„Hodně záleží na tom, jak kde pršelo. Třeba v některých částech Beskyd roste spousta hub a jen o pár kilometrů dál nejsou skoro žádné,“ popsal mykolog Milan Plášek.
Mezi stromy lze z jedlých hub aktuálně nejčastěji narazit na suchohřiby, holubinky, růžovky nebo ryzce. „Objevují se ale i další hřibovité houby a lišky,“ vyjmenoval Plášek.
Už od jara na Valašsku nacházejí houbaři také hřib kovář. „Občas se objeví i hřib smrkový. Hlavní žně ale očekávám až na podzim, kdy pominou vedra,“ nastínil předseda Hřibařského spolku ve Francově Lhotě Luděk Hřib.
Právě letní horka atakující třicítku a také vítr houbám nesvědčí. Podhoubí kvůli nim rychle vysychá. Pomoci k dobré úrodě ale mohly nedávné vydatné deště a ochlazení. To vyhlížejí například houbaři v Chřibech, kde zatím příliš hřibů neroste. „Když už nějaké najdu, jsou extrémně prožrané od červů. Pořád je to ale lepší než loni, kdy nebylo do konce srpna v lese vůbec nic,“ nastínila Alena Filípková z Mykologického klubu Salaš.
Ta zároveň upozornila, že se čím dál častěji začínají objevovat také prudce jedovaté druhy.
„Vyskakuje muchomůrka zelená, muchomůrka tygrovaná, našla jsem i závojenku olovovou. Na tu pozor, lidé ji mohou zaměnit za žampion,“ poukázala. Nemocnice v kraji však letos prozatím žádné závažnější případy otrav z hub naštěstí nehlásí.
