Ještě před patnácti lety takové možnosti nebyly. Když krevní testy v 16. týdnu těhotenství nedopadly dobře, nastal pro budoucí maminku dvoutýdenní stres. Aby měla jasno, jestli její dítě má, nebo nemá Downův syndrom, musela podstoupit odběr plodové vody.
„Odmítla jsem to. Nebylo to přesné a znala jsem ženy, kterým testy také vyšly špatně, a přesto se jim narodilo zdravé miminko. Nechtěla jsem se zbytečně stresovat,“ připomněla Pavlína Zajíčková ze vsetínského sdružení rodičů a přátel dětí s Downovým syndromem.
Nelituje toho ani po letech, přesto nebo možná právě proto, že se jí skutečně narodila dcera s touto vrozenou vývojovou vadou.
Dnes mají lékaři i jiné možnosti. Existují totiž testy a diagnostika, jež toto riziko umí odhalit už mezi 11. a 14. týdnem. Tzv. screening Downova syndromu v podobě kombinovaného testu je podle odborníků přesnější než v pozdějším stadiu těhotenství prováděný tzv. triple test.
Zájem o testy na vývojové vady je stabilně vysoký
A maminky o něj mají velký zájem, přestože ho zdravotní pojišťovny nehradí. Screening Downova syndromu stojí kolem 1 500 korun – podle typu testu i zdravotnického zařízení. „Svým pacientkám ho doporučuji, protože čím dřív případný problém zjistíme, tím je to samozřejmě lepší. A většina žen toho využije, i když za něj musí platit,“ potvrdila zlínská gynekoložka Petra Pokludová.
Možná proto patří ženy ze Zlínského kraje mezi ty, které výrazně využívají příspěvku od Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Za prvních šest měsíců letošního roku sem VZP poslala více než milion korun pro téměř 1 200 těhotných, což je třetí nejvyšší číslo z celé republiky. Za celý loňský rok přitom o peníze požádalo jen 1 500 žen z kraje.
„Zvýšili jsme původně pětisetkorunový příspěvek na tisíc korun a současně stoupl i počet zájemkyň,“ potvrdil mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Více žen se také přihlásilo o příspěvek na pomůcky ke kojení, předporodní kurzy nebo cvičení v těhotenství. Test na vývojové vady ale patří k těm, o něž je stabilně zájem nejvyšší. Maminky ze zlínského regionu kvůli němu chodí například do Centra prenatální diagnostiky Prediko nebo Baťovy nemocnice.
„Jde o test, který kombinuje vyšetření krve matky s vyšetřením specifických ultrazvukových detailů plodu,“ vysvětlil jednatel centra Jaroslav Loucký. „Zatímco triple test zachytí pouze sedmdesát procent plodů s touto vadou, kombinovaná forma v prvním trimestru odhalí až devadesát procent,“ upozornil.
Každý rok se v Česku narodí kolem padesáti dětí s Downovým syndromem. Je to nejčastější vrozená anomálie, kterou odborníci považují za genetickou náhodu.
V případě, že se vada u miminka potvrdí, těhotné se od lékařů obvykle dozvídají zdravotní rizika. Tyto děti se totiž častěji potýkají se srdečními vadami, zhoršenou funkcí štítné žlázy, respiračními nemocemi, sníženou imunitou, poruchami zraku a sluchu. Někteří rodiče, kteří za sebou výchovu dítěte s Downovým syndromem mají, ale obavy zmírňují.
„S těmito dětmi je sice více práce, ale každý, kdo je má, vám řekne, že je to obrovské obohacení. Jsou veselé, sociálně zdatné, a když se jim věnujete, naučí se číst, psát, počítat. Navíc dnes už mohou chodit do školky, do školy, jsme jinde než před deseti lety,“ konstatovala Zajíčková.
