Reklama

Města ve Zlínském kraji sečetla Romy, kteří v nich žijí. Odmítlo jen Hradiště

Zlínský kraj vypracoval zprávu o stavu romské menšiny, jak požadoval Úřad vlády. Zachytila počet Romů, místa, kde žijí, nebo jestli se zapojují do veřejného života. Stát podle toho chce plánovat sociální pomoc. Automaticky tak každého Roma považuje za uživatele sociálních dávek.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: AP / ČTK

Je to paradoxní situace. Škola nesmí zjišťovat nebo vést záznamy o tom, které dítě je Rom, ale zároveň musí počet romských dětí nahlásit městu. Konkrétních lidí se přitom ptát nesmí.

Podobně jsou na tom například sociální a bytové odbory radnic nebo různé neziskové organizace. Každé město s rozšířenou působností má totiž za úkol předat informace Zlínskému kraji a ten z nich vytvoří souhrnnou zprávu pro Úřad vlády.

V regionu je takových měst 13, jedno se však postavilo na odpor. Uherské Hradiště uvedlo do kolonky počet Romů odpověď „nevíme“. „Není to protest, ale skutečně to nevíme. Nemáme žádnou vyloučenou lokalitu, ti lidé jsou rozptýlení a neřešíme žádný problém, tedy není jak to zjistit,“ vysvětlil mluvčí radnice Jan Pášma.

Na jiných místech se ale proti sčítání ostře vymezili. Náměstek primátora Liberce Ivan Langr dokonce přirovnal požadavek vlády k nacistickému sčítání Židů. Ve Zlínském kraji jsou ale reakce mírnější.

Zpráva o Romech bude podkladem pro jednání o dotacích na stavbu sociálních bytů, využívá se při plánování počtu školních asistentů nebo sociálních služeb, které využívají lidé žijící v sociálním vyloučení. Jde třeba o příspěvky na bydlení, doučování dětí a terénní pomoc s oddlužením či vedením domácnosti.

V praxi to vypadá tak, že zástupci měst se řídí úsudkem a praxí. Lidi, kteří dlouhodobě využívají sociální služby, totiž většinou znají. „O některé stát ani nezavadí, protože pracují a starají se o sebe sami. O jiné se ale musíme starat až tolik, že o nich prakticky všechno víme,“ uvedl starosta Vsetína Jiří Čunek, který se v roce 2006 stal celostátně známým kvůli vystěhování Romů z centra města na okraj, kde nechal postavit kontejnerové domy.

Čunek s tím spojil svou politickou kariéru, po loňském zvolení hejtmanem vybídl ostatní města, že jim poradí, jak problematiku nepřizpůsobivých obyvatel řešit. „Sčítat by se měli spíše lidé sociálně vyloučení, ale pravda je taková, že u nás to jsou převážně Romové,“ podotkl.

Pořadí: 1. Vsetín, 2. Kroměříž, 3. Valašské Meziříčí

Ve Vsetíně a obcích, které k němu spadají, žije nejvíc Romů v rámci kraje – odhadem 600. Sociálně vyloučených je 65 procent z nich. Naprostá většina žije ve Vsetíně, malé obce problémy s vyloučenými lokalitami takřka neřeší.

Druhá v pořadí skončila Kroměříž s 540 Romy. „Jsou to údaje, které jsou důležité kvůli nastavení sociálních služeb a dotací,“ je přesvědčený místostarosta Pavel Motyčka. I tady je podle sociálních dávek a čerpání služeb patrné, že velká část Romů má potíže se začlenit. „Ale stejně tak je mají i lidé z majoritní společnosti,“ upozornil Motyčka.

A podobně to vidí i ve Valašském Meziříčí, které je s 300 Romy třetí v pořadí. „Do jisté míry není úplně fér zjišťovat takové údaje. Žije tady spousta romských rodin, které nemají problém s placením nájmu nebo školky a často posílají děti do zušky, což je výborné,“ popsal místostarosta Josef Vrátník. Meziříčí zároveň pracuje s rodinami z většinové populace, které čerpají sociální dávky stejným tempem. Na jejich počet se však vláda neptá.

Krajský Zlín potíže neregistruje, sociální odbor tady zaměstnávají téměř výhradně majoritní rodiny. Těch romských je tady jen pár a žijí spořádaně.

„Odpovědět na otázky v dotazníku je ale trochu problém. Pro nás je každý člověk člověkem, a pokud potřebuje pomoc, řešíme, jak mu ji poskytnout, a ne kdo to je,“ popsala vedoucí sociálního odboru zlínského magistrátu Jana Pobořilová.

Do veřejného života s Romové nezapojují

Ve Zlíně a 29 obcích, které pod něj spadají, vyloučené lokality nejsou. Nesetkávají se tady ani s masivním záškoláctvím, a „romský problém“ tak tady problémem není.

Podle odhadů měst žije ve Zlínském kraji 2 464 Romů. Z osmatřicetistránkové zprávy vyplývá také to, že nikdo z nich není zvolen do politických funkcí, nezapojují se ani do širšího vedení obcí a měst nebo že žádná ze základních škol v kraji nenabízí výuku romského jazyka.

Ze sčítání lidí v roce 2011 vyplývá, že v celé zemi žije zhruba pět tisíc Romů, podle kvalifikovaných odhadů jich ale je až čtvrt milionu. A právě proto Úřad vlády potřebuje přesnější čísla nebo aspoň odhady.

„Stát musí vědět, kolik peněz je potřeba na sociální programy a proč investovat do zlepšení sociálně vyloučených lokalit,“ naznačil mluvčí ministra pro lidská práva Michal Kačírek. Hranici mezi diskriminací a prostým zjištěním reálného stavu tvoří právě slovo odhad. Ve skutečnosti se totiž města nikoho neptají, jestli se cítí být Romem, neprohlíží etnické znaky a nejde ani o adresné zjišťování.

„Je to předpoklad, ne sčítání. To je velmi důležité právě proto, že nehodláme nikoho diskriminovat nebo poškodit,“ řekla krajská radní Michaela Blahová, která je odpovědná za sociální záležitosti.

Jak tedy určit, kdo je a kdo není Rom? Podle některých informací existuje kontroverzní metodika Úřadu vlády, která radí, jak poznat příslušníka etnické menšiny podle vzhledu a konkrétních rysů nebo způsobu života.

Kačírek to nepotvrdil, nicméně organizace, které mají hlášení dávat, připouštějí, že něco podobného viděly. Protože ale návod nepotřebují, upadla metodika v zapomnění.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

8 příspěvků v diskusi

Další z rubriky Zlín - zprávy

Reklama