Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Miloš Cvrk

Čerstvá zelenina, sýry a k tomu kulturní zážitek. Farmářské trhy jsou zpět

  • 0
Drobným prodejcům regionálních potravin začala sezona. Farmářské trhy pořádají v řadě měst častěji než dřív, zájem je velký.

Ještě před pár lety měla rodina Štefana Hatěka hospodaření pouze jako koníček. Na několika zahrádkách pěstovali zeleninu a zpracovávali výrobky z ovčího i kozího mléka. „Výdělek byl ale malý, měli jsme problém dostat zboží k zákazníkovi,“ líčí Hatěk.

Letos už zažívá daleko povedenější sezonu. Skoro každý víkend bude prodávat na některém z trhů na Valašsku i v okolí. „Počítám s tím, že je budeme objíždět až do podzimu. Není to úplně na uživení, ale oproti dřívějšku jde o velmi slušný přivýdělek. Lidé kupují, navazujeme kontakty,“ pochvaluje si Hatěk.

Podobných příběhů je celá řada. Drobní farmáři totiž začínají těžit z rostoucí popularity regionálních trhů. Sezona už začala například ve Vsetíně, Valašském Meziříčí či Valašských Kloboukách. Prodejci tu nabízejí regionální produkty co čtrnáct dní po dobu skoro půl roku.

„Jezdí pravidelně 20 až 30 prodejců z okolí. Jejich zájem roste, stejně jako počet návštěvníků,“ popsala mluvčí vsetínské radnice Adéla Kousalová.

Trhy se tady konají na Dolním náměstí. K dostání je pečivo, zelenina, sýry, uzeniny, koláčky, ovocné šťávy či květiny. Výhodou je, že nabídku si mohou prohlédnout lidé vždy už od čtvrtka na Facebooku.

Boom okolo farmářských trhů potvrzuje i Tomáš Černý, který stál před lety u jejich zrodu ve Fryštáku. „Ze začátku dalo velkou práci najít prodejce a přesvědčit je, aby přijeli. Příliš tomu konceptu nevěřili. Nakonec ale pochopili, že je to cesta, jak zpropagovat své výrobky,“ popsal Černý, který letos organizaci předal městu.

Prodejcům podle něj trhy otevřely cestu i na pulty obchodů. „Výrobky, které se u nás prodávaly, teď vídávám ve Zlíně v obchodech s regionálními potravinami,“ zmínil.

Kromě trhů zvou i na atrakce

Zatímco ve Zlíně či Uherském Hradišti speciální akce nepořádají a spoléhají na stálé tržnice, v Kroměříži připravují trhy druhým rokem jednou měsíčně dobrovolníci. Dosud se trochu perou s nezájmem regionálních výrobců.

„Dnes už je velká konkurence a mnozí dávají přednost vyhlášenějším akcím například v Olomouci,“ všiml si organizátor Radan Šafařík.

Podle něj by prospěla lepší propagace, na kterou ale chybí finance. „Pro nás je to výzva, chceme dokázat, že trhy mohou fungovat. Návštěvnost to zatím potvrzuje, chodí kolem tisícovky lidí,“ vysvětlil.

V Kroměříži lákají prodejce třeba na pouze symbolický padesátikorunový poplatek, obstarávají i doprovodný program. „Není to jen o nakupování. Zajišťujeme kapelu, zábavu pro děti nebo ukázky řemesel,“ zmínil Šafařík.

Právě tento koncept, kdy mimo regionální potraviny poznají lidé i místní folklor či kulturu, může přispět k vyššímu cestovnímu ruchu. „Podobně je tomu například v jižanských státech, kde jsou v pořádání takových trhů mnohem dál,“ připomněla předsedkyně Agrární komory Zlín Jana Brázdilová.

I ona ale oceňuje pozitivní trend farmářských trhů v kraji. „Větším zemědělským podnikům to sice nijak nepomáhá, ale právě pro drobné farmáře to smysl má. Sami ze dvora nebyli schopní všechno prodat,“ doplnila Brázdilová.

Podle ní je potřeba, aby se ještě zvýšila podpora radnic. „Je třeba nabídnout prodejcům co nejlepší podmínky, zázemí, elektřinu a pomoci s propagací,“ poukázala.

Velkým strašákem pro trhovce však může být zavedení EET. Účtenku budou muset vydávat lidem už od března 2018. „Jsou profesionální prodejci, kteří už pokladnu dlouho používají, ale zvlášť pro ty starší to bude problém. Někteří nejspíš přestanou jezdit,“ odhadl Černý.