Dostatek dětských hřišť. Nepřeplněné třídy na základních školách. Průměrná známka maturantů mezi dvojkou a trojkou. Velká nabídka uměleckých škol. Dostatek velkých ploch chráněné přírody. A nadprůměrný pocit bezpečí, to jsou věci, které zpříjemňují život ve Zlínském kraji.
Proč žít ve Zlínském krajiŽiju tam, kde mám předky. Kraj neopustím Jediné město, které se mu kdy líbilo natolik, že by se tam přestěhoval, byl Zlín. "Takže Zlínský kraj bych neopustil," usmívá se Vladimír Macenauer z Bystřice pod Hostýnem. Původní profesí je strojař, většinu profesního života však působil ve školství jako vychovatel. Mohl tak zůstat v Bystřici, kde žili i jeho předkové. Hrál loutkové divadlo, byl při obnově místního Sokola, píše kroniku. "Co tady chybí? Rozhodně práce. Je znát, že jsme daleko od Prahy, život se tady mění jen velmi pomalu," přemýšlí Macenauer. Všímá si ale i toho, jak se mění příroda k lepšímu. "Hostýnské vrchy ničila přerovská chemička, listy na stromech bývaly pokryté nánosem prachu. To už naštěstí není pravda." Naše vesnice jsou upravené jako v Rakousku Pracuje v Praze, bydlí v Napajedlích a za sebou má několikaletou zkušenost se životem v Bruselu. Bývalý europoslanec Tomáš Zatloukal tvrdí, že Zlínský kraj se velmi rychle mění k lepšímu. "Když jsme dřív vyjeli do Rakouska, obdivovali jsme, jak jsou tam vesnice a města upravené, malebné. A takový pocit už mám i ze Zlínského kraje, sledoval jsem to už v době, kdy jsem jezdil do Bruselu," popsal. To, jak města opravují školy, chodníky, budují se zpomalovací ostrůvky na cestách a osvětlení u přechodů, je vidět hlavně při pohledu zvenčí. "Jsou to detaily, které zlepšují každodenní život, ale lidé, kteří je mají před očima, to tolik nevnímají," říká Zatloukal. Narodil jsem se v Čechách, volbou jsem Moravák Cestovatel Miroslav Zikmund pochází z Plzně, jako dospělý si však vybral Zlín. "Narodil jsem se v Čechách, volbou jsem ale Moravan," říká otevřeně. Měnit nechtěl nikdy. "Především kvůli přírodě, kterou mám u domu i v nejbližším okolí Zlína. Přímo z okna domu se dívám na stovky stromů, na zahradě mi běhají veverky. K tomu zelenému a kopcovitému kraji jsem přilnul," uvažuje čtyřiadevadesátiletý Zikmund. Se životem v kraji je spokojený, převažují pozitiva. Pár věcí mu ale vadí. "Zlín je dnes ve srovnání s rokem 1938 mrtvé město. Tehdy tady sice nebyla univerzita, ale přestože teď máme tisíce studentů, když padne hodina duchů, tak jsme mrtvé město," prohlásil. Milionová města už mi vadila, tady je pohoda Veliče Šumulikoski pochází z Makedonie, ale fotbalová kariéra už jej zavedla do Slovinska, Ruska, Turecka, Anglie i Číny. Ze všech míst se ale vracel domů do Uherského Hradiště. Za místní klub hrál v letech 2002 až 2004 a už se zde usadil. "Mám odsud přítelkyni, spolu máme dítě a život tady nám vyhovuje. V Makedonii je taky krásně, mám tam hodně kamarádů, ale není tam takový klid na odpočinek. Tady není život tak náročný, lidi jsou tady jiní," uvažuje 32letý obránce, který od letoška zase hraje za Slovácko. "Žil jsem v městech s 8 či 12 miliony obyvatel a ta velikost vám začne brzo vadit. Taky tam pořád musíte někam cestovat a provoz je hrozný. V Hradišti je krásně, pohoda a zároveň všechno, co člověk potřebuje." |
"S výsledkem mohu souhlasit. V kraji jsou znát silné tradice, vazby na rodinu i místa, kde jsme vyrostli. Lidé jsou hrdí na to, že pocházejí odtud a jsou zvyklí problémy řešit, ne hledat," řekl náměstek hejtmana Jaroslav Drozd.
