Jde opět hlavně o základní školu Masarykova.
„Problém se školami je spící medvěd, ale říct, jak ho vyřešíme, v tuto chvíli ještě neumím. Bude to debata na celý letošní rok,“ řekl starosta Robert Stržínek.
Ve Valašském Meziříčí jde o výbušné téma, právě školy totiž byly za odtržením částí Krhová a Poličná. Tím město předloni přišlo o zhruba 3 500 obyvatel (více zde).
Na to pak navázala náborová akce před zápisem do ZŠ Žerotínova, kterou organizovali sami rodiče jejích žáků (více zde). Škola totiž byla horkým kandidátem na zavření. Důvodem nebyl slabý zájem, ale fakt, že budova potřebovala velkou investici a v té době navíc stála na církevním pozemku. To už se ale vyřešilo.
„Církev o pozemek nepožádala a diskuse o zrušení školy úplně utichly. U zápisu čekáme asi 50 dětí, což je tolik, kolik můžeme přijmout,“ potvrdil ředitel školy Milan Knápek. Pro příští rok počítá, že otevře dvě první třídy.
Romské třídy, nebo integrované? Starosta váhá
K zápisu do pěti městských a jedné církevní školy ve Valašském Meziříčí přijde celkem 270 dětí. Kdyby se rozdělily rovnoměrně, byly by z nich dvě třídy v každé škole.
Jenže praxe je jiná. Úbytek žáků trápí především základní školu Masarykova. Ta v minulosti proslula černo-bílými třídami, když od sebe oddělila děti romské a ty ostatní (více zde). Loni nastoupilo do první třídy 12 dětí.
„Sám nevím, jestli je lepší soustředit romské děti do samostatných tříd, nebo je integrovat. Na to se budu ptát odborníků,“ uvedl Stržínek.
To, že škola nemá plné třídy, však nevidí jako důvod k zavření. „Jako rozumnější bych viděl školu zachovat a najít jiné využití pro prázdné prostory,“ popsal.
