Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Věřte sobě a věřte práci. Jděte za prací bezohledně, hlásal J. A. Baťa

  10:28aktualizováno  10:28
Převzal obuvnickou firmu po nevlastním bratrovi Tomáši Baťovi a dál ji rozvíjel po celém světě. Když ale přišla válka, utekl do zahraničí, a komunisté ho odsoudili za spolupráci s nacisty. Jeho jméno se podařilo očistit až v roce 2007. Za svého života byl navržen na Nobelovu cenu míru a soudil se s rodinou o firmu Baťa. Názor na Jana Antonína, který zemřel 23. srpna před 46 lety, není dodnes jednotný.

Slavnostní odhalení sochy Jana A. Bati ve Zlíně | foto: Jan KarásekMF DNES

Zatímco ve Zlíně si ve středu dopoledne připomněli výročí jeho smrti u památníku naproti 21. budovy, v Uherském Hradišti, kde se podnikatel a ekonom narodil, stále zastupitelé přou, zda po něm pojmenují most přes řeku Moravu.

Osud slavného podnikatele a dlouholetého šéfa obuvnických závodů ve Zlíně by bez nadsázky vydal na román. Do školy chodil už ve Zlíně. Pak si ho do firmy "stáhl" jeho nevlastní bratr a zakladatel obuvnického podniku Tomáš.

Tomáš Baťa ml. (vlevo) se svým strýcem a novým šéfem Závodů Baťa a.s. Janem

Tomáš Baťa ml. (vlevo) se svým strýcem Janem Antonínem Baťou.

Po jeho smrti v roce 1932 se ujal řízení fabriky. Parádně rozjetou firmu se svým týmem dál rozvíjel. V roce 1938 dokončil symbol města - baťovský mrakodrap, tehdy nejvyšší budovu v Evropě. Jeho rozmach ale zastavila válka. J. A. Baťa před nacisty odjel do USA, pak do Brazílie.

Po válce se chtěl Jan Antonín vrátit, ale nemohl. Komunisté ho odsoudili za kolaboraci s nacisty. Měl připravovat plán na násilný přesun českého obyvatelstva do Patagonie. Kvůli tomu mu byl znemožněn pobyt v USA.

V dopise z Brazílie k tomu Jan Antonín napsal: "Odsoudili jste mne za podivnou vinu. Podle zpráv mých obhájců rozsudek říká toto: J. A. Baťa se odsuzuje, že se veřejně neprohlásil stoupencem zahraniční vlády za války. Kdo z vás, vážení soudcové z povolání i z lidu, se za války veřejně prohlásil za stoupence zahraniční vlády?"

Jeho vnučka Dolores Ljiljana Bata Arambasic popsala MF DNES, že si J. A. Baťa v Brazílii nikdy nestěžoval, ale nesl to velice těžce.

"Řekl mi jednou: Víš, dcérko... Byl jsem ve své zemi odsouzen k patnácti letům nucených prací, tak si je odpracuji v Brazílii a přispěji k jejímu rozvoji," vzpomínala na svého dědečka Dolores.

V Brazílii zakládal města, stavěl silnice a tunely a dával lidem práci

A co J. A. Baťa řekl, to taky udělal. V Brazílii založil několik měst (Batatuba či Batayporá) i fabrik, stavěl silnice, razil tunely, dával práci desítkám tisíc lidí. Pro Československo a hlavně Zlín, tehdy Gottwaldov, byla velká škoda, že nemohl zůstat doma.

Očistit své jméno se Janu Antonínovi po válce nepodařilo. Udělal to až pražský soud v roce 2007, který ho definitivně uznal nevinným a ocenil rehabilitovaného jako největšího přispěvatele odboje Čechů a Slováků během II. světové války.

Karta se po jeho smrti začala obracet. Někteří historici dokonce tvrdí, že před fašisty zachraňoval židy ze svého podniku. To však není jisté. Mimo pochybnost ale je, že byl v roce 1957 navržen na Nobelovu cenu míru. Napsal na čtyřicet svazků hospodářských studií, úvah, cestopisů, románů a poezie.

"Věřte sobě a věřte práci. Jděte za prací bezohledně," znělo jedno z nejznámějších hesel Jana Antonína Bati.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dvanáctý ročník historického festivalu Veligrad 2017 (12. srpna 2017).
VIDEO: Jiná přilba? Vyměnit! Nadšenci do Velké Moravy bazírují na detailech

Jak žili, pracovali, jedli, bydleli nebo bojovali lidé v devátém století, vědí už jen historici a archeologové. Spolek Velkomoravané ale dávnou minulost...  celý článek

Panelové sídliště
Valašská města řeší bytovou krizi, pro mladé těžce shánějí bydlení

Radnice na Valašsku přemýšlejí, jak získat nové obyvatele. Rožnov pod Radhoštěm chce více startovacích bytů, Valašské Meziříčí jedná o přestavbě ubytovny....  celý článek

Proměny Květné zahrady si návštěvníci všimnou hned, když projdou vchodem....
Církev si nárokuje i Květnou zahradu v Kroměříži, na stát podala žalobu

O vlastnictví Květné zahrady v Kroměříži rozhodne až soud. Žalobu podalo olomoucké arcibiskupství, stát mu totiž památku patřící na seznam UNESCO při...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.