Prodejna v Bělově na konci června zavře.

Prodejna v Bělově na konci června zavře. | foto: Jan Salač, Mafra

Prodejny v malých obcích se neuživí. Starostové chtějí pomoc od kraje

  • 38
Z vesnic mizí obchody, situace se za poslední rok podstatně zhoršila. Starostové menších obcí varují před vymřením vesnické kultury a žádají o dotace kraj. Ten je však zdrženlivý.

Už jen posledních pár dní si budou moci obyvatelé Bělova nakoupit přímo v centru obce. S posledním červnem tu jediný obchod se smíšeným zbožím zavře. Provozovatelka končí kvůli dlouhodobě nízkým tržbám i zavedení elektronické evidence tržeb (EET).

Co bude dál? Těžko říct. Obec hledá nového nájemce už několik měsíců. Bez úspěchu. „Začínám být skeptik. Jakmile se obchod jednou zavře, už bude pro kohokoli těžké znovu jej obnovit,“ povzdechl si starosta Jiří Přecechtěl. Bělov je přitom klasickým případem: obchod je ve velké energeticky náročné budově, ve vesnici žijí tři stovky obyvatel a pár kilometrů odsud je větší město.

„K tomu připočtěte, že obchod není u hlavní cesty a neláká tak ty, co jen projíždí. A bohužel nechodí ani příliš místních, změnila se mentalita lidí ohledně nakupování,“ stýská si Přecechtěl.

Prodejnu a hospodu supermarket nenahradí

Sám uznává, že lidé to mají kousek do Otrokovic, kde je hned několik supermarketů. A těm vesnický krámek konkurovat nemůže. Přesto by jej chtěl zachovat. „Už léta tu není obecní hospoda a lidé se v podstatě nemají kde potkávat,“ míní.

To je důvod, proč v mnoha obcích chtějí prodejny zachovat, i když prodělávají. „Je to součást venkovské kultury, poslední místo, kde se mohou místní potkat a popovídat si. Navíc každý, kdo se chce přistěhovat, si zjišťuje, jestli tu nějaký obchod funguje,“ je přesvědčený Roman Polášek, starosta Nové Dědiny. Za obchod i hospodu obec bojuje už dlouhou dobu. Za dva miliony tu nechali opravit budovu a provozovatelům připravili co nejlepší podmínky.

„Šlo to z vlastních zdrojů, brigádně nám tu vypomohli místní. Jinak se to ani udělat nedalo, na rekonstrukci obchodu dotace nejsou,“ podotkl Polášek, který však ví, že nemá vyhráno.

„Hospoda je před otevřením, obchod tu funguje. Je dobře zásobený, má platební terminál, lidé tu seženou i léky. Provozovatelé už se ale ozvali, že jim to nevychází, a pro obec by bylo nepříjemné, kdyby provoz musela čím dál víc dotovat.“ Do podobné pasti se během posledních let dostaly ve Zlínském kraji desítky obcí.

Někde o obchod nenávratně přišli, jinde jej drží zuby nehty za pomoci nejrůznějších úlev a doplatků. Přestože situace ve Zlínském kraji není nejhorší v republice, problém je podle tajemníka Sdružení místních samospráv ČR Tomáše Chmely velmi závažný. „Vůbec nejhůře je na tom Kroměřížsko, rozdíl oproti ostatním okresům je velký. Obrací se na nás řada starostů s žádostí o pomoc,“ potvrdil Chmela.

Přesné statistiky zavřených prodejen nikdo nevede, jisté však je, že jejich počet roste. Důvody se opakují: nezájem lidí, otvírání marketů v blízkých městech, EET. „Projevuje se fakt, že mladé rodiny ve svých vesnicích nenakupují. A známe případy z obcí, kde umřel starší člověk, a obchodu to udělalo třicetitisícový výpadek,“ prozradil Chmela.

V ostatních obcích bojují – provozovatelům pronajímají obecní budovy za symbolickou jednu korunu, jinde jim rovnou posílají peníze. Například v Zahnašovicích už takto dotují prodejce patnáct let, po zavedení EET museli příspěvek zvýšit. „Stojí nás to teď čtyřicet tisíc ročně, obchod otevírá jen ráno od 5 do 8 hodin. Není to ideální, ale chtěli jsme, aby alespoň starší občané měli kde nakoupit,“ zhodnotil zahnašovický starosta Drahomír Jura.

Ne všude však touto cestou chtějí jít. „Dorovnávat někomu zisky, to bychom neradi. Obec se musí chovat hospodárně,“ tvrdí starosta Třebětic Čestmír Stratil – navzdory tomu, že letos v březnu tu zavřel jediný obchod.

Cestou z této vesnické krize by mohly být dotace z veřejných peněz. Aktuálně s takovým plánem přišel ministr zemědělství Marian Jurečka, který jej chce projednávat ve Sněmovně.

Zlínský kraj provozovatele podporovat nehodlá

Finanční podpora už funguje v některých krajích, například ten Pardubický letos pošle obcím až 1,7 milionu korun.

Zlínský kraj je oproti tomu zdrženlivý, dotace nemá a jejich zavedení neplánuje.

„Je to věc, kterou by měly řešit především samosprávy. Položit si otázku, proč tam lidé nechodí? Bezmyšlenkovitá podpora jakéhokoli provozovatele se mi nezdá šťastná,“ míní radní Jan Pijáček, který má na starosti rozvoj venkova. Podle něj existují velmi malé obce, kde se obchod uživí díky dobrému systému a přívětivému přístupu majitele.

Podle Tomáše Chmely by dotace mohly směřovat pouze k prodejcům, kteří budou prodávat lokální potraviny, čímž se podpoří i místní hospodářství.

„Ale nemůžeme si nic nalhávat, v první řadě jde o to, zda jsou ochotni v malých obchodech nakupovat lidé, především mladé rodiny. Pokud do svých prodejen nebudou chodit, jen těžko se udrží,“ dodal Chmela.