Pokud se to skutečně podaří, bude mít silnice D49 z Hulína přes Fryšták a dál na Slovensko „jen“ osmileté zpoždění. Začít měla už v roce 2008 a od té doby mnohokrát. Nyní už má i jasnou podporu vlády.
„Stavba D49 od Hulína do Fryštáku, která má vést na Valašsko a napojit se na slovenskou dálniční síť k Púchovu, by mohla začít už koncem tohoto roku,“ uvedl před nedávnem ministr dopravy Dan Ťok.
Už před ním ji za prioritní označil i premiér Bohuslav Sobotka.
Stavba je připravená, pozemky jsou vykoupené, dodavatel vybraný a ani na penězích to nevázne. Hotové bude i nové stavební povolení. Přesto je šéf zdejšího Ředitelství silnic a dálnic Karel Chudárek skeptický.
„Začít bychom skutečně mohli. Po zkušenostech ale předpokládám, že se budeme znovu potýkat s námitkami a odvoláními. Neustále si korespondujeme s organizacemi, které stavbě brání, a vím, že to hodlají dělat dál,“ reagoval Chudárek na ministrova slova.
Naposledy vyvolal velký rozruch výskyt křečka na trase stavby. Teď už to ale problém není, zvířecí společenství hodně migruje, a navíc se vyskytuje jen na zanedbatelném úseku celé stavby.
„Můžeme prostě začít stavět jinde,“ podotkl Chudárek.
Trasa D55 u Spytihněvi vyvolává spory
Jako pravděpodobnější vidí krajský šéf ŘSD zahájení v roce 2017. Ten by pak byl dálničním rokem Zlínského kraje, protože v něm má začít také stavba D55. Jde sice jen o část, která tvoří obchvat Otrokovic, posun by to ale byl významný. Stavba by totiž odvedla tranzitní dopravu z extrémně přetížené Kvítkovické křižovatky.
„Tady nám zbývá vykoupit čtyři pozemky. Věřím, že do konce roku to dořešíme. Na jaře bychom mohli začít,“ poznamenal Chudárek.
Celá silnice směrem na Napajedla, Spytihněv, Uherské Hradiště a dál k Břeclavi je rozdělená na několik samostatných staveb. Jejich připravenost je různá, nejdál je úsek Babice – Staré Město, kde už vykupují pozemky. Nadějná je i část ze Starého Města do Moravského Písku. Stavět by se tady mohlo do tří let.
Naopak meziúsek od Napajedel do Babic zůstává problémový. Spory se vedou o to, jestli u Spytihněvi povede dálnice nad železnicí, nebo se skryje pod zem.
„Nechceme stavbě bránit, protože nám hodně uleví. Prosazujeme ale podjezdovou variantu, protože je šetrnější k lidem i přírodě,“ vysvětlil starosta Spytihněvi Vít Tomaštík.
Taky je to ale technicky komplikovanější řešení. „Setkává se Horno- a Dolnomoravský úval. Je to nejužší místo, v něm město Napajedla, železnice, řeka, silnice a ještě přidáme dálnici,“ vyjmenoval Tomaštík.
Obě silnice patří mezi deset nejdůležitějších plánovaných silnic v zemi a vláda opakovaně slíbila, že na ně má peníze.
„Finanční problém v tomto není,“ ujistil premiér Sobotka při loňské podzimní návštěvě Zlínského kraje.
Navíc díky tomu získaly silnice výjimku a nemusí se opakovat šetření o vlivu na životní prostředí (EIA).
Palačovská spojka může být hotová v roce 2022
Palačovská spojka, která motoristy navede nedaleko Valašského Meziříčí na D48 a po deseti kilometrech na D1, takovou výhodu nezískala. Přesto by mohla být kompletně připravená na zahájení v roce 2019.
„Opakování EIA to nezdrží,“ odhadl ministr Ťok.
Letos má být hotová dokumentace pro stavební povolení a už na podzim se začne s výkupy pozemků.
„Celé bychom to mohli dokončit během příštího roku a ve druhé polovině roku 2019 začít stavět. Je to reálné,“ věří Chudárek.
Čtyřproudová spojka na pomezí Zlínského, Olomouckého a Moravskoslezského kraje by pak byla hotová v roce 2022.
Bude prakticky přeložkou silnice I/35, která nyní vede z Valašského Meziříčí přes Hustopeče nad Bečvou do Hranic. Nová trasa povede jen pár kilometrů od Lešné k Palačovu, kde se napojí na dálniční síť.
A protože se už nyní staví třetí a poslední úsek silnice I/35 mezi Lešnou a Valašským Meziříčím, bude pak na celé trase z Meziříčí čtyřproudá silnice.