Právě hrdost mohla kraji v hodnocení dost pomoci. Za průzkumem stojí osmnáctičlenné kolegium složené z významných osobností, které hodnotí nasbíraná data. Namátkou jde třeba o kardiochirurga Jana Pirka, ekonoma Petra Zahradníka, kněze Zbigniewa Czendlika nebo modní návrhářku Liběnu Rochovou.
Informace, ze kterých vycházejí, jsou většinou veřejně dostupné. Kromě toho však brali v potaz i názory 1 400 obyvatel v každém kraji. A v řadě otázek se lidé a tvrdá data zásadně rozcházeli.
Kritika směřovala jen na pracovní podmínky
Třeba zdravotní péči považují obyvatelé regionu za dobrou, i když si za ni Zlínský kraj vysloužil až 12. místo.
"Špatně na tom je kraj v kapacitě lůžek v nemocnicích, délce pracovní neschopnosti nebo počtu neuspokojených žádostí do domů pro seniory," upozornila analytička společnosti Datank, která se na průzkumu podílela, Radka Krůtová.
To, že 46,4 procenta seniorů, kteří o místo v domově žádají, čeká marně, však vadí jen 39 procentům dotázaných. Kritikou reagovali jen na jedinou, ale dost zásadní oblast: pracovní podmínky.
S nimi není spokojeno 82 procent z dotázaných. Více naštvaní jsou jen lidé na Vysočině, všechny ostatní kraje dopadly lépe. Hned 92 procent lidí se navíc shodlo, že šance sehnat práci je mizerná a to nejen pro absolventy.
A 89 procent lidí není spokojených s výší průměrných platů, které dlouhodobě patří k nejnižším v zemi.
"Platy jsou nízké a také nejméně rostou. Meziročně se zvýšily výrazně méně než v ostatních krajích," souhlasila Krůtová.
Zatímco nejvíc rostly v Pardubickém kraji (o 7,5 procenta), ve Zlínském poskočily o pouhých 1,7 procenta. K zemi je tlačí přetlak na trhu práce, o jedno pracovní místo se tady totiž uchází 13 lidí, a to je více než republikový průměr.
Firmy se chovají rozumně
Přesto je kraj v celkovém hodnocení šestý, tedy jednu příčku nad průměrem. Nezaměstnanost totiž dramaticky neroste, ve Zlínském kraji je osmá nejvyšší. Firmy se totiž chovají rozumně.
"Snaží se udržet pracovní místa i za cenu toho, že vytvářejí minimální zisk, někdy nemají dokonce žádný," podotkl předseda Sdružení podnikatelů Zlínského kraje Rudolf Chmelař.
Že je to správně, potvrdil rovněž ekonom Petr Zahradník. "Nenabízejí nejvyšší mzdy, ale jistotu," zdůraznil Zahradník.
Ke slušnému umístění kraji pomohla i skutečnost, že nemá mnoho mladých do 24 let, kteří by zůstávali bez práce. Mimo jiné proto, že se tady v poslední době naplno rozjely bezplatné stáže ve firmách, které organizuje Fond dalšího vzdělávání.
"Ve Zlínském kraji platí, že každý čtvrtý stážista pak ve firmě zůstává jako zaměstnanec, což je v současné situaci hodně," upozornil Martin Moc, který Fond zastupuje.
Naprosto unikátní je kraj v otázce bezpečnosti. Přestože má nejméně policistů v přepočtu na 1 000 obyvatel, má zároveň i nejnižší kriminalitu a druhou nejvyšší objasněnost trestných činů.
"Je to samozřejmě dobrou prací té hrstky policistů, kteří tady jsou," komentoval v nadsázce mluvčí policie Petr Jaroš.
Faktem je, že když už se nějaká kriminální kauza objeví, je veliká. Třeba jako metanolová aféra nebo řádění slovenského gangu vyděračů. Proto se policie rozhodla zřídit zde nová pracoviště pro odborníky na korupci, organizovaný zločin nebo mafii.
