraj malý je, ale také z důvodu, že je příliš kopcovitý. Vhodné jsou ploché vysočiny nebo oblé a nezalesněné kopce. Ve Zlínském kraji jsou však hory strmé a zalesněné. Technický potenciál je tady na několik stovek, reálně by u vás mohlo být tak 60 větrných elektráren. Ve srovnání s jinými kraji je to velmi málo.

Záleželo by ale na tom, zda by investor záměr prosadil, ne?
Větrné elektrárny mají své objektivní výhody. Je to jeden z nejefektivnějších způsobů výroby energie - nic neodebírá, nic nezanechává. Záleží ale na politických postojích. Taky se nehodí velkým energetickým společnostem. Větrné elektrárny stavějí menší firmy, které užírají z jejich podílu na trhu.

Co říkáte na vrtuli na Hostýně?
Ani v nejbujnějších představách by mě nenapadlo, že by tam mohla někdy stát. Z větrného hlediska je to v pořádku, ale nechápu, že ji někdo povolil na poutním místě.

Jediná vrtule větrné elektrárny se dvacet let točí na Svatém Hostýně. Je vidět na kilometry daleko a stojí na poutním místě, takže lze polemizovat o vhodné volbě umístění. Alespoň tam však fičí vítr, což neplatí plošně pro kraj. A to je kupodivu jeden z hlavních důvodů, proč v této oblasti zaostává.

"Region má nejmenší větrný potenciál a navíc tomu nepřejí úřady. Větrná elektrárna bude ve Zlínském kraji dlouho jenom jedna," postěžoval si předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček.

Kraj: Větší potenciál je ve Slunci

Podle počasí posledních dnů se může jevit argument o slabém větru pochybný. Větrná mapa, kterou zpracoval Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR, ale mluví jasně - v údolích tolik nefouká. A kopce, kterých je tady hodně, zase nejsou pro elektrárny příliš vhodné.

"Přes polovinu plochy kraje tvoří zalesněné a příliš členité hory. Na hřebenu fouká, ale o 200 metrů níž je to jiné," řekl David Hanslian z oddělení meteorologie Ústavu fyziky atmosféry. "Pro větrné elektrárny jsou ideální ploché kopce, třeba Krušné hory," doplnil.

Navíc zdejší hory jsou často chráněným územím, v němž by vrtule být neměly. Z energetické studie Zlínského kraj vyplývá, že vhodných lokalit je jen pár. Nejlepší jsou Malé Karpaty, ty jsou však chráněné. Relativně vhodné území je ještě v okolí Bystřice pod Hostýnem, Bánova a v podhůří Chřibů.

"Kraj je pro větrné elektrárny nevhodný. Není to ale škoda," myslí si šéf odboru životního prostředí krajského úřadu Alan Urc. "Máme velký potenciál pro využití sluneční energie," zdůraznil.

Příklad, kolik energie vyrobí větrné elektrárny v některých krajích
Ústecký kraj: 87,0 MW
Karlovarský kraj: 50,0 MW
Olomoucký kraj:39,2 MW
Moravskoslezský kraj:19,6 MW
Pardubický kraj:19,2 MW
Liberecký kraj:18,4 MW
Vysočina kraj:11,8 MW
Jihomoravský kraj:8,25 MW
Středočeský kraj:6,0 MW
Zlínský kraj:0,23 MW
Zdroj: Česká společnost pro větrnou energii

Zastánci obnovitelných zdrojů energií se shodují v tom, že kraj "větru prostě nepřeje". Zatímco v Německu, Španělsku a nově i Číně vztyčují na různých místech desítky a stovky stožárů s vrtulemi, zdejší úředníci to jako by nechtějí vidět.

Větrná mapa ČR

Větrná mapa ČR

"Kraje se k tomu nestaví otevřeně. Přitom jde o doplňkový zdroj energie, který může zajistit soběstačnost farmě i obci," je přesvědčen Jan Piňos z Hnutí Duha.

Upozorňuje rovněž na to, že fosilní zdroje energie jednoho dne dojdou a bude třeba je nahradit novými a obnovitelnými. Mezi ně patří voda, slunce nebo vítr.

Odpůrci reagují slovy, že vrtule hyzdí krajinu, hlučí a mohou být nebezpečné. To když stojí v zástavbě a v zimě se lopaty vrtulí obalí ledem, jenž pak může odletovat a někoho zranit.

Obci vadil hluk i stožáry

Zhruba před čtyřmi lety chtěl investor postavit větrnou elektrárnu u Osvětiman. Místní lidé včetně vedení obce ale byli proti. "Nechtěli jsme to tenkrát a to trvá. Vadil nám hluk i fakt, že by stožáry stály příliš blízko obce," uvedl starosta Otakar Berka.

Druhá strana tvrdí, že vrtule hlučí jen minimálně. A zásahem do krajiny jsou i dálnice či vysílače.

"Větrné elektrárny jsou dnes moderní a splňují všechny normy. Lidé nejsou dobře informovaní a podléhají předsudkům," myslí si Miroslav Kutal z Hnutí Duha.

Ve Zlínském kraji stály malé větrné elektrárny v 90. letech u Litenčic, Bánova nebo Buchlovic. Po pár letech ale skončily, stejně jako před pár lety u Mistřic. Jiný investor pak měl zájem vrtule postavit na Vsetínsku. Ze záměru ovšem také sešlo.

Ať už se tedy lidé či úřady k využívání větru staví jakkoliv, záleží na investorech. A ti se do Zlínského kraje nehrnou.

"Dodáváme nyní do Ruska, Japonska i Chorvatska. V mnoha zahraničních zemích je vyšší průměrná rychlost větru," řekl David Jozefy, jednatel firmy KV Venti, jež se zabývá výrobou větrných elektráren.

Autor:




Hlavní zprávy

INDET SAFETY SYSTEMS a.s. - Ivana Drlíková
Specialisté Engineeringu

INDET SAFETY SYSTEMS a.s. - Ivana Drlíková
Zlínský kraj
nabízený plat: 23 000 - 25 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.