Jan Škaloud provozuje firmu dodávající plyn a techniku, která k tomu náleží. Začátky neměl snadné, zkoušel prorazit ve více oblastech, nejprve v obchodě s obuví. Dnes ve své společnosti zaměstnává několik lidí a jeho podnikání roste.
Počet podnikatelů ve Zlínském krajiRok Počet 2013 122 495 2014 122 894 2015 123 619 2016 (1. pololetí) 123 921 Zdroj: Krajský živnostenský úřad Zlín |
„Nemám žádného šéfa a nikdo mě neomezuje v nápadech, cestě dopředu a pochopitelně ani ve výdělku,“ popsal Škaloud. „Podnikáme poctivě a pochopitelně to znamená překonávat spousty překážek, regulací a povinností. Je to nekonečná dřina, ale děláme to rádi,“ doplnil.
Podobných lidí, kteří se nebojí postarat sami o sebe, je ve Zlínském kraji stále více. Podnikatelů přibývá v celé zemi, ovšem tady se jejich počet v loňském roce zvyšoval třetím nejrychlejším tempem. V přepočtu na tisíc obyvatel jich přibylo 4,22, více to bylo už jen v Jihomoravském kraji (4,59) a v Praze (4,46). A letos je tomu podobně.
Situace na trhu práce je pro zahájení živnosti příznivá
Začínající podnikatelé mají ke svému rozhodnutí různou motivaci. „Jsou mezi nimi absolventi škol, kteří neseženou zaměstnání a snaží si nějak zajistit obživu. Můžou to být i lidé ze starší generace, kteří přijdou o zaměstnání,“ přiblížila vedoucí oddělení Krajského živnostenského úřadu ve Zlíně Helena Březíková.
Tyto důvody mohou platit celorepublikově. Proč se ale Zlínský kraj drží v tabulce nových živnostníků tak vysoko, když leží v pohraničí a hodně schopných lidí odsud utíká do Prahy či jinam?
Může za to mimo jiné podprůměrná nezaměstnanost a fakt, že se zdejším výrobním podnikům v posledních letech daří. „Zaměstnavatelé mají dost zakázek a dokonce je v některých případech musejí odmítat. To může někoho přivést k založení vlastní firmy,“ uvažuje šéfka zlínského úřadu práce Miriam Majdyšová.
„Situace na trhu práce je pro zahájení živnosti vůbec příznivá. A ve Zlínském kraji byla vždy spousta podnikavých lidí, kteří šli ve stopách Tomáše Bati a dalších významných podnikatelů,“ dodala.
Motivace se různí, třeba učitelé si často přivydělávají
Úřady práce zájemcům pomáhají rekvalifikačními kurzy, jen v prvním půlroce jimi v kraji prošlo téměř tisíc lidí. I díky nim přibývá masérů, kadeřnic, zedníků. Lidé to zkoušejí také jako hospodští nebo autoopraváři. Tyto živnosti nevyžadují pro začátek samostatné pracovní dráhy závratné finanční částky.
„Nejčastěji se ale uchazeči rekvalifikovali na řidiče nákladních automobilů a autobusů, stráže, účetní. Vyhledávané jsou počítačové kurzy různých úrovní,“ upřesnila Majdyšová.
Motivací k zahájení živnosti můžou být však i negativní jevy: jim dominují velmi nízké mzdy v kraji, které řadu lidí vedou k tomu, aby si po práci ještě přivydělali.
„Jde například o učitele, kteří na živnost poté dělají třeba překlady nebo doučování,“ naznačila místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků Pavla Břečková.
Živnostníkům navíc často kladou překážky úřady. „Začínající podnikatelé by uvítali zjednodušení administrativy, která souvisí se založením a provozem firmy. Tak by získali potřebný čas a energii na to, aby se mohli naplno věnovat svému byznysu,“ dodal analytik společnosti Cyrrus Jiří Šimara.
