Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na arcibiskupskou železnici v lesích by se zapomnělo, nebýt party nadšenců

Seriál   19:00aktualizováno  19:00
Naproti areálu pily v Rajnochovicích leží pár set metrů kolejí s výhybkami, nástupišti a přístřešky pro železniční vozidla. Jednou za čas tudy prosupí historický vláček s nadšenými cestujícími. Mnoha nezasvěceným však vrtá hlavou, proč tu vlastně je kolejiště, u něhož není patrné, k čemu slouží.

Kolejnice, které tu položila parta vlakových nadšenců, přitom připomínají ojedinělý železniční projekt z počátku 20. století – Arcibiskupskou lesní železnici. Sloužila patnáct let k dopravě dřevěné kulatiny z lesů v okolí Kelčského Javorníku na parní pilu v Rajnochovicích.

Revír Podhradní Lhota, v němž netradiční vlaková souprava jezdila, spadal pod správu ředitelství arcibiskupských statků v Kroměříži. A právě sedmý olomoucký arcibiskup Theodorus Kohn přišel po roce 1900 s nápadem svážet dřevo z lesů za pomoci vlaků.

Fotogalerie

„Projekt na výstavbu úzkorozchodné lesní železnice uvažoval původně s délkou 20 kilometrů. Zpracovával jej vrchní inženýr Nagy povolaný z Pešti v roce 1902,“ přiblížil železniční historik Jiří Joachymstál ve svých odborných článcích.

Úzkorozchodnou železnici začali stavbaři budovat v roce 1903. Nebyla to snadná práce. Trať totiž projektant navrhl v těžkém lesním terénu plném kopců a nerovností. Musela vzniknout řada umělých staveb, zejména propustků, komplikaci představovalo i podmáčené podloží.

I proto byla nakonec trasa podstatně zkrácena na konečnou délku jen 9,6 kilometru, přičemž část trati nahradila silnice. Zajímavostí je, že vagony se dřevem měli podle původního návrhu táhnout zvířata – koně a voli.

„Prázdné dvojice podvozků by byly taženy z pily na příslušná nákladiště a odtud naložené dřevem měly sjíždět vlastní vahou s doprovodem brzdaře,“ popsal Joachymstál.

Maximální rychlost byla deset kilometrů za hodinu

Původní plán se ale změnil. Již v době dokončení tratě v roce 1905 se ředitelství statků začalo zajímat o zavedení lokomotivního provozu. A ještě v témže roce pak zakoupilo parní lokomotivu, která začala železnici brázdit od roku 1906.

Na netypické lesní dráze platila přísná bezpečnostní pravidla. Lokomotiva a naložené vozy mohly sjíždět maximálně desetikilometrovou rychlostí, v obloucích musely zpomalovat až na 6 km/h.

Dlouhou dobu byl na lesní železnici bezproblémový provoz. Po roce 1918 se však začalo projevovat, že trať nikdo vhodně neudržoval a neopravoval. Navíc použité lehké koleje nebyly pro zdejší obtížný terén vhodné. Několikrát došlo k vykolejení vlaku a nehodám. Po jedné z těchto událostí provozovatelé železnice odstavili lokomotivu a vrátili se k využívání zvířat. V červenci 1921 však provoz na Arcibiskupské lesní železnici definitivně skončil.

Trať obnovují nadšenci

Koleje, lokomotiva i vozy putovaly k arcibiskupskému lesnímu úřadu v Ostravici, kde je využili k provozu lesní železnice v Bílé.

„Docela úsměvná byla přeprava mašiny na nádraží v Rajnochovicích, kdy před ní stavěli koleje a za ní je zase odebírali, mezitím ji popotahovala zvířata,“ vylíčil Tomáš Hegar, který se s dalšími nadšenci už deset let oživování provozu na historické železnici věnuje.

Zaniklá místa

V roce 2007 pořídili první lokomotivy z cihelen v Malenovicích a Žopích a jezdili s nimi na čtyřicetimetrové zkušební dráze v areálu rajnochovické pily. „Původní lokomotiva skončila pravděpodobně někde v hutích, dnes by již stejně nebyla v provozuschopném stavu,“ vysvětlil Hegar.

Od roku 2010 začal vznikat současný areál, kde leží kolem dvou set metrů kolejí o rozchodu 600 milimetrů. Pokládali je sami členové spolku – povětšinou bývalí či současní zaměstnanci drah.

„Náš původní záměr byl položit kilometr a půl kolejí, které by přesně kopírovaly trasu původní trati. Ale ukázalo se, že to zřejmě nebude reálné. Je to velmi finančně náročné, je nás na to málo, navíc bychom museli řešit i problémy s pozemky i problematickým terénem,“ zdůvodnil Hegar. Spolek tak nyní usilovně pracuje na skromnější variantě.

Letos vznikne v areálu krásná dřevěná vozovna, která nahradí provizorní přístřešky pro mašinky a vagony. Trať by se v budoucnu měla dostat na zhruba třísetmetrovou délku a vést přes silnici do areálu restaurace Ve Dvoře. Sloužit tak bude jako nevšední atrakce, která na Moravě nemá obdoby, ale i jako připomínka původního odvážného železničního projektu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Myslivci budou divočáky v zamořené zóně u Zlína chytat do speciálních klecí.
VIDEO: Myslivci začínají chytat divočáky v zamořeném Zlínsku do klecí

Osm odchytových klecí by mělo v nejbližších dnech začít fungovat v části Zlínska, kde se šíří nákaza africkým morem prasat. Myslivci budou dění u důmyslných...  celý článek

V rámci hudebního festivalu Vizovické Trnkobraní se konala populární soutěž v...
Jsem plný, řekl Američan. Na soutěži spořádal 198 švestkových knedlíků

Vítězství v pojídání švestkových knedlíků, které je tradiční součástí vizovického Trnkobraní, míří do USA. Profesionální rekordman Patrick Bertoletti patří ke...  celý článek

V rámci hudebního festivalu Vizovické Trnkobraní se konala populární soutěž v...
Spořádat dokáže skoro cokoliv. Knedlíky jsou ale extra, říká Američan

Patrick Bertoletti má za sebou stovky soutěží a desítky vítězství na akcích, které jsou pro Američany podobně prestižní a sledovanou záležitostí jako třeba...  celý článek

MIKUPEX TRADE s.r.o.
Pečovatel/ka - moderní zařízení v Praze - 18 - 19 000 Kč - velice zajímavé

MIKUPEX TRADE s.r.o.
Praha, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj
nabízený plat: 18 000 - 19 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.