A právě její ředitel Jan T. Strýček nyní tapiserii předal znovu do rukou jejích majitelů., manželů z Valašska, kteří chtějí zůstat v anonymitě. Předání se uskutečnilo formou vernisáže.
Restaurování gobelínůV manufaktuře ve Valašském Meziříčí má více než padesátiletou tradici. Jejím dalším projektem je Živé muzeum gobelínů. Dílny je možné navštívit za provozu a na vlastní kůži tak zažít vznik či restaurování tapiserií nebo koberců na strojích, které jsou technickými památkami. Uvidíte i moderní či historické vystavené tapiserie včetně dobových filmových dokumentů. Manufakturu najdete na adrese Husova 364/4, Valašské Meziříčí (na mapu se můžete podívat zde). Otevřeno je v pracovní dny od 8 do 14 hodin, poslední prohlídka je možná v 13.30 hodin. |
"Kdysi jsme takto předávali nové gobelíny. A protože Lov slonů je mimořádně vzácná tapiserie, rozhodli jsme se tuto tradici obnovit," vysvětlil Strýček.
Zrestaurovaný gobelín pochází z druhé poloviny 16. století a za čtyři stovky let byl mnohokrát opravován.
"Klíčovou věcí z restaurátorského hlediska je rozhodnout, které ze stop minulosti ponecháme a které vrátíme do původního stavu," popsal Strýček.
"Důležité je zanechat v maximální možné míře minulé vstupy, abychom ponechali historii, dotyk jednotlivých časů. Jestliže někdo tyto nánosy času zlikviduje, zničí i hodnotu celého díla."
Na několika konkrétních příkladech pak dokumentoval minulé restaurátorské zásahy, například použití špatných materiálů, které se časem rozpadávaly a nakonec úplně vypadly, nebo nekvalitních barev, kdy se tmavě hnědá posunula do agresivní rezavé.
"Nejstálejší barvou je indigová, naopak nejméně stálou různé odstíny žluté," poznamenal ředitel manufaktury. Vůbec nejvíce však gobelínu škodí voda a světlo, především ultrafialové.
Slon byl v době vzniku v Evropě málo známý
Pouť tapiserie Lov slonů až na Moravu je velmi zajímavá. Už samotný fakt, že je znám její původ, je naprostý unikát. Gobelín byl utkán v jedné z vlámských manufaktur na objednávku neznámé šlechtické rodiny ze severní Itálie.
Tapiserie je výjimečná i tím, že se na ní objevují sloni. V té době to bylo pro Evropu velmi málo známé zvíře.
"Proto také uši slonů jsou spíše dílem představivosti výtvarníka než skutečnou podobou," upozornil Strýček.
Stopa gobelínu poté na čas mizí. Setkat se s ním bylo možné znovu až na počátku 20. století, kdy se stal součástí majetku sira Philipa Sassoona.
V té době to byl jeden z nejbohatších Angličanů, jeho matka pocházela z rodiny Rothschildů. Sassoon byl považován za nejslavnějšího sběratele starožitností, obrazů a uměleckých děl vůbec, byl rovněž předsedou rady britské Národní galerie.
Na zámku Trent Park severně od Londýna byla tapiserie k vidění mezi první a druhou světovou válkou a obdivovali ji mimo jiné i Winston Churchill, George Bernard Shaw nebo Charlie Chaplin.
