Ve výšce 270 metrů mají dokonalý rozhled. Támhle je hrad Buchlov, tam zase kamenná rozhledna na kopci Brdo. Na jedné straně Uherské Hradiště, na druhé Zlín s Otrokovicemi a za nimi v dáli i Přerov.
Na kochání se krásnými panoramaty ale nemá parta techniků z Českých radiokomunikací čas. Musí co nejrychleji zkontrolovat stav známého rozhlasového vysílače u slovácké obce Topolná.
Více než sto tisíc posluchačů z celé republiky i sousedních zemí, kteří si vysílání Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu pravidelně pouštějí na dlouhovlnné frekvenci 270 kHz, totiž o vysílání v minulých dnech přišlo kvůli každoroční odstávce.
Na spoustě – především televizních – věží technikům údržbu ulehčují výtahy umístěné uvnitř staveb, jimiž se pohodlně dostanou až pod vrchol. V Topolné je naopak čeká ryze horolezecký výstup, který rozhodně nezvládne každý.
„Například při kontrole anténních nosičů nestačí jen školení pro lezecké práce ve výškách. Naši specialisté jsou rovněž certifikováni k provádění vizuálních kontrol svarů ocelových konstrukcí a k měření jejich tlouštěk,“ řekl specialista expertní skupiny René Humlíček.
Stožáry jsou jedenáctou nejvyšší stavbou v Česku
Do Topolné se letos na tři dny sjelo šest specialistů z nejrůznějších oborů. Potřeba je hlídat stav celé konstrukce, jejích základů i kotevního lana, ochranné nátěry stožárů i překážkové osvětlení důležité pro letecký provoz. Energetici se zase zaměřují na rozvody elektřiny.
„A samozřejmostí je údržba samotných vysílacích technologií, při které dochází ke kontrolnímu měření vysílače a anténního systému,“ poznamenal Humlíček. Radiokomunikace po celé republice udržují stovky objektů různých velikostí. Těmi malými jsou televizní převaděče složené z technologických domků a příhradových stožárů. Topolná pochopitelně patří do zcela jiné kategorie.
Vždyť dva 270 metrů vysoké kotvené příhradové stožáry jsou podle dostupných údajů jedenáctou nejvyšší stavbou v Česku. Těmi úplně nejvyššími jsou televizní vysílač Krašov u Plzně (347,5 metru) a dva středněvlnné rozhlasové vysílače Liblice na Kolínsku.
Dlouhé vlny bude vysílač šířit nejméně do února 2017
Ačkoliv České radiokomunikace v nedávné době testovaly možnost zapojit do údržby vysílačů i drony, technici se o práci bát nemusejí. Bezpilotní stroje pomáhaly především s monitorováním stavu součástí vysílače ve výšce.
„Drony však nedokážou kontrolovat místa uvnitř stožárů nebo díly složitějších konstrukčních celků,“ upozornil Humlíček. „Naši specialisté jsou schopni na místě opravit aktuální závady, čehož by s dronem nebylo možné dosáhnout. Lidská ruka je v tomto případě zatím stále nenahraditelná,“ zdůraznil.
Topolná je jediným dlouhovlnným vysílačem v Česku. „Její stožáry jsou využívány výhradně pro vysílání Radiožurnálu,“ poznamenal technik Jan Krčmář.
Český rozhlas před třemi lety kvůli úsporám a úbytku posluchačů zvažoval konec dlouhovlnného vysílání (více zde). Nakonec se s Českými radiokomunikacemi dohodl na prodloužení provozu vysílače Topolná do konce února 2017 (psali jsme zde). Stožáry, které v minulosti pokrývaly celou Evropu, však výrazně snížily výkon. Co s nimi bude dál, není zatím jasné.
